Hamás

Izraelská armáda ve středu ráno oznámila, že znovu otevírá přechod Kerem Šalom z Izraele do Pásma Gazy. Uzavřen byl od neděle po útoku hnutí Hamás, který u něj zabil čtyři izraelské vojáky. Podle Spojených států a OSN však do Pásma Gazy ve středu nepřicházela žádná humanitární pomoc. Nedaleký přechod Rafah, který je od loňského října hlavním místem vstupu humanitární pomoci pro civilisty ve válkou zničeném Pásmu Gazy a který v úterý obsadila izraelská armáda, zůstává podle AP zavřený.

Izraelská vojenská operace trpí nejasným politickým zadáním, míní Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií v pořadu Interview ČT 24 popsala perspektivy současného dění na palestinské straně hraničního přechodu v Rafahu. Pedagožka reagovala i na kritiku, které ona sama aktuálně čelila ze strany uskupení Akademici proti apartheidu. Jde podle ní o velmi malou skupinu lidí, která zvolila formu, z níž je podle Kalhousové cítit diktát. „Toto požadujeme, jsme anonymní a ještě ani neřekneme, kdo jsme,“ komentovala jejich prohlášení.

Izraelská armáda oznámila, že má pod kontrolou palestinskou stranu hraničního přechodu Rafah a také místní klíčovou silnici. Hranice s Egyptem je kvůli tomu uzavřená. Armáda také oznámila, že její jednotky operují v oblastech na východě Rafahu. Média hovoří, s odkazem na místní nemocnice, o řadě mrtvých, podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit. V Káhiře mezitím začala v úterý odpoledne jednání delegací Hamásu, Izraele, Kataru, USA a Egypta o příměří v Pásmu Gazy.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem. Návrh předložily Egypt a Katar. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však o něm uvedl, že neplní izraelské požadavky, ale že Izrael bude pokračovat v jednání.

Začala evakuace civilistů z východních částí města Rafah na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda oznámila, že vyzvala lidi v určených lokalitách, aby se přesunuli do humanitární oblasti, kterou podle svého tvrzení rozšířila. „Výzvy k evakuaci budou předávány prostřednictvím plakátů, SMS zpráv, telefonátů a vysílání v arabštině," uvedla armáda. Izraelský ministr obrany Jo'av Galant řekl, že operace je nutná, neboť palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří.

Izraelská armáda oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy. K raketovému útoku se přihlásilo palestinské teroristické hnutí Hamás, se kterým Izrael již sedm měsíců válčí. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na místní média. Agentura AFP s odvoláním na izraelskou armádu napsala, že při útoku zahynuli tři izraelští vojáci, dalších dvanáct je zraněných. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zároveň v neděli ostře odsoudil požadavky Hamásu na ukončení války výměnou za propuštění rukojmí, protože by to palestinskou skupinu udrželo u moci a představovalo hrozbu pro Izrael, napsala Reuters.

Vzestup antisemitismu je nejhorší od druhé světové války. Varuje před tím výroční zpráva o antisemitismu, kterou zveřejnila univerzita v Tel Avivu a americká Liga proti hanobení (ADL). Vlnu nevole započal podle ní teroristický útok Hamásu a dalších teroristů z Pásma Gazy na Izrael, posléze odvetná izraelská akce. Pokud bude tento trend pokračovat, nemuseli by Židé mít v západním světě zaručenou bezpečnost a svobodu své identity, stojí v textu.

Na univerzitách ve Spojených státech pokračují protesty propalestinských skupin. Jeden z nich už několik dní probíhá také v Chicagu, kde by se měl v polovině srpna konat celostátní sjezd Demokratické strany. Úřadující prezident Joe Biden na něm má oficiálně získat další prezidentskou nominaci. Mezi Demokraty ovšem panují obavy, že protesty sjezd zastíní.

Do Česka přijede skupina sedmnácti izraelských vojáků, kteří mají za sebou traumata z války v Gaze – fyzická i duševní. Týdenní pobyt zorganizovali krajani a česká ambasáda. Pozornost izraelské veřejnosti i médií je momentálně silně upřená k počtům padlých. K nim je ovšem nutno přičíst i tisíce zraněných.

Stovky těžkooděnců zasahovaly ve čtvrtek nad ránem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Rozebraly tam tábor propalestinských demonstrantů, kteří se den předtím střetli se svými odpůrci. Tamní studenti se stále hlasitěji bouří proti způsobu, jakým Izrael vede válku v pásmu Gazy. Americká média navíc upozorňují i na organizace, které za protesty stojí.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v reakci na poslední návrh dohody o příměří s Izraelem uvedlo, že co nejdříve vyšle do Káhiry delegaci, která bude pokračovat v jednáních. Vůdce politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja řekl, že uskupení návrh studuje v „pozitivním duchu“, přestože podle dřívějších prohlášení se na něj dívalo spíše „negativně“. V prohlášení podle agentury AP nebylo uvedeno, kdy delegace odcestuje.

Spojené státy jsou odhodlány co nejrychleji dosáhnout příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle agentury AP to při jednání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Tel Avivu prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten později v Jeruzalémě jednal také s premiérem Benjaminem Netanjahuem, mimo jiné o humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Izrael ve středu znovu otevřel jediný hraniční přechod na severním okraji Pásma Gazy a umožnil průjezd kamionů s humanitární pomocí přes kontrolní stanoviště Erez, informovala agentura Reuters, podle které izraelské úřady krok učinily v návaznosti na požadavky Spojených států týkající se řešení rostoucí humanitární krize na palestinském území.

Šéf izraelské armády Herci Halevi schválil definitivní plány vojenské operace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy spolu se zřízením uprchlických táborů v jeho střední části. Píše to server The Times of Israel s odkazem na zprávu zpravodajského webu Ynet. Operace údajně začne do 72 hodin, pokud nebude uzavřena dohoda o příměří a propuštění rukojmí s teroristickým palestinským hnutím Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci zdůraznil, že izraelské síly vstoupí do Rafáhu nehledě na to, zda se dohodu podaří uzavřít, či nikoli. Izraelský představitel řekl AFP, že Jeruzalém počká na odpověď Hamásu do středy a následně se rozhodne.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Izrael se obává zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra, ministra obrany i náčelníka generálního štábu. Důvodem by mohla být obvinění z úmyslného omezování dodávek pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Jeruzalém to odmítá a označuje za absurdní, že ve válce s teroristickou organizací Hámas musí obhajovat své kroky.

Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás jednala v Káhiře o návrhu na příměří v Pásmu Gazy, který předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé. S lídry obou zemí se telefonicky spojil také prezident Spojených států Joe Biden. Zástupci Hamásu se prý vrátí s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Z teroristy ovládaného Pásma mezitím přicházejí informace o další zhruba dvacítce obětí izraelských náletů. Armáda židovského státu informace prověřuje.

Izraelské vojenské velení schválilo plán operace v Rafáhu, podle Bílého domu je ale Jeruzalém připraven vyslyšet americké připomínky, než invazi v pohraničním městě Pásma Gazy spustí. Mezinárodní společenství, včetně USA, naléhá na izraelskou vládu, aby nejprve zajistila bezpečnou evakuaci civilistů. Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás má jednat o možném příměří v pondělí v Egyptě. Izrael podmiňuje šestitýdenní klid zbraní propuštěním několika desítek rukojmí.

Palestinské úřady v Gaze ovládané teroristickým hnutím Hamás požadují mezinárodní vyšetřování nálezu dvou hromadných hrobů. V areálech nemocnic v Gaza City a Chán Júnisu už místní vykopali bezmála čtyři sta těl. Údajně je pohřbila izraelská armáda. Ta to odmítá s tím, že improvizovaná pohřebiště na místě objevila během předchozích operací proti teroristům.

Spojené státy jsou znepokojeny čínskou podporou ruské armády, řekl na návštěvě Pekingu americký ministr zahraničí Antony Blinken při jednání se svým tamním protějškem. Wang I naopak mimo jiné varoval před rostoucími negativními faktory ve vzájemné spolupráci USA a Číny. Blinken jednal také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který uvedl, že obě velmoci musejí být partnery.

Teroristické palestinské hnutí Hamás ve středu zveřejnilo nové video s jedním z rukojmí, která jeho ozbrojenci unesli 7. října při teroristickém útoku na jižní Izrael. Na zhruba dvouminutovém videu vystupuje 23letý Izraelec s americkým občanstvím Herš Goldberg-Polin. Zveřejněná nahrávka znovu vyostřila protesty Izraelců, kteří tlačí na vládu premiéra Benjamina Netanjahua, aby udělala víc pro propuštění zbývajících unesených.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Kolumbijská univerzita v pondělí kvůli demonstracím zavedla distanční výuku a na nedalekých kampusech Yale a Newyorské univerzity policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce v Pásmu Gazy. Prestižní americké univerzity se od začátku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás potýkají s nárůstem antisemitismu i protiislámských nálad.