Pásmo Gazy

Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafahu na jihu Pásma Gazy nyní přehodnocují bezprostřední vojenskou podporu židovského státu. Uvedl to americký ministr obrany Lloyd Austin, čímž potvrdil zprávy amerických médií z uplynulých dní. Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní.

Izraelská armáda ve středu ráno oznámila, že znovu otevírá přechod Kerem Šalom z Izraele do Pásma Gazy. Uzavřen byl od neděle po útoku hnutí Hamás, který u něj zabil čtyři izraelské vojáky. Agentura AP ale později s odvoláním na úřad OSN pro palestinské uprchlíky napsala, že do Gazy se přes tento přechod zatím ve středu nedostala žádná pomoc a že na jeho palestinské straně není nikdo, kdo by pomoc převzal a rozvezl civilistům. Nedaleký přechod Rafah, který je od loňského října hlavním místem vstupu humanitární pomoci pro civilisty ve válkou zničeném Pásmu Gazy a který v úterý obsadila izraelská armáda, zůstává podle AP zavřený.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem. Návrh předložily Egypt a Katar. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však o něm uvedl, že neplní izraelské požadavky, ale že Izrael bude pokračovat v jednání.

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Začala evakuace civilistů z východních částí města Rafah na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda oznámila, že vyzvala lidi v určených lokalitách, aby se přesunuli do humanitární oblasti, kterou podle svého tvrzení rozšířila. „Výzvy k evakuaci budou předávány prostřednictvím plakátů, SMS zpráv, telefonátů a vysílání v arabštině," uvedla armáda. Izraelský ministr obrany Jo'av Galant řekl, že operace je nutná, neboť palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří.

Izraelská armáda oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy. K raketovému útoku se přihlásilo palestinské teroristické hnutí Hamás, se kterým Izrael již sedm měsíců válčí. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na místní média. Agentura AFP s odvoláním na izraelskou armádu napsala, že při útoku zahynuli tři izraelští vojáci, dalších dvanáct je zraněných. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zároveň v neděli ostře odsoudil požadavky Hamásu na ukončení války výměnou za propuštění rukojmí, protože by to palestinskou skupinu udrželo u moci a představovalo hrozbu pro Izrael, napsala Reuters.

Vzestup antisemitismu je nejhorší od druhé světové války. Varuje před tím výroční zpráva o antisemitismu, kterou zveřejnila univerzita v Tel Avivu a americká Liga proti hanobení (ADL). Vlnu nevole započal podle ní teroristický útok Hamásu a dalších teroristů z Pásma Gazy na Izrael, posléze odvetná izraelská akce. Pokud bude tento trend pokračovat, nemuseli by Židé mít v západním světě zaručenou bezpečnost a svobodu své identity, stojí v textu.

Na univerzitách ve Spojených státech pokračují protesty propalestinských skupin. Jeden z nich už několik dní probíhá také v Chicagu, kde by se měl v polovině srpna konat celostátní sjezd Demokratické strany. Úřadující prezident Joe Biden na něm má oficiálně získat další prezidentskou nominaci. Mezi Demokraty ovšem panují obavy, že protesty sjezd zastíní.

Propalestinské demonstrace se šíří na další světové univerzity. K těm severoamerickým a evropským se naposledy připojila i jedna z největších mexických vysokých škol. Demonstranti si podle vlastních slov přejí, aby protesty byly globální. Mezi jejich požadavky často patří přerušení vztahů s Izraelem kvůli ofenzivě v Pásmu Gazy. Židovské organizace varují před sílícím antisemitismem.

Do Česka přijede skupina sedmnácti izraelských vojáků, kteří mají za sebou traumata z války v Gaze – fyzická i duševní. Týdenní pobyt zorganizovali krajani a česká ambasáda. Pozornost izraelské veřejnosti i médií je momentálně silně upřená k počtům padlých. K nim je ovšem nutno přičíst i tisíce zraněných.

Stovky těžkooděnců zasahovaly ve čtvrtek nad ránem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Rozebraly tam tábor propalestinských demonstrantů, kteří se den předtím střetli se svými odpůrci. Tamní studenti se stále hlasitěji bouří proti způsobu, jakým Izrael vede válku v pásmu Gazy. Americká média navíc upozorňují i na organizace, které za protesty stojí.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v reakci na poslední návrh dohody o příměří s Izraelem uvedlo, že co nejdříve vyšle do Káhiry delegaci, která bude pokračovat v jednáních. Vůdce politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja řekl, že uskupení návrh studuje v „pozitivním duchu“, přestože podle dřívějších prohlášení se na něj dívalo spíše „negativně“. V prohlášení podle agentury AP nebylo uvedeno, kdy delegace odcestuje.

Spojené státy jsou odhodlány co nejrychleji dosáhnout příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle agentury AP to při jednání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Tel Avivu prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten později v Jeruzalémě jednal také s premiérem Benjaminem Netanjahuem, mimo jiné o humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Izrael ve středu znovu otevřel jediný hraniční přechod na severním okraji Pásma Gazy a umožnil průjezd kamionů s humanitární pomocí přes kontrolní stanoviště Erez, informovala agentura Reuters, podle které izraelské úřady krok učinily v návaznosti na požadavky Spojených států týkající se řešení rostoucí humanitární krize na palestinském území.

Do Pásma Gazy zatím nevypluje flotila, která chce prorazit izraelskou námořní blokádu. Kvůli rozhodnutí africké Guiney-Bissau přišla o dvě ze tří lodí s humanitární pomocí. Akci iniciovala turecká organizace IHH, která o proplutí usilovala už v roce 2010. Tehdy střet s izraelským námořním komandem skončil smrtí deseti lidí.

Newyorská policie zadržela tři sta lidí na propalestinských demonstracích v areálech Kolumbijské univerzity a City College. Oznámil to newyorský starosta Eric Adams. Tamní bezpečnostní složky v noci na středu vyklidily budovu, kde se předtím zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. Vyklizen byl také nedaleký protestní tábor. Policisté jednali na žádost školy. K protestům došlo i na Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde se podporovatelé Palestiny střetli s příznivci Izraele. Nejméně jeden člověk skončil v nemocnici.

Šéf izraelské armády Herci Halevi schválil definitivní plány vojenské operace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy spolu se zřízením uprchlických táborů v jeho střední části. Píše to server The Times of Israel s odkazem na zprávu zpravodajského webu Ynet. Operace údajně začne do 72 hodin, pokud nebude uzavřena dohoda o příměří a propuštění rukojmí s teroristickým palestinským hnutím Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci zdůraznil, že izraelské síly vstoupí do Rafáhu nehledě na to, zda se dohodu podaří uzavřít, či nikoli. Izraelský představitel řekl AFP, že Jeruzalém počká na odpověď Hamásu do středy a následně se rozhodne.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Izrael se obává zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra, ministra obrany i náčelníka generálního štábu. Důvodem by mohla být obvinění z úmyslného omezování dodávek pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Jeruzalém to odmítá a označuje za absurdní, že ve válce s teroristickou organizací Hámas musí obhajovat své kroky.

Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás jednala v Káhiře o návrhu na příměří v Pásmu Gazy, který předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé. S lídry obou zemí se telefonicky spojil také prezident Spojených států Joe Biden. Zástupci Hamásu se prý vrátí s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Z teroristy ovládaného Pásma mezitím přicházejí informace o další zhruba dvacítce obětí izraelských náletů. Armáda židovského státu informace prověřuje.

Izraelské vojenské velení schválilo plán operace v Rafáhu, podle Bílého domu je ale Jeruzalém připraven vyslyšet americké připomínky, než invazi v pohraničním městě Pásma Gazy spustí. Mezinárodní společenství, včetně USA, naléhá na izraelskou vládu, aby nejprve zajistila bezpečnou evakuaci civilistů. Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás má jednat o možném příměří v pondělí v Egyptě. Izrael podmiňuje šestitýdenní klid zbraní propuštěním několika desítek rukojmí.

Palestinské úřady v Gaze ovládané teroristickým hnutím Hamás požadují mezinárodní vyšetřování nálezu dvou hromadných hrobů. V areálech nemocnic v Gaza City a Chán Júnisu už místní vykopali bezmála čtyři sta těl. Údajně je pohřbila izraelská armáda. Ta to odmítá s tím, že improvizovaná pohřebiště na místě objevila během předchozích operací proti teroristům.

Spojené státy jsou znepokojeny čínskou podporou ruské armády, řekl na návštěvě Pekingu americký ministr zahraničí Antony Blinken při jednání se svým tamním protějškem. Wang I naopak mimo jiné varoval před rostoucími negativními faktory ve vzájemné spolupráci USA a Číny. Blinken jednal také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který uvedl, že obě velmoci musejí být partnery.

Teroristické palestinské hnutí Hamás ve středu zveřejnilo nové video s jedním z rukojmí, která jeho ozbrojenci unesli 7. října při teroristickém útoku na jižní Izrael. Na zhruba dvouminutovém videu vystupuje 23letý Izraelec s americkým občanstvím Herš Goldberg-Polin. Zveřejněná nahrávka znovu vyostřila protesty Izraelců, kteří tlačí na vládu premiéra Benjamina Netanjahua, aby udělala víc pro propuštění zbývajících unesených.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.