Bezpečnost strana 2 z 5

Český premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu sešel v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a premiérem Nizozemska Markem Ruttem. Jednali například o české muniční iniciativě a o způsobech, jak posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Setkání se uskutečnilo ještě před startem dvoudenního summitu Evropské rady, který začal večer. Na programu má ve středu situaci na Ukrajině a vztahy Unie s Tureckem a Libanonem a ve čtvrtek pak zejména konkurenceschopnost Evropské unie.

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Lidem, kteří při příchodu na zápasy hokejového mistrovství světa zjistí, že naletěli podvodníkům a mají falešné vstupenky, budou před stadiony v Praze a Ostravě k dispozici policisté, k pražské hokejové aréně přistaví i mobilní pracoviště. Sice oklamaným fanouškům nepomohou dostat se na zápas, ale usnadní jim podání trestního oznámení.

Hlubší spolupráce Číny a Německa může světu přinést více stability a bezpečnosti, řekl čínský prezident Si Ťin-pching při jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Pekingu. Vztahy obou zemí se budou nadále rozvíjet, pokud se budou vzájemně respektovat a hledat společné zájmy, míní čínský vládce. Scholz prezidenta podle agentury Reuters vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Později jednal s premiérem Li Čchiangem o ekonomice.

„Myslím si, že opravdu není přehnané říct, že dnes máme ve světě prestiž. A je to i díky tomu, jaké zastáváme hodnotové postoje a co děláme, o co se snažíme,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil také na nutnost pomoci Ukrajině, která je prý i v českém zájmu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem řešil také téma spolupráce českých a amerických zpravodajských služeb.

Premiéra Petra Fialu (ODS) přijal americký prezident Joe Biden. Oba státníci se shodli na pokračování pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi. Šéf Bílého domu také ocenil českou muniční iniciativu. Tématem jednání byla i situace na Blízkém východě či ekonomické vztahy Česka a Spojených států. Během dne se předseda vlády setkal s ředitelem CIA Williamem Burnsem. Na programu má Fiala i jednání s krajany, v úterý pak bude rokovat v Kongresu s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a s dalšími představiteli sněmovny i Senátu.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí navštíví Bílý dům, kde se jako osmý český premiér setká s americkým prezidentem. V Oválné pracovně ho přijme Joe Biden. Hovořit budou mimo jiné o bezpečnostních otázkách, závazcích vůči NATO nebo demokratických hodnotách.

Velitel tajné izraelské vojenské jednotky pro kybernetickou bezpečnost za sebou několik let zanechával rozsáhlou digitální stopu, která prozrazovala jeho totožnost spojenou s vysokou funkcí zpravodajského důstojníka. Vyšlo to najevo v posledních dnech, informoval deník The Guardian na svém webu.

Koupit v obchodě zábavní pyrotechniku by v budoucnu mohlo být výrazně složitější. Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona, která volný prodej omezuje. Důvodem je hlavně bezpečnost lidí, ale také ochrana životního prostředí.

Severoatlantická aliance ve čtvrtek slavila 75 let od svého založení. Podle velvyslance České republiky při NATO Jakuba Landovského během několika let prošla podstatnou změnou v oblasti vojenských schopností a připravenosti na válku a zároveň našla politickou jednotu. „Nejsou tu mezery, ve kterých by mohlo Rusko či jiní najít prostor na páchání nepravostí,“ řekl v pořadu Události, komentáře. NATO je dle bývalého velvyslance Česka při NATO Karla Kovandy v dobrém stavu i kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Nebýt jí, Aliance se dle něj nevzchopí a neuvědomí si původní účel své existence. Landovský v pořadu také oznámil, že po odchodu z postu velvyslance povede středoevropskou pobočku mezinárodní neziskové organizace Aspen Institute.

Francouzští učitelé se bouří kvůli obavám o vlastní bezpečnost. Tamní školy se stále častěji stávají terčem kybernetických útoků. Na desítkách z nich přišly žákům přílohy s uřezanými hlavami i výhrůžkami smrtí.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že Aliance nemá v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Zdůraznil, že podpora okupované země v její obraně proti ruské agresi nedělá z NATO stranu konfliktu. Lídr kandidátky SPOLU pro letošní volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) označil jeho výrok za naprosto legitimní. V Interview ČT24 zároveň uvedl, že bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi a že největším počinem NATO, které si připomíná 75. výročí, byla ochrana Západního Německa před sovětskou agresí.

Technici v Temelíně vyrobili speciální bezpečnostní kabel na výztuhu budovy kolem jaderného reaktoru. Ten pomůže kolegům z jaderné elektrárny Rovenská na severozápadě Ukrajiny. Dopravu i výrobu zařízení platí ministerstvo energetiky USA.

Na 3. dubna připadl Národní den beze spěchu. Upomíná na bezpečnost v dopravě a nebezpečí, které představuje příliš rychlá jízda. Podle pojišťoven umírá v Česku kvůli spěchajícím řidičům přes sto lidí ročně. Organizátoři akce chtěli dnem beze spěchu ukázat, že pár minut zpoždění, kvůli nimž někteří řidiči riskují, nejsou žádná tragédie – na rozdíl od smrtelných nehod.

Ruská agrese na Ukrajině mění pohled Evropy na obranu starého kontinentu. Finsko a Švédsko přiměla ke vstupu do Severoatlantické aliance, dalším západním státům pak připomněla, že ve válce záleží primárně na počtu vojáků. Právě ti na kontinentu po konci studené války chybí, zájem o vstup do armády navíc každým rokem klesá. Inspirovat ostatní by mohlo právě Švédsko se svým modelem povinné vojenské služby.

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. NKÚ také konstatoval, že stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda snaží na krize připravit. Výtka NKÚ ho nepřekvapila, protože v posledních letech se podle něj problematice nevěnovala dostatečná pozornost.

Most přes Vltavu u Zvíkovského Podhradí se v úterý po třiceti letech od poslední rekonstrukce uzavřel. Pro řidiče na Písecku to znamená, že na trase mezi Milevskem a Čimelicemi neprojedou, využít musejí dlouhou objížďku. Uzavírka mostu má trvat půl roku. Jihočeský kraj práce nechtěl odkládat kvůli špatnému stavu mostu.

Umělá inteligence proniká stále více do běžného života lidí. Přináší s sebou řadu výhod, například dokáže zjednodušit rutinní kancelářskou práci nebo pomoct při vývoji nových léků. Stále častěji jsou ale skloňovaná i možná rizika mimo jiné při zajišťování bezpečnosti. Evropská komise proto chystá pravidla, která by umělou inteligenci regulovala.

Bezpečnostní situace ve světě je podle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. Tento výrok prý nepřekvapil vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti resortu vnitra Jana Paďourka. „Tvrdíme to už nějakou dobu,“ řekl v pořadu Události, komentáře. Člen výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) souhlasí, že bezpečnostní situace není dobrá, přičemž varoval před eskalací ruské války na Ukrajině. To by se mohlo stát, pokud podle něj mocnosti nevyzvou válčící strany k jednání. Rusko a další totalitní síly chtějí dle předsedy výboru pro bezpečnosti Pavla Žáčka (ODS) demontovat mezinárodní řád.

Pavel Bělobrádek přivedl před jedenácti lety lidovce zpět do Poslanecké sněmovny, odkud v předchozích volbách vypadli. Nyní jim ovšem volební modely přičítají jen kolem dvou až tří procent, což by znamenalo, že by v případných volbách ze sněmovny vypadli podruhé. Bělobrádek je nicméně přesvědčen, že je to hlavně otázka vysvětlování, propagace dosažených úspěchů, ale i toho, že nynější předseda KDU-ČSL Marian Jurečka na sebe ve vládě bral představování více nepopulárních věcí, než bylo třeba. Naopak si Bělobrádek – na rozdíl třeba od dalšího lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka – nemyslí, že by bylo pro stranu škodlivé hlavně to, s jakými stranami spolupracuje ve vládní koalici. Pavel Bělobrádek byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Po pátečním teroristickém útoku v Rusku zvyšuje bezpečnostní opatření řada států, například Slovensko, Norsko, Německo či Francie. Ta je zpřísnila na nejvyšší stupeň. Ke třem tisícům vojáků, kteří hlídkují ve městech, přibyli další. Paříž, ale i ostatní města jsou před blížícími se velikonočními svátky v pohotovosti.

Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, nebo to, co palestinští teroristé provedli v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl novinářům po jednání s prezidentem v pražském sídle kontrarozvědky. Žádné konkrétní informace o přímém ohrožení bezpečnosti Česka momentálně tajné služby nemají. Podle Petra Pavla je v současnosti role BIS zásadní.

Dolní komora na mimořádné schůzi označila za největší bezpečnostní hrozbu nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. ANO usnesení kritizuje, podle místopředsedy Richarda Brabce je jednostranné. Předseda poslanců ODS Marek Benda v Událostech, komentářích uvedl, že bylo k dispozici už v pondělí a opozice se na jeho formulaci mohla podílet. Domnívá se, že ANO manévruje mezi voliči svými, SPD a případně dalších proruských subjektů.

Výdaje evropských států na obranu se v současnosti zaměřují na modernizaci jejich ozbrojených sil. K rozšíření vojenských kapacit je však nutné přistoupit ke škrtům v jiných oblastech, míní server Dyami. Problém je kromě financování i personální stav armád. Evropské vlády proto hledají způsob, jak oslovit nové rekruty. Evropská komise se snaží vstoupit do řešení dané situace a mluví o zavedení režimu „válečné ekonomiky“.