Rubrika Svět

Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski uznal porážku v druhém kole prezidentských voleb, informuje agentura Reuters. V průběžném sčítání hlasů vede s velkým náskokem kandidátka opozice Gordana Siljanovská-Davkovová. Konzervativní opozice vede i v parlamentních volbách, které se rovněž konaly ve středu. Její příznivci už začali v hlavním městě Skopje slavit.

Izraelská armáda ve středu ráno oznámila, že znovu otevírá přechod Kerem Šalom z Izraele do Pásma Gazy. Uzavřen byl od neděle po útoku hnutí Hamás, který u něj zabil čtyři izraelské vojáky. Podle Spojených států a OSN však do Pásma Gazy ve středu nepřicházela žádná humanitární pomoc. Nedaleký přechod Rafah, který je od loňského října hlavním místem vstupu humanitární pomoci pro civilisty ve válkou zničeném Pásmu Gazy a který v úterý obsadila izraelská armáda, zůstává podle AP zavřený.

Po dvanáctidenní plavbě dorazil z Řecka do Marseille olympijský oheň. V doprovodu tisícovky lodí ho přivezla třístěžňová plachetnice Belem, postavená na konci devatenáctého století. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil i prezident Emmanuel Macron, plamen v symbolickém kruhu zapálil rapper Jul.

Ruský vzdušný útok v noci na středu vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, informoval jejich provozovatel, firma DTEK. Tuto noc podnik označil pro energetický sektor za mimořádně těžkou. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka byla napadena zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti.

Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Češi se zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko. Schválený postoj států bloku je definitivní, nová migrační a azylová pravidla už jen formálně schválí unijní ministři, konkrétně na jednání ministrů financí příští týden v úterý.

Ukrajinský parlament ve středu definitivně schválil zákon, který umožňuje mobilizaci vězňů odsouzených za lehčí trestné činy. Pokud se odsouzení zapojí do bojů na obranu země před ruskou agresí, budou podmínečně propuštěni z vězení, oznámila agentura Ukrinform. Norma by měla pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě, uvedla agentura Reuters.

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

V Řecku oficiálně začíná sezóna požárů v květnu. Letos ale poprvé hořelo v horách už koncem března. Čeká se, že situace bude v létě horší než loni. Tehdy přitom při desítkách požárů na pevnině i ostrovech zemřelo 28 lidí. Na dvacet tisíc dalších – včetně turistů – úřady evakuovaly. Hasiči se proto připravují podle nové požární doktríny, která má pomoct škody omezit.

Letošní duben se jako jedenáctý měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. V prohlášení to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná dubnová teplota u zemského povrchu činila 15,03 stupně Celsia, a byla tak o 0,67 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020.

Zemští ministři vnitra řeší v Německu, jak zabránit násilným útokům na politiky. Reagují tak na sérii násilí z posledních dnů. Ke zvažovaným opatřením patří víc policistů na politických akcích i lepší ochrana soukromí politiků.

Téměř miliarda lidí má právo odevzdat hlas v indických parlamentních volbách. Volby v nejlidnatější zemi světa jsou tak těmi největšími, které se kdy na světe konaly – volit v nich může zhruba každý osmý obyvatel planety. Úřadující premiér Nárendra Módí doufá v obhajobu vítězství a zisk třetího funkčního období. Indická opozice – zejména na jihu subkontinentu – ovšem tvrdí, že pokud si Módí moc udrží, ztratí Indové mnoho ze svých svobod.

Izraelská vojenská operace trpí nejasným politickým zadáním, míní Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií v pořadu Interview ČT 24 popsala perspektivy současného dění na palestinské straně hraničního přechodu v Rafahu. Pedagožka reagovala i na kritiku, které ona sama aktuálně čelila ze strany uskupení Akademici proti apartheidu. Jde podle ní o velmi malou skupinu lidí, která zvolila formu, z níž je podle Kalhousové cítit diktát. „Toto požadujeme, jsme anonymní a ještě ani neřekneme, kdo jsme,“ komentovala jejich prohlášení.

Americká Federální letecká správa (FLS) spustila nové vyšetřování výrobce letadel Boeing. Ověřuje, zda zaměstnanci společnosti falšovali záznamy o inspekci jejích letounů. Kontroly souvisí s řetězcem potíží, který odstartoval v lednu, když se stroji 737 Max 9 za letu odtrhl nouzový východ. Desítky letadel následně dostaly dočasný zákaz letu, společnost vyměnila část vedení a musela drasticky snížit produkci.

Izraelská armáda oznámila, že má pod kontrolou palestinskou stranu hraničního přechodu Rafah a také místní klíčovou silnici. Hranice s Egyptem je kvůli tomu uzavřená. Armáda také oznámila, že její jednotky operují v oblastech na východě Rafahu. Média hovoří, s odkazem na místní nemocnice, o řadě mrtvých, podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit. V Káhiře mezitím začala v úterý odpoledne jednání delegací Hamásu, Izraele, Kataru, USA a Egypta o příměří v Pásmu Gazy.

Mosty jsou v Charkovské oblasti stejně rozbité jako osudy lidí. Mnozí musí čelit těžkému rozhodnutí – opustit domov, nebo zůstat? Manželé Vitalij a Irina se za poslední dva roky musí stěhovat už podruhé. Tentokrát kvůli povinné evakuaci pro rodiny s dětmi, kterou pravidelně vyhlašují úřady ve zmíněné oblasti.

Ruský vůdce Vladimir Putin při okázalém ceremoniálu v Kremlu zahájil další šestileté období v čele země. Putina vyhlásily ruské úřady vítězem březnových „voleb“. Hlasování označovaná v Rusku za volby nejsou svobodná, politická opozice se jich účastnit nesmí. Putin je v Rusku u moci už téměř čtvrtstoletí.