Emise strana 4 z 5

Polsko bude mít první uhlíkově neutrální nemocnici. Rovnováhy mezi vypouštěnými emisemi a těmi, které se daří pohltit, chce dosáhnout už v příštím roce. Zvlášť uprostřed smogové sezony projekt ukazuje, jak lze efektivně snižovat podíl škodlivin v ovzduší.

Evropská unie se v neděli ráno předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví a Rada EU.

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na úterý dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v Unii.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Pardubický kraj zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích ohledně dodržování emisních limitů. Bude zjištovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidu dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku. Projednává ji Krajský soud v Olomouci. Ústavní soud ale už potvrdil, že než nižší instance rozhodne, výjimka z emisních limitů pro elektrárnu neplatí, krajští úředníci v Pardubicích proto musejí jednat.

Evropská komise navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům dále snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a dieselová auta, vozy jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Dohodu musí ještě formálně stvrdit členské státy i europoslanci.

Energetická společnost ČEZ Teplárenská v příštím roce zvýší ceny tepla z elektráren a tepláren v průměru o dvacet procent, což bude v průměru kolem 123 korun měsíčně. Ke zdražení přispělo zejména navýšení nákladů na povolenky a na výrobu, informoval ČEZ. Zdražování chystá kvůli rostoucím cenám většina tepláren v Česku, mnohde na dvojnásobek současné ceny. Podle Teplárenského sdružení růst cen u jednotlivých dodavatelů tepla dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v Česku.

Světoví lídři míří do egyptského Šarm aš-Šajchu na další z konferencí OSN o změně klimatu. Jednání začne 6. listopadu a má naplnit předchozí sliby o snižování emisí a přidat nové cíle. Egyptské úřady očekávají během dvou týdnů až pětačtyřicet tisíc účastníků. Za Česko a unijní předsednictví se konference zúčastní premiér Petr Fiala (ODS).

V zemích Evropské unie má být prakticky nemožné si od roku 2035 pořídit nový automobil na benzín či naftu. Státy EU vedené českým předsednictvím ve čtvrtek dohodly s Evropským parlamentem podrobnosti nových pravidel, která od zmíněného roku výrazně prodraží jakékoli emise z nových vozů. Do roku 2030 se mají emise omezit o 55 procent proti loňským hodnotám. Ojetých automobilů vyrobených před rokem 2035 se požadavky týkat nebudou. Dohodu ještě musí schválit europarlament i Rada EU zastupující státy.

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.

Letecká doprava na elektrický pohon se čím dál více blíží skutečnosti. Ve Švédsku už testují základní funkce stroje, který by mohl na kratších cestách pojmout až tři desítky pasažérů. Podstatné ovšem je, že projektu uvěřili i dopravci a na letoun, který zatím nemá plnohodnotný prototyp, přišlo už přes 230 objednávek.

Mimořádně se schází nizozemský parlament, aby projednal vládní dusíkovou politiku. Kabinet hodlá do konce desetiletí snížit emise, cíle ale zpochybnil ministr zahraničí Wopke Hoekstra. Vyvolal tím otázky, jak bude vláda postupovat. Emisní cíle týkající se zemědělství v Nizozemsku začátkem léta vyvolaly rozsáhlé protesty farmářů.

Spousta světových vědců i politiků se soustředí na dosažení nulových emisí skleníkových plynů, které by měly zastavit katastrofální klimatické změny. Ale překvapivě málo se uvažuje o tom, co bude následovat, pokud se to podaří. Podle nové studie v odborném časopise Nature Climate Change je následné dění klíčové pro další desetiletí i staletí lidské civilizace.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík sociálních a klimatických opatření v hodnotě 430 miliard dolarů (přes deset bilionů korun). Pro hlasovalo 220 demokratů a proti 207 republikánů. Prezident Joe Biden oznámil, že zákon podepíše příští týden. Schválení balíku je podle agentury Reuters vzácnou prohrou farmaceutických firem.

Americký Senát v neděli schválil návrh zákona, který podle členů Demokratické strany prezidenta Joea Bidena přinese zásadní pokles emisí skleníkových plynů, sníží ceny léků pro seniory a přiměje korporace a bohaté jedince platit více na daních. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Letošní vlna veder je z hlediska meteorologie v mnoha ohledech výjimečná. Klimatologické modely ale ukazují, že právě tímto směrem se bude počasí vyvíjet i v budoucnosti. Jak moc, to záleží na schopnosti lidstva snížit emise skleníkových plynů.

Záměr snížit emise dusíku může proměnit nizozemské zemědělství. Podle tamního ministerstva financí zasáhne redukce stád polovinu z padesáti tisíc farem. Chovatelé dobytka protestují a žádají, aby vláda v dusíkové politice zohlednila moderní postupy a zapojila další sektory. Nizozemsko je totiž druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě.

České předsednictví se ujímá debaty o klimatické politice Evropské unie. Už tento týden se v Praze potkají ministři životního prostředí z unijních zemí. V příštím půlroce se debaty zaměří i na auta se spalovacími motory nebo reformu systému emisních povolenek.

Nejvyšší správní soud se bude zabývat rozhodnutím v případu klimatické žaloby. Ministerstvo životního prostředí se proti němu brání kasační stížností. České televizi to potvrdila Ludmila Machyánová z Městského soudu v Praze, který v případu rozhodl v první instanci. V rozsudku z poloviny června konstatoval, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, dopravy a zemědělství nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí.

V Nizozemsku vygradovaly protesty zemědělských velkochovatelů. Během demonstrace dokonce zazněla policejní střelba a tři lidé skončili v cele. Farmáři odmítají návrh vlády prudce snížit množství hospodářských zvířat s cílem zásadně potlačit škodlivé emise. Stěžují si, že se ocitli mezi dvěma mlýnskými kameny – ekologickými opatřeními a cenovou politikou obchodních řetězců.

Konzervativní většina amerického nejvyššího soudu ve čtvrtek zasadila ránu snahám bojovat proti klimatickým změnám. Zakročila totiž proti schopnosti vlády regulovat uhlíkové emise elektráren na základě zásadního environmentálního zákona ze 60. let. Podle amerických médií tento verdikt dál podkopává klimatické plány amerického prezidenta Joea Bidena.