Benjamin Netanjahu strana 2 z 5

Izraelská vláda už má stanovené datum zahájení operace v Rafáhu, řekl v pondělí její předseda Benjamin Netanjahu, aniž by to blíže specifikoval. Spojené státy americké podle svých slov nemají indicie, že by operace v této oblasti na jihu Pásma Gazy měla „bezprostředně“ začít. Nejdřív se podle Bílého domu uskuteční americko-izraelská jednání. Washington tlačí Jeruzalém k tomu, aby zajistil evakuaci civilistů.

Jednání o příměří v Pásmu Gazy pokročila. Všechny strany našly shodu na základních bodech, informovala egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj na egyptské straně. Žádná z delegací však na jednání v Káhiře zprávu ihned nepotvrdila a později ji popřela teroristická organizace Hamás. Podle Izraele se v neděli do Gazy dostalo nejvíce kamionů s humanitární pomocí od 7. října.

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) v pátek schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua v pátek oznámil, že dočasně otevře hraniční přechod Erec pro přepravu pomoci do Pásma Gazy. Ke stejnému účelu má nově sloužit i přístav v Ašdodu. Jde o evidentní a rychlý výsledek tlaku USA, dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Při útoku na humanitární konvoj v Pásmu Gazy zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Podle informací agentury AP se obětí úderu stali tři Britové, Australanka, Polák, člověk s americko-kanadským občanstvím a palestinský řidič. Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla pozastavit v pásmu své aktivity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později přiznal, že vůz humanitární organizace zasáhla izraelská armáda, šlo podle něj o neúmyslný tragický incident.

Izraelská operace v nemocnici al-Šífa v Pásmu Gazy skončila. Poté, co zařízení opustily tanky a vozidla izraelských jednotek, hovoří palestinské úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás o desítkách mrtvých, píše agentura AFP. Místní úřad civilní obrany, rovněž kontrolovaný Hamásem, podle agentury DPA tvrdí, že je tři sta mrtvých v nemocnici a jejím okolí.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolil k novému kolu jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o příměří. Netanjahu se předtím setkal s šéfy izraelských tajných služeb. Izraelská delegace tak může znovu odjet do Kataru či Káhiry k rozhovorům, které byly přerušeny před několika dny, informoval deník Ha'arec.

Izrael se kvůli špatné humanitární situaci v Pásmu Gazy dostává pod čím dál větší mezinárodní tlak. Kvůli rezoluci Rady bezpečnosti OSN Jeruzalém zrušil cestu své delegace do Washingtonu, načež ale požádal o nový termín. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová míní, že současně Hamás cítí podporu veřejného mínění. Ředitel blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničí Petr Hladík v Událostech, komentářích zmínil, že mezinárodní společenství případnou velkou izraelskou operaci v Rafáhu nepřijme.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Rada bezpečnosti OSN v pondělí přijala první rezoluci od začátku války v Pásmu Gazy loni v říjnu. Text vyzývá k okamžitému příměří. Trvat má během muslimského měsíce ramadánu, který končí 9. dubna. Pro rezoluci hlasovalo 14 zemí, Spojené státy se zdržely, ačkoliv izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzýval USA k vetu. Po hlasování uvedl, že Spojené státy svým postojem poškodí válečné úsilí Izraele v boji proti Hamásu a zrušil cestu svých úředníků do Washingtonu. Hamás přijetí rezoluce uvítal.

Židovský stát stále neoznámil, co podle něj bude s Pásmem Gazy, až skončí válka s teroristickým hnutím Hamás. Premiér Benjamin Netanjahu odmítá, že by ho – jak požaduje Washington a arabský svět – předal do rukou Palestinské autonomie a jejího prezidenta Mahmúda Abbáse. Ten minulý týden jmenoval do funkce palestinského premiéra Muhammada Mustafu, který už vytyčil reformní cíle.

Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafah na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Z kyperského přístavu Larnaka vyplula loď španělské nevládní organizace Open Arms se dvěma stovkami tun pomoci pro Pásmo Gazy v rámci nového humanitárního námořního koridoru. Plavidlo veze mouku, rýži a potraviny s vysokým obsahem bílkovin. Akce se o několik dnů zpozdila kvůli technickým potížím, jelikož v palestinské enklávě není přístav vhodný pro velké lodě. Provizorní molo v Gaze mají v příštích dvou měsících postavit Američané.

Silně kriticky se o politice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vyjádřil americký prezident Joe Biden v rozhovoru pro MSNBC. Řekl, že Netanjahuův přístup k situaci v Pásmu Gazy Izrael více poškozuje, než mu pomáhá. Za „velkou chybu“ považuje vysoký počet obětí. Podle agentury AP se rozpory mezi Bidenem a Netanjahuem prohlubují a jejich vztah je stále napjatější.

Prezident Petr Pavel má za sebou první rok ve funkci. V exkluzivním rozhovoru pro ČT řekl, že se chce dál soustředit na priority, které si na začátku určil, tedy na funkční Ústavní soud, dobrou komunikaci s dalšími ústavními činiteli nebo na prozápadní zahraniční politiku. Zároveň také nevyloučil, že se za necelé čtyři roky pokusí mandát obhájit. Petr Pavel také prozradil, že po jednání s vládou a opozicí vidí možnost, že by se strany mohly shodnout na důchodové reformě. Prezident také opět podpořil zavedení eura v Česku. Rozhovor s prezidentem a první dámou vedl Michal Kubal.

O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.

V Káhiře se v neděli obnoví jednání o příměří v Pásmu Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na dva bezpečnostní zdroje. Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás jednají o možném příměří s pomocí prostředníků, včetně Egypta či Kataru. Rámec dohody je prý hotový, řekl tiskovým agenturám zdroj z americké administrativy. Izrael s ním souhlasí, teď prý záleží na Hamásu. Americký prezident Joe Biden doufá, že se podaří uzavřít příměří do muslimského postního měsíce ramadánu, který letos začíná 10. března.

V Izraeli se uskutečnily první volby od začátku války s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Voliči vybírali městské zastupitele. V některých evakuovaných oblastech sousedících s Gazou a Libanonem se ale bude hlasovat až v listopadu. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se nenaplnilo očekávání části izraelské politické scény, že volby budou referendem o straně Likud a současné vládě.

Teroristické hnutí Hamás dostalo nabídku na přerušení bojů v Pásmu Gazy po dobu čtyřiceti dní, uvedla v úterý s odkazem na své zdroje agentura Reuters. Podle nabídky, na níž se shodli vyjednavači minulý týden v Paříži, by islamisté měli propustit čtyřicet rukojmí. Za každého propuštěného by pak Izrael pustil ze svých věznic deset Palestinců.

Na Západním břehu Jordánu žije přes 700 tisíc židovských osadníků. Jejich motivace přijít na dané území se liší. Sekulární část měla spíš ekonomické důvody a kývla na státem dotované hypotéky, jiní se přestěhovali z náboženských důvodů. Mezi nimi je i menšina ultraortodoxních radikálů, kteří jsou ochotni uchýlit se k násilí vůči Palestincům. Spojené státy americké se proto rozhodly uvalit sankce na čtyři z osadníků.

Šance na dohodu o alespoň částečném propuštění izraelských rukojmí a dočasném klidu zbraní v Pásmu Gazy stoupla, pnutí v tamní společnosti ovšem roste, jak dokládají pouliční šarvátky v Tel Avivu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce po konci války s Hamásem udržet izraelskou vojenskou kontrolu nad Pásmem Gazy, kde by měla teroristy nahradit civilní samospráva. Vyplývá to z návrhu, který Netanjahu předložil svému válečnému kabinetu, píše agentura Reuters a server The Times of Israel. Samospráva by měla fungovat prostřednictvím nezávislých palestinských zástupců. „Jednostranné uznání“ palestinského státu Netanjahu odmítl. Představitelé palestinské autonomie návrh odmítli jako de facto novou okupaci Gazy. Podle člena Hamásu plán nemá šanci na úspěch.

Pokud hnutí Hamás nepropustí rukojmí, která zadržuje od 7. října, do začátku muslimského postního měsíce ramadánu 10. března, zahájí Izrael ofenzivu v Rafahu na jihu Pásma Gazy. Uvedl to člen izraelského válečného kabinetu a opoziční lídr Benny Ganc. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu mezitím zahájil týdenní jednání, během něhož vyslechne argumenty pěti desítek států, aby se posléze vyjádřil k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil požadavky palestinského teroristického hnutí Hamás za odpoutané od reality poté, co jeho lídr vyhlásil, že kromě stažení izraelské armády chce zastavení blokády Gazy a propuštění Palestinců z izraelských věznic. Netanjahu tak trvá na zničení Hamásu a na operaci v Rafahu.