Emise strana 5 z 5

Státy Evropské unie se ve středu nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na sedm let.

Tání ledového příkrovu v Arktidě způsobené globálními změnami klimatu umožní ekologičtější lodní dopravu a sníží díky novým námořním trasám vliv Ruska. Podle studie vědců z americké Brownovy univerzity a univerzity v Maine budou nákladní lodě moci díky odlednění využívat kratší, a tedy přímější trasy, což sníží emise.

Městský soud v Praze rozhodl o tom, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba České republiky a dalších žalobců tím, že nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Rozsudek je pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Osm z deseti brazilských měst, která na národní úrovni produkují nejvíce oxidu uhličitého, leží v Amazonii a u všech emise souvisí zejména s odlesňováním. První příčku zaujímá amazonské město Altamira, na které připadá dvojnásobek emisí CO2 ve srovnání s nejlidnatějším brazilským městem Sao Paulem. Vyplývá to ze studie brazilské platformy Klimatická observatoř, která sdružuje sedm desítek ekologických organizací.

Evropský parlament ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s krokem nesouhlasí. V aktuální situaci, kdy nejsou zajištěny ekologické zdroje pro nabíjení vozů na baterie, jde o Potěmkinovu vesnici a vítězství ideologie nad rozumem, řekl v pořadu 90' ČT24. Jeho kolega z Evropského parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti) však rozhodnutí považuje za vítané vodítko pro automobilky, které tak budou vědět kudy se při vývoji vozů ubírat.

Evropský parlament (EP) ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání. Europoslanci také jednali o zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí (EK). Shodu ale v této otázce nenalezli.

Fiat Chrysler po letech vyšetřování přiznal, že ve Spojených státech podváděl při měření výfukových plynů. Americká větev automobilky, která nyní patří do skupiny Stellantis, souhlasila, že zaplatí 300 milionů dolarů (téměř sedm miliard korun).

Třinecké železárny začnou příští rok v Třinci stavět bezemisní briketační linku za 950 milionů korun, do provozu ji uvedou v roce 2025. Půjde o klíčový záměr v projektu Green Werk, který povede k výraznému snížení emisí oxidu uhličitého. Náklady na projekt do roku 2030 se odhadují na 12 miliard korun, část by firma chtěla pokrýt z dotací.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) omezí v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů na pevná paliva i v programu Nová zelená úsporám podporu pro plynová zařízení. Zároveň zvyšuje dotaci na tepelná čerpadla. Úpravy mají snížit závislost Česka na zemním plynu z Ruska. Resort také předloží vládě návrh novely zákona, která o dva roky odloží zákaz provozu starých kotlů na uhlí.

Generace nazývaná na západě „baby boomers“ (lidé narození po 2. světové válce) má zdaleka největší klimatickou stopu. V roce 2005 se lidé starší 60 let podíleli na emisích skleníkových plynů z 25 procent, ale v roce 2015 se tento podíl zvýšil na téměř 33 procent.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

Britská výzkumná organizace Aerospace Technology Institute (ATI) v pondělí představila návrh dopravního letadla poháněného tekutým vodíkem, které je teoreticky schopno dosáhnout výkonu současných letadel střední velikosti bez emisí oxidu uhličitého. Koncept FlyZero plánuje letadlo pro přepravu 279 cestujících, které by dokázalo z Londýna do San Francisca letět bez mezipřistání, a to stejnou rychlostí a se stejným pohodlím jako současná letadla, uvedla agentura Bloomberg.

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.

Cena emisních povolenek v Evropské unii poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 korun) za tunu, ukazují grafy. Systém obchodování s povolenkami byl v Evropské unii zaveden v roce 2005 a růst cen z posledních měsíců je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií. Podle analytiků cena emisních povolenek poroste a domácnostem se zdraží elektřina.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Bývalý americký prezident Barack Obama v pondělí vyzýval k ambicióznějšímu tažení proti emisím skleníkových plynů a zdůrazňoval rizika pro ostrovní komunity, když vystoupil na klimatické konferenci OSN (COP26) ve skotském Glasgow. Uvedl, že svět i při dodržení aktuálních emisních cílů nesměřuje k udržení globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia. Splnění těchto závazků by podle něj přesto znamenalo „skutečný pokrok“.

Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je tento dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Senát se také shodl na tom, že přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné.

Dramatický a vítaný pokles emisí oxidu uhličitého (CO2) během pandemie covidu-19 už zase do značné míry zmizel a svět vypouští do atmosféry téměř stejné objemy skleníkových plynů jako před pandemií, uvedli vědci z projektu Global Carbon Project ve své výroční zprávě.

Během úterního jednání na klimatické konferenci OSN v Glasgow představili prezident USA Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau plán na snižování emisí metanu. Světoví lídři chtějí také podepsat dohodu o zabránění mýcení deštných pralesů. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zase vyzvala k rozhodným krokům pro záchranu planety. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) debata o klimatu nepřinesla nic nového.

Současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století, varuje ve své nové zprávě Organizace spojených národů (OSN). Současné úsilí států je podle ní zcela nedostatečné a svět je nadále na cestě ke klimatické katastrofě. Varování od světových státníků i organizací jsou stále častější s blížící se konferencí OSN o klimatu COP26, která začíná v neděli ve skotském Glasgow.

Londýn rozšířil oblast zpoplatněnou pro řidiče starších aut, která více znečišťují životní prostředí. Za vjezd tam nyní zaplatí 12,50 libry (380 korun), informují o tom britská média. Londýnská zóna nízkých emisí (Ultra Low Emission Zone) už fungovala v centru města, ale nyní je rozlohou téměř dvacetkrát větší. Novým opatřením se britská metropole snaží zlepšit kvalitu ovzduší.

Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, upozorňuje ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého, tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami před masovou industrializací.

Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře. Navrhla to Evropská komise (EK) v reakci na žádosti skupiny zemí včetně České republiky o společná opatření proti zdražování energií.