Pásmo Gazy strana 4 z 5

Izrael viní OSN z problémů při dodávkách humanitární pomoci do Pásma Gazy. Zboží je ale těžké dostat také na Západní břeh Jordánu. Přístupové cesty, které zásobují Nábulus, jedno z největších měst palestinské samosprávy, v posledních měsících ucpávají izraelská bezpečnostní opatření.

Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce ve funkci Donald Trump si podle všeho zopakují čtyři roky starý volební souboj. Oba suverénně míří za stranickými nominacemi, což potvrdilo i volební superúterý. Ukázalo ale zároveň na jejich slabiny. Bidenovi poslali vzkaz voliči třeba v Minnesotě, Trump zase může mít problém přesvědčit příznivce své vyzyvatelky Nikki Haleyové.

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.

Izrael zintenzivnil operace ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Při úderech byly zničeny desítky objektů palestinského teroristického hnutí Hamás, informovala v neděli podle agentury Reuters izraelská armáda. Chán Júnis je v posledních týdnech centrem izraelské ofenzivy. Izraelská armáda zároveň podle Reuters zveřejnila závěry předběžného vyšetřování, podle nějž většina civilistů při čtvrtečním incidentu u humanitárního konvoje u města Gaza zemřela v tlačenici, ne kvůli střelbě do davu.

V Káhiře se v neděli obnoví jednání o příměří v Pásmu Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na dva bezpečnostní zdroje. Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás jednají o možném příměří s pomocí prostředníků, včetně Egypta či Kataru. Rámec dohody je prý hotový, řekl tiskovým agenturám zdroj z americké administrativy. Izrael s ním souhlasí, teď prý záleží na Hamásu. Americký prezident Joe Biden doufá, že se podaří uzavřít příměří do muslimského postního měsíce ramadánu, který letos začíná 10. března.

Nákladní loď Rubymar, na kterou 18. února zaútočili v Rudém moři jemenští povstalci, se potopila. S odvoláním na mezinárodně uznávanou jemenskou vládu o tom v sobotu informovala agentura Reuters. Loď byla registrovaná ve Velké Británii, ale měla libanonského provozovatele. Jde o první plavidlo, které povstalečtí hútíové zničili při své kampani na podporu Palestinců v Pásmu Gazy.

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Palestinské zdroje tvrdí, že při izraelském útoku v Gaze zemřely desítky lidí čekající na humanitární pomoc. Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané teroristickou skupinou Hamás tvrdí, že obětí je přes sto. Jeruzalém střelbu přiznal s tím, že způsobila smrt deseti lidí. Ostatní podle Izraele zemřeli při vzájemných násilnostech. Informace ve válečném prostředí nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Incident znepokojil Spojené státy, řada dalších států ho ostře odsoudila. Mimořádně se kvůli němu schází i Rada bezpečnosti OSN.

Pentagon korigoval vyjádření amerického ministra obrany Lloyda Austina, který ve své výpovědi v Kongresu prohlásil, že počet palestinských žen a dětí zabitých Izraelem od začátku války v Pásmu Gazy přesahuje 25 tisíc, upozornila agentura Reuters. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že údaj se opíral o sdělení Hamásem ovládaných úřadů v Pásmu Gazy, nikoliv o americké zpravodajské informace. Palestinské úřady v enklávě, které ovládají teroristé, ráno sdělily, že v konfliktu zemřelo od loňského října přes 30 tisíc lidí. Číslo však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit.

Jemenští povstalci hútíové nezastaví své útoky na lodě v Rudém moři, dokud neskončí izraelská „agrese“ v Pásmu Gazy. Podle agentury Reuters to v úterý prohlásil jejich mluvčí Muhammad Abdal Salám. V napadání obchodních plavidel v oblasti zatím pokračují. Podle agentury DPA o tom svědčí i to, že v úterý musela odrážet první útok po svém nasazení loď německého námořnictva.

Teroristické hnutí Hamás dostalo nabídku na přerušení bojů v Pásmu Gazy po dobu čtyřiceti dní, uvedla v úterý s odkazem na své zdroje agentura Reuters. Podle nabídky, na níž se shodli vyjednavači minulý týden v Paříži, by islamisté měli propustit čtyřicet rukojmí. Za každého propuštěného by pak Izrael pustil ze svých věznic deset Palestinců.

Předseda Palestinské autonomie Mahmúd Abbás přijal demisi, kterou mu podal palestinský premiér Muhammad Ištajja. Abbás ho ale zároveň pověřil, aby kabinet dál vedl, dokud nebude ustavena vláda nová. Krok by mohl otevřít cestu ke Spojenými státy prosazované reformě palestinské samosprávy. „Měl by vzniknout nový, technokratičtější kabinet, který by měl předznamenat možnost palestinského usmíření,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT David Borek.

Příslušník amerického letectva, který se na protest proti válce v Pásmu Gazy pokusil v neděli před ambasádou Izraele ve Washingtonu upálit, na následky zranění zemřel. Podle agentury AP to v pondělí oznámila washingtonská policie. Mrtvého identifikovala jako 25letého Aarona Bushnella z texaského San Antonia.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce po konci války s Hamásem udržet izraelskou vojenskou kontrolu nad Pásmem Gazy, kde by měla teroristy nahradit civilní samospráva. Vyplývá to z návrhu, který Netanjahu předložil svému válečnému kabinetu, píše agentura Reuters a server The Times of Israel. Samospráva by měla fungovat prostřednictvím nezávislých palestinských zástupců. „Jednostranné uznání“ palestinského státu Netanjahu odmítl. Představitelé palestinské autonomie návrh odmítli jako de facto novou okupaci Gazy. Podle člena Hamásu plán nemá šanci na úspěch.

Při střelbě na dálnici u Jeruzaléma zemřel nejméně jeden člověk, třináct dalších utrpělo zranění. Dvě osoby jsou ve vážném stavu, informoval server The Times of Israel s odvoláním na místní záchranáře. Policie uvedla, že šlo o teroristický útok provedený třemi Palestinci, kteří byli zneškodněni.

Pokud hnutí Hamás nepropustí rukojmí, která zadržuje od 7. října, do začátku muslimského postního měsíce ramadánu 10. března, zahájí Izrael ofenzivu v Rafahu na jihu Pásma Gazy. Uvedl to člen izraelského válečného kabinetu a opoziční lídr Benny Ganc. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu mezitím zahájil týdenní jednání, během něhož vyslechne argumenty pěti desítek států, aby se posléze vyjádřil k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území.

Také v poslední den Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Palestinský premiér Muhammad Ištajja na konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s Hamásem. Příležitost podle něj bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil požadavky palestinského teroristického hnutí Hamás za odpoutané od reality poté, co jeho lídr vyhlásil, že kromě stažení izraelské armády chce zastavení blokády Gazy a propuštění Palestinců z izraelských věznic. Netanjahu tak trvá na zničení Hamásu a na operaci v Rafahu.

Izrael odmítá diktáty ze zahraničí ohledně trvalého urovnání vztahů s Palestinci, uvedl na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Svůj příspěvek zveřejnil krátce po telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten Netanjahua vyzval, aby se vojenská operace izraelské armády nerozšířila na Rafáh, dokud nebude zaručena bezpečnost civilistů. Netanjahu také uvedl, že odmítá jednostranné uznání palestinského státu.

Vpád teroristů z Hamásu do Izraele 7. října narušil křehké vztahy židovského státu s Egyptem. Hned den po útoku se tam několik Izraelců stalo oběťmi střelce. Vdova po jednom z nich na tragédii vzpomínala v rozhovoru s ČT.

Česká republika dělá všechno pro to, aby letos splnila cíl NATO a vydala na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), prohlásila v Bruselu česká ministryně obrany Jana Černochová, která se v sídle NATO zúčastnila zasedání aliančních ministrů obrany. Šéf NATO Jens Stoltenberg podle ní apeloval na všechny členské státy, aby ještě do červencového summitu ve Washingtonu případně přehodnotily své rozpočty a tento závazek splnily. Černochová také uvedla, že Česko má vojenské kapacity a nyní hledá spojence, kteří by se zapojili do vyslání polní nemocnice pro obyvatele Pásma Gazy.

Izraelská armáda zahájila vojenskou operaci v Násirově nemocnici ve městě Chán Júnis, která je největší nemocnicí na jihu Pásma Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na izraelskou armádu. Ta tvrdí, že podle zpravodajské služby na místě teroristické hnutí Hamás drželo lidi unesené 7. října z izraelského pohraničí. Ve čtvrtek ráno se objevily zprávy o vstupu vojáků do této nemocnice.

Jedna petice kritizuje vládu za bezvýhradnou podporu Izraele, druhá ji chválí. Podporovatel pochvalné petice, katolický kněz a etik Marek Orko Vácha v Událostech, komentářích zdůraznil, že její příznivce mrzí každý zmařený život. Biskup Václav Malý, který by chtěl uvolněnější postoj vlády, zdůraznil, že současný konflikt zavinil Hamás. To ale podle něj neznamená, že izraelská reakce je přiměřená.