Emise strana 2 z 5

Obyvatelé Velké Británie ročně vydechnou přibližně tolik skleníkových plynů metanu a oxidu dusného, že to odpovídá 1100 tunám oxidu uhličitého. To je hlavní výsledek studie, která vyšla v odborném žurnálu PLOS ONE. Pokud by stejná pravidla platila i u nás, a není důvod předpokládat, že ne, pak by Češi ročně vydechli do atmosféry 164 tun skleníkových plynů.

Snižování emisí je jedním z trendů současnosti. Lidé šetří energiemi při vytápění, recyklují sklo i plasty, místo auta volí veřejnou dopravu nebo kolo. Ale mezitím vznikají nové zdroje emisí oxidu uhličitého, které se podceňují, anebo se o nich dokonce ani vůbec neví. Například umělé inteligence.

Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Mnohé firmy přecházejí k takzvané bezemisní ekonomice. Zaštítit je má nová platforma, která bude prosazovat jejich zájmy. Hlavním cílem takzvané Aliance pro bezemisní budoucnost je urychlení a usnadnění dekarbonizace, aby české ekonomice a firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti.

Europoslanci schválili svůj postoj k emisní normě Euro 7, která hovoří o limitech výfukových zplodin pro osobní i nákladní automobily. Nové nařízení aktualizuje limity pro emise výfukových plynů, jako jsou například oxidy dusíku, pevné částice, oxid uhelnatý a amoniak, a zavádí nová opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Jaká bude konečná verze nařízení, ukážou až příští týdny.

Ministři Evropské unie, kteří jsou zodpovědní za konkurenceschopnost, v pondělí schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tolik přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. Českou republiku, která velmi usilovala o zmírnění limitů, během pondělka na jednání v Bruselu spolu s Kupkou zastupoval i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Od roku 2022 se mimo jiné ve světových galeriích objevil nový fenomén. Většinou mladí lidé, kteří se označují jako klimatičtí aktivisté, poškozují nejrůznější umělecká díla. Tvrdí, že cílem protestu je upozornit na lidmi způsobenou klimatickou změnu a v důsledku tak zlepšit situaci lidstva. Jejich činnost se dostává na přední stránky médií, ale většinou jen popisně, případně v komentářích. Vědci se v nové práci pokusili věcně přiblížit strukturu, cíle a taktiku tohoto hnutí.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že původní návrh nového emisního nařízení Euro 7 platit nebude. Originální předloha by totiž podle něj mohla nejen ublížit automobilkám, ale také životnímu prostředí, které má chránit. Řekl to v pondělních Událostech, komentářích. Původní návrh normy označil za nerealistický – a stejně o něm hovořil i europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) je debata o přenastavení některých limitů legitimní.

Emise uhlíku vyprodukované lesními požáry na severní polokouli byly letos rekordní, nejvíce se na zhoršení kvality ovzduší podepsaly požáry v Kanadě. Ve své nové zveřejněné analýze o tom informovala organizace Copernicus, projekt Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn. Podíl emisí z kanadských požárů letos tvoří 27 procent veškerého uhlíku uvolněného do atmosféry z lesních požárů v letošním roce.

Více než tisíc elektromobilů musí letos projít technickou kontrolou. Jsou to ty první, které v Česku začaly jezdit před čtyřmi lety. Letos se za prvních sedm měsíců prodalo přes tři a půl tisíce bateriových aut – zájem tedy roste. Revize stojí stejně jako u spalovacích motorů. Řidiči ale ušetří za měření emisí.

Olomoucký krajský soud bude muset znovu rozhodnout o výjimce z emisních limitů pro chvaletickou elektrárnu. Původně ji zrušil, ale nyní mu případ vrátil Nejvyšší správní soud. Ten uvedl, že se nedomnívá, že by emisní výjimka mohla způsobit závažné znečištění životního prostředí, případně ohrozit vysokou úroveň ochrany životního prostředí.

V Londýně začalo od úterý platit rozšíření nízkoemisní zóny (ULEZ) na prakticky celé hlavní město. A to navzdory kritikům, podle kterých opatření zhorší krizi rostoucích životních nákladů, napsala agentura Reuters. Vjezd do zóny je zatížen denním poplatkem 12,50 liber (v přepočtu 352 korun) pro vozidla, která nesplňují přísné emisní požadavky.

Emise oxidu uhličitého z brazilské části amazonského pralesa se v prvních dvou letech vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara (2019 a 2020) prudce zvýšily. Podle autorů studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Výrazně se také zvýšila plocha pralesa, která byla zničena.

Následující dekáda je obdobím zlomu, pod dvěma stupni ale zvýšení globální teploty už neudržíme, míní Radim Tolasz, vedoucí oddělení klimatické změny ČHMÚ. Klimatická opatření podle něj nemusejí znamenat pokles ekonomiky, stačí je správně implementovat. I když Česko a další vyspělé země si s následky změn poradí, miliarda lidí z chudých regionů se dá do pohybu, upozornil klimatolog v Interview ČT24. Varoval také před vědci z jiných oborů, kteří mluví o klimatické změně, aniž by jí rozuměli.

Mezinárodní námořní organizace nastavila nová pravidla pro globální lodní dopravu. Ta by měla změnit celé toto odvětví do poloviny století na uhlíkově neutrální, první velký milník má stihnout už do roku 2030.

Lodě přepravují více než osmdesát procent objemu světového obchodu. Tento způsob dopravy je zároveň zodpovědný za téměř tři procenta emisí oxidu uhličitého způsobných lidskou činností. Začínající kalifornská firma WasteFuel přeměňuje komunální a zemědělský odpad na udržitelnou energii, včetně biometanolu pro lodní dopravu. Ropný gigant, britská společnost BP, nyní do firmy vloží deset milionů amerických dolarů, tedy asi 219,2 milionu korun, uvedla agentura Bloomberg.

Letošní červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila podle agentury AFP agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Celosvětová průměrná teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba půl stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Prohlášení o rekordně horkém červnu podporují i čerstvá data amerických vědců.

Situace v automobilovém průmyslu se pomalu stabilizuje. Loni se mu i přes problémy s chybějícími díly podařilo růst – celkově o třináct procent na tržbách i exportu. Pozitivně vidí i vývoj pro letošní rok. Producenti osobních aut už vyrábějí podobným tempem jako před covidem. Situace v dodavatelském řetězci ještě podle nich sice není zcela bez problémů, čekací doba na nové vozy už se ale zkracuje.

Britská metropole se proměňuje v nízkoemisní město. Starosta Londýna Sadiq Khan chce nově placenou zónu pro vjezd aut, která nesplňují ekologické limity, rozšířit na celou metropoli. Okrajové části se ale bouří a napadly návrh u vrchního soudu.

Na vybraných úsecích dálnic zřejmě bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině. Podle místopředsedy hospodářského výboru sněmovny Martina Kolovratníka (ANO) jde o zbytečnou hloupost, celoevropský trend je podle něj spíše snižování rychlosti. „Ale ze židle mě to nenadzvedává, je to marginálie,“ řekl v Událostech, komentářích. S ním souhlasí dopravní expert Vize 0 Libor Budina, vysoká rychlost s sebou podle něj nese mnohá rizika. Na konstatování, že v Německu je rychlost na dálnicích neomezená, namítl, že němečtí řidiči jsou disciplinovanější než ti čeští. Podle něj je škoda, že se neprosadil návrh Kolovratníka ohledně dodržování bezpečné vzdálenosti.

Koncentrace škodlivin v brněnském ovzduší v posledních letech nepřekračuje limity. Výjimkou je benzo(a)pyren, který se dostává do ovzduší hlavně v topné sezoně v okrajových částech města se starší zástavbou rodinných domů, upozornil na konferenci s názvem Zelená budoucnost: věda a město vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchym Brzezina.

Soud v Německu v úterý uložil někdejšímu šéfovi německé automobilky Audi Rupertu Stadlerovi za podíl v kauze emisních podvodů podmíněný trest vězení v délce 21 měsíců. Stadler se tak v emisním skandálu stal prvním odsouzeným členem vedení koncernu Volkswagen, který je mateřskou společností automobilky Audi. Vinu dlouho odmítal, letos v květnu se v rámci dohody o vině a trestu přiznal, že proti podvodům mohl zakročit dříve, ale neučinil tak.

Nejvyšší soud vyhověl dovolání Lesů ČR ve sporu o odškodné za poničení půdy a lesů emisemi vypouštěnými společností Orlen Unipetrol. Dal za pravdu Okresnímu soudu v Mostě a označil látky vypouštěné v závodech Unipetrolu za zvlášť nebezpečné. Prvoinstanční soud v Mostě, který původně přiznal Lesům ČR odškodné přes čtyři miliony korun, tak bude o případu po čtyřech letech rozhodovat znovu. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího soudu, který má ČT k dispozici.

Emmanuel Macron v pátek vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži. Podle něj se žádná země nesmí dostat do situace, kdy si bude muset vybrat „mezi chudobou, klimatem a biodiverzitou“. Dvoudenní summit podle Macrona také ukázal mezinárodní izolaci Ruska.