V Německu se zvyšuje agresivita vůči politikům. Pachatele útoku na Eckeho policie dopadla

Události: Útoky na německé politiky (zdroj: ČT 24)

Zemští ministři vnitra řeší v Německu, jak zabránit násilným útokům na politiky. Reagují tak na sérii násilí z posledních dnů. Ke zvažovaným opatřením patří víc policistů na politických akcích i lepší ochrana soukromí politiků.

Útok na německého politika zhruba měsíc před volbami do Evropského parlamentu – o víkendu napadli čtyři mladiství Matthiase Eckeho při vyvěšování volebních plakátů. Muž skončil s poraněními v nemocnici. Spolkové ministerstvo vnitra předpokládá, že takových akcí může přibývat.

Pachatele tohoto útoku už saská policie má. „Všichni čtyři jsou mladí muži ve věku sedmnácti až osmnácti let,“ uvedl hlavní vyšetřovatel Kay Anders. Nejstarší z nich patří podle policie mezi pravicové extremisty.

Napadený politik z nemocnice poděkoval za podporu. „V demokracii by se nikdo neměl bát říct svůj názor!“ prohlásil sociálnědemokratický kandidát do Evropského parlamentu.

Násilí není ojedinělé. Neznámí pachatelé napadli minulý týden poslance za stranu Zelených, v Dolním Sasku pak stánek kandidáta strany Alternativy pro Německo (AfD). O víkendu demonstrovaly v Berlíně i Drážďanech stovky lidí proti agresivitě, kterou předvolební boj do Evropského parlamentu provází.

„Nejedná se o fenomén východního Německa. Je to i na Západě. Proto jsme tady společně, protože chceme ukázat, za čím si stojíme. Ne proto, že patříme k té či oné straně, ale proto, že jsme demokraté,“ řekl premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst.

Násilí vůči politikům narůstá, což ukazují také statistiky. Za poslední čtyři roky jsou jeho nejčastější obětí členové strany Zelených, následují pak stoupenci protiimigrační AfD.

Mnozí radikálové přecházejí od slov k činům, upozornil Schuster

Útoky z posledních dnů svědčí o tom, že německá společnost nedokázala strávit tři velké krize, které ji za posledních deset let postihly, uvedl ve vysílání ČT24 vedoucí oddělení zahraničního zpravodajství serveru Lidovky.cz Robert Schuster.

„Nejprve to byla migrační krize 2015–16, potom následovala covidová krize a teď – poslední dva roky – je to krize související s válkou na Ukrajině. Německá společnost nedokázala vydechnout, kvůli tomu působí rozkolísaně, nejistě,“ podotknul Schuster.

S vyhrocením nálady ve společnosti podle něj souvisí i předvolební kampaň, kdy mnozí radikálové přecházejí „od slov k činům a fyzicky napadají konkrétní jedince“.

Horizont ČT24: Robert Schuster k útokům na německé politiky (zdroj: ČT24)

Schuster však nesouhlasí s tvrzením, že by německá demokracie byla tímto ohrožena. „Je velmi stabilní, a hlavně instituce, které mají demokracii garantovat, tak fungují. Jsou to soudy – ať už ústavní, ať jsou to komunální zastupitelstva,“ pokračoval dále. Zmínil také roli německých sdělovacích prostředků, zejména veřejnoprávních médií.

Velká zkouška pro Německo přijde podle něj na podzim, kdy se konají regionální volby ve třech spolkových zemích bývalého Východního Německa. „Může se stát, že je vyhraje pravicová Alternativa pro Německo (AfD), kde je několik politiků, kteří současný politický a společenský systém v Německu (…) odmítají, považují za špatný, chtějí ho nahradit něčím jiným,“ řekl.

I kdyby se podobné strany do vlád nedostaly, mohou být tak silné, že svými rozhodnutími mohou vetovat nebo bránit obsazování soudů a dalších klíčových institucí, upozornil Schuster. „Potom teprve nastane ten pravý test, jestli to německé demokratické instituce dokáží ustát,“ uzavřel.