Vyspělé země extrémy zvládnou, do pohybu se ale dá miliarda lidí, varuje klimatolog

Interview ČT24: Klimatolog Tolasz o klimatických extrémech a opatřeních (zdroj: ČT24)

Následující dekáda je obdobím zlomu, pod dvěma stupni ale zvýšení globální teploty už neudržíme, míní Radim Tolasz, vedoucí oddělení klimatické změny ČHMÚ. Klimatická opatření podle něj nemusejí znamenat pokles ekonomiky, stačí je správně implementovat. I když Česko a další vyspělé země si s následky změn poradí, miliarda lidí z chudých regionů se dá do pohybu, upozornil klimatolog v Interview ČT24. Varoval také před vědci z jiných oborů, kteří mluví o klimatické změně, aniž by jí rozuměli.

Ačkoliv ne všemu ještě moderní klimatologická věda rozumí, data má dostatečně dobrá na to, aby s jistotou stanovila, že klimatické extrémy sice nejsou žádnou novinkou a v historii k nim docházelo, ale „nyní se vyskytují výrazně častěji a bývají intenzivnější,“ vysvětluje Tolasz.

Poukazuje například na lesní požáry, kterých v letních měsících značně přibylo. „To není souvislost se změnou klimatu. S tou u lesních požárů souvisí úplně něco jiného, co my označujeme jako požární počasí,“ říká s tím, že sedmaosmdesát procent přírodních požárů založí člověk. Je to ale extrémnější sucho, vedro a vítr, které zapříčiňují, že požáry trvají déle než v minulosti. „Počty jako takové se pravděpodobně nezvyšují a ve statistikách to vidět není, ale zasažená plocha a délka trvání se zvyšuje jednoznačně tím, jak se mění klima,“ dodává klimatolog.

Současné modely podle něj ukazují, že optimistický a pesimistický scénář vývoje se začínají rozcházet až po dvou či třech dekádách. „To je hodně těžká meta, to je asi to nejtěžší v klimatickém systému, co my, klimatologové, musíme vysvětlit těm, co rozhodují, že teď musíme investovat do něčeho, co uvidíme, jestli se povedlo, nebo nepovedlo, za dvacet třicet let,“ říká Tolasz s tím, že vědci jsou si jistí, že navrhovaná opatření pomohou, protože mají dobrá data.

Připomněl závazek pařížské klimatické dohody, jíž se svět zaručil, že na konci století udrží růst teploty pod dvěma stupni Celsia. „Pokud toho chceme dosáhnout, tak nám nezbývá, než aby se emise globálně začaly snižovat už v následujících deseti letech. To je bod zlomu,“ zdůrazňuje. Dodává zároveň, že dva stupně považuje za nedosažitelné, protože zastavit emise ze dne na den je nereálné.

Česko to zvládne, ale nežijeme v izolaci, změny zasáhnou miliardu lidí

Pro Česko projekce vyšších teplot znamenají, vzhledem k poloze ve středu Evropy, že se průměrná teplota zvýší o dvojnásobek globální, tedy zhruba o čtyři stupně Celsia. Klima se přiblíží například tomu současnému v Maďarsku. Ačkoliv někoho to může těšit, podotýká Tolasz, každá další desetina stupně přináší spoustu problémů.

„Tady jsme dost vyspělí na to, abychom extrémy zvládali, ale jinde ve světě jsou situace tak extrémní, že lidem nezbývá nic jiného, než se zvednout a jít jinam,“ varuje před nucenou migrací v důsledku klimatických změn. Ta se podle starších i nových studií bude týkat miliardy lidí z oblastí, které kvůli chudobě nedokážou problémům čelit.

Přímo Češi se podle klimatologa musejí připravit na to, že v krajině bude kvůli vyššímu výparu chybět voda. Dojem, že vypařená vláha znovu naprší, je mylný, vodní páry sice bude více, ale to neznamená, že bude více kapek a oblačnosti. „Část se vyprší, část zůstává v atmosféře jako plyn,“ přibližuje Tolasz s tím, že jde o skleníkový plyn, v důsledku čehož startuje spirála dalšího oteplování.

Neočekává, že by situace v Česku došla do bodu, kdy by byla voda na příděl, protože stát má čas se na tento scénář připravit. Tuzemsko ale není izolované a jinde může být situace řádově horší, upozorňuje.

Úplně čistí nebudeme, chudnout nemusíme

Chudnutí v případě snahy snižovat emise se Tolasz neobává. „Nejsem ekonom, expert na průmysl, ale třeba i Česká republika po roce 1990 začala snižovat emise skleníkových plynů, začala se lépe starat o životní prostředí a nemám pocit, že by to znamenalo chudnutí nebo nižší HDP, naopak,“ připomíná.

Opatření, která navrhují klimatologové, nebudou znamenat cestu do chudoby, budou-li správně implementována. „Pokud se říká, že máme tendenci likvidovat třeba průmysl emisními povolenkami nebo opatřeními, tak se podívejme na to, kde všude se obchoduje s emisemi, to není jenom Evropa. Dnes obchoduje s emisemi čtyřicet, padesát států světa,“ říká Tolasz.

Za největší problém považuje v současnosti takzvané dovezené emise, tedy ty, které vznikají v zemích, kam západní země přesunuly část své výroby. Ty se nezapočítávají do systému, což by se podle klimatologa mělo změnit. „Každá molekula se počítá. Musíme si přiznat, že Evropa má nějakou historickou odpovědnost. Další argument, proč by to Evropa, Severní Amerika a Asie měly dělat, je, že na to mají. Máme možnost to udělat tak, abychom nechudli,“ je přesvědčen klimatolog.

Sahá pro příklad z minulosti, kdy se podařilo odsířit a odprášit výrobu elektřiny. „Dneska bychom měli oduhlíkovat podobným způsobem. Systémy existují, používají se různě ve světě, testují se, ale jsou drahé, protože jsou zatím ojediněle nasazovány,“ konstatuje.

Zároveň dodává, že nelze předpokládat, že by lidstvo zvládlo vyrobit sto procent čisté energie. „Vždy nějaké emise budou, jde o to, jak s nimi budeme nakládat, jestli se nám podaří spravit lesní ekosystémy, hospodaření na zemědělské půdě a oceány tak, aby pohlcovaly tolik oxidu uhličitého, kolik ještě před deseti, dvaceti nebo padesáti lety.“

Za dobré příklady projektů, které naslouchají radám klimatologů, považuje například zelenomodrou infrastrukturu – více zeleně ve městech, zejména v horkých částech, jezírka, kašny či vodotrysky.

„Klimatickou změnu zpochybňuje jen pár jedinců“

Klimatickým skeptikům Tolasz radí, aby se zamysleli nad tím, že není vědec jako vědec a každý rozumí něčemu jinému. „Já bych nebyl schopen vnést jakoukoliv novou informaci do nanočástic,“ glosuje s tím, že by byl rád, aby badatelé z jiných oborů nemluvili do změny klimatu.

„Největší problém v České republice se skepticismem, který naštěstí Česko opouští, vidím v tom, že vysoce postavení lidé před deseti lety zpochybňovali změnu klimatu. To je velký problém, který se s námi táhne. Byli to lidé, kteří měli ekonomické vzdělání. Neumím zpochybnit jejich ekonomické závěry, ale myslím, že ekonomové jsou tady od toho, aby naše opatření převzali a řekli ano, toto je ekonomicky možné, toto není,“ uvádí klimatolog.

Skeptikům dále doporučuje, aby se podívali na to, kdo píše zprávy IPCC. „To jsou lidé z univerzit, z akademických pracovišť, z meteorologických služeb. Podívejte se na jejich indexy, které ukazují, jak publikují v recenzovaných časopisech. Zjistíte, že to jsou renomovaní vědci, kteří by na své jméno určitě nedělali konspiraci, kterou by přišli o své jméno, které budují desítky let,“ osvětluje Tolasz.

Je podle něj také zapotřebí vnímat, kteří pochybovači v řadách vědců se skutečně věnují klimatu a kteří nikoliv. „Ve změně klimatu je disentní názor minoritní, je to opravdu pár jedinců. Nedávno, je to pár let, se objevila zpráva, že pět set vědců zpochybňuje změny klimatu. Byla to globální zpráva. Z České republiky tam byl podepsaný jediný ‚klimatolog‘ a to byl pan Václav Klaus.“