Základní sazby daně z pozemků, staveb i bytových jednotek vzrostly v průměru o 80 procent. Nové výměry rozesílá poplatníkům finanční správa zhruba od půlky dubna. Někteří majitelé nemovitostí zaplatí i násobně víc než v minulých letech. Obce totiž mohou vyhláškou stanovit místní koeficient a tím daň ještě zvýšit. Lhůta pro zaplacení daně nebo první splátky je do konce května.
Daň z nemovitosti se někde zvýšila až pětinásobně. Majitelé ji musí zaplatit do konce května
Události: Zvýšení daně z nemovitosti (zdroj: ČT24)
Například květinářka Simona Karbulová platí daň z nemovitosti za byt v paneláku. Finanční úřad jí už nový výměr zaslal do datové schránky. Podobně obešle další zhruba čtyři miliony poplatníků. Informace jim pošle do 24. května jedním ze tří způsobů.
„Zhruba milion sto tisíc občanů dostalo nebo dostává informaci do své datové schránky, asi milion lidí se přihlásilo k odběru platebních údajů do e-mailové adresy a asi 1,8 milionu lidí obdrží takovou tu klasickou poštovní složenku,“ popsal mluvčí Generálního finančního ředitelství Tomáš Weiss.
Kvůli růstu základní sazby se letos daň zvedla všem poplatníkům. Navíc celkovou sumu mohly ovlivnit i obce pomocí koeficientů. Ve výsledku tak lidé mohou platit až násobně víc než loni. „Víme už z krajských finančních úřadů a z územních pracovišť, že se lidé ozývají například s tím, že jsme jim vyměřili daň dvakrát nebo třeba na dva roky dopředu. Tedy je dobré si zapamatovat, že došlo k tomu navýšení,“ dodal Weiss.
Výměr s vyšší částkou daně z nemovitosti dorazil také obyvatelům středočeské Sázavy. Tady si ale připlatí jen o to, co navýšil stát. Zastupitelstvo se totiž rozhodlo koeficient neměnit, a to i přesto, že představuje významný příjem do městského rozpočtu. Podle starosty už nechtěli obyvatele víc zatěžovat, i když peníze obec potřebuje. „Co určitě musíme dotovat, je odpadové hospodářství a část jde určitě do investic, kde nám pokryjí výdaje, které jsou plánované,“ uvedl starosta Sázavy Vladimír Dvořák (Zdraví Sport Prosperita).
Třeba květinářku Simonu Karbulovou nová výše daně i tak překvapila. Letos zaplatí o zhruba polovinu víc než v jiných letech. Uhradit ji musí do konce května. Pokud ale daň převyšuje pět tisíc, finanční úřad ji rozdělí do dvou splátek.
Daň z nemovitosti stát zvýšil průměrně o 80 procent. Samotná částka se ale v jednotlivých městech liší. Třeba u bytu závisí na jeho rozloze, na velikosti obce, ale také na místním koeficientu. Ten stanovují jednotlivé samosprávy obecně závaznou vyhláškou v rozmezí 1,1 až 5. Tímto koeficientem se pak sazba daně násobí. Nově budou mít obce možnost využít i koeficient nižší než jedna, a tím daň snížit až na polovinu.
Výnos z této daně se v posledních letech zvyšuje. Zatímco v roce 2013 byl necelých deset miliard korun, loni to už bylo přes dvanáct miliard. Důvodem je změna sazeb, ale právě i zvýšení místních koeficientů. Přesto Češi platí jedny z nejnižších daní z nemovitostí v Evropě. Tvoří zhruba půl procenta všech daňových výnosů. Nižší podíl mají jen v Rakousku, Lucembursku a na Maltě. Unijní průměr jsou přitom tři procenta.
Peníze zůstávají obcím
Výtěžek z daně z nemovitosti putuje obcím. Stát jim ale zhruba stejnou částku zkrátil na rozpočtovém určení daní. Budou tak hospodařit s přibližně stejným rozpočtem.
Například v Bohumíně daň z nemovitosti neupravovali dvanáct let. Zvednout ji chtěli, nakonec ale zůstali jen u navýšení, které přinesl konsolidační balíček, tedy v průměru o osmdesát procent. „Ne všichni občané jsou informováni, že došlo ke změnám v rámci konsolidačního balíčku, rozhodl o tom stát a naše vláda a teď se diví, že na svých složenkách nebo výměrech daně z nemovitosti dostávají vyšší částky,“ poznamenal místostarosta Bohumína Lumír Macura (SOCDEM).
Daň nezvyšovali ani v Sezimově Ústí. Podle starosty Martina Doležala (Zelená pro město) pro ně není velkým přínosem do lokální kasy, na jejich katastrálním území totiž moc zdanitelných objektů není.
Výrazně vyšší daně z nemovitosti než dříve zaplatí letos lidé ve Zlíně. V průměru je daň vyšší čtyřikrát až pětkrát. Pocítí to jak občané, tak místní firmy. Město zvýšení hájí tím, že daň z nemovitosti neměnilo čtrnáct let a má velké investiční plány. Vyhlášku navíc zastupitelé schválili už v červnu, tedy dříve, než bylo zcela jasné, jak se zachová stát.
„Chtěli jsme daň o nějakých 80, 90 milionů navýšit, což by odpovídalo našim potřebám. Potom do toho vstoupil balíček, na druhé straně samozřejmě zvyšuje daň z nemovitosti, ale vláda si prostřednictvím RUDu ty peníze znovu bere,“ upozornil náměstek zlínského primátora Miroslav Chalánek (ODS).
Naopak v Třeboni zvedli daň jen o tolik, kolik jim nařizuje zákon. A dokonce uvažují o jejím snížení. „Osobně považuju daň z nemovitosti za jednu z nejnemravnějších daní. Zákon umožňuje až padesátiprocentní slevu. Myslím si, že nepůjdeme až na těch 50 procent, ale chtěli bychom daň pro Třeboňáky snížit,“ řekl starosta Třeboně Jan Váňa (ODS).
Daň z nemovitosti ale není jen otázkou peněz. Podle odborníků totiž může její změna ovlivnit třeba místní realitní trh nebo složení obyvatelstva.
