Si Ťin-pching

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl ve čtvrtek podle agentury AFP na úvod jednání čínský vůdce Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina mají oba státy pevný základ pro praktickou spolupráci, píší ruská média. V Pekingu po úvodním setkání začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, napsala ruská státní agentura TASS.

Na začátku pátého funkčního období buduje ruský prezident Vladimir Putin spojenectví, která potřebuje k vítězství na Ukrajině. Posiluje vazby na Severní Koreu, Írán a Čínu. Na první zahraniční cestu zamíří pár dnů po inauguraci do Pekingu. Ten je hlavním dodavatelem zakázaných technologií a materiálů pro výrobu zbraní do Ruska.

Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil tento týden Srbsko. A to přesně 25 let poté, co tři americké bomby, svržené z neviditelných bombardérů B-2 Spirit, zasáhly čínskou ambasádu v Bělehradě. Incident vyvolal rozsáhlé protesty. Washington se omluvil s tím, že střely letectvo navádělo podle chybných map. Ambasáda stála jen 180 metrů od zamýšleného cíle.

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil další investice v Maďarsku, kde zakončil první evropskou cestu po pěti letech. Budapešť láká čínské firmy v době, kdy právě obchod zhoršuje čínsko-evropské vztahy. Podle Pekingu sílí role Maďarska jako blízkého spojence v Evropské unii, a to i kvůli podobným postojům k válce na Ukrajině.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Evropě po zastávkách ve Francii a Srbsku ve čtvrtek pokračovala programem v Maďarsku, kde slíbil další investice. Si v komentáři publikovaném těsně před příletem označil Maďarsko za důležitého obchodního partnera, kterého s Čínou pojí dlouhé přátelství. Čína je jedním z pilířů nového světového řádu a Maďarsko podporuje její mírový plán pro Ukrajinu, řekl pak po vzájemném jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Podle Pekingu sílí role Budapešti jako blízkého spojence v EU.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Evropě je mimo jiné opět spojená s obavami ohledně vlivu asijské velmoci v demokratických zemích. Znepokojení nevyvolávají jen obchodní praktiky Pekingu, ale také špionáž či zásahy proti disentu. Takových případů je například ve Spojených státech amerických ze strany Číny rekordní počet – FBI zahajuje nové vyšetřování v souvislosti s touto zemí každých deset hodin. Podle odborníků vysílá Peking svými aktivitami jednoznačnou zprávu, že nikdo není mimo jeho dosah.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem. Návrh předložily Egypt a Katar. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však o něm uvedl, že neplní izraelské požadavky, ale že Izrael bude pokračovat v jednání.

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Čínský vůdce Si Ťin-Pching se vydává na turné po Evropě. Mezi 5. a 10. květnem postupně navštíví Francii, Srbsko a Maďarsko. Jde o jeho první cestu na starý kontinent od roku 2019. S lídry hodlá mluvit o světové bezpečnosti i ekonomické spolupráci.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Hlubší spolupráce Číny a Německa může světu přinést více stability a bezpečnosti, řekl čínský prezident Si Ťin-pching při jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Pekingu. Vztahy obou zemí se budou nadále rozvíjet, pokud se budou vzájemně respektovat a hledat společné zájmy, míní čínský vládce. Scholz prezidenta podle agentury Reuters vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Později jednal s premiérem Li Čchiangem o ekonomice.

Peking upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí. Už podruhé během roku přivítal čínský prezident Si Ťin-pching bývalou hlavu ostrovního státu Ma Jing-ťioua ze strany Kuomintang, která prohrála volby. Ten nastávající hlavu státu z Demokratické strany kritizuje a obviňuje ze separatismu. Očekává se, že Čína zintenzivní vojenské zastrašování, jakmile se nový tchajwanský prezident Laj Čching-te v květnu ujme úřadu.

Bývalý tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou se ve středu v Pekingu setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Ten na schůzce prohlásil, že žádné cizí zásahy nemohou zabránit sjednocení ostrova s pevninskou Čínou. Peking tak upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí, exprezident Ma je na návštěvě Číny již podruhé.

V Panamě odstartoval proces v případu velkých daňových úniků, přesně osm let poté, co světová média popsala, jak se bohatí vyhýbají placení daní nebo perou ilegální peníze. Mezi sedmadvaceti obžalovanými v kauze Panama Papers jsou i zakladatelé právní kanceláře, která vše zprostředkovávala. Služby poskytovala prominentním politikům, podnikatelům i celebritám.

Čínská ekonomika sice zpomaluje, přesto tato asijská velmoc investuje desítky miliard dolarů do stavby nové metropole. Takzvané vzorové socialistické město budoucnosti má časem pojmout část institucí a obyvatel z Pekingu. Komunistické vedení o něm mluví jako o projektu národní priority s tisíciletým významem.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

V Pekingu skončilo pravidelné zasedání čínského parlamentu. Delegáti Všečínského shromáždění lidových zástupců schválili rozpočet, který opět zvyšuje výdaje na obranu. Odhlasovali také zákon, který posiluje kontrolu komunistické strany nad vládou. Poprvé po více než třech desetiletích se po skončení týdenního zasedání nekonala tisková konference premiéra.

Britský ministr zahraničí David Cameron čelí rostoucímu tlaku ohledně svých vazeb na Čínu. Ty budoval už během svého někdejšího působení v premiérském křesle, ale i později v civilním životě. Média upozorňují, že během doby, kdy se nepohyboval v politice, lobboval za čínský projekt na Srí Lance nebo působil v britsko-čínském investičním fondu. V obou případech přitom projekty financovaly čínské státní společnosti. Bývalý zástupce šéfa MI6 Nigel Inkster v polovině ledna varoval, že britské zpravodajské služby nejsou schopné čelit stupňujícím se hrozbám ze strany Pekingu. V souvislosti s tím zmínil právě období Cameronovy vlády, kdy do Londýna přijel na návštěvu čínský prezident Si Ťin-pching, který tehdy dostal možnost uzavřít obchodní dohody za desítky miliard liber.

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Začalo to prohlášením, že se Maledivy chtějí zbavit závislosti na Indii, pokračovalo banálním sporem o to, kdo má kvalitnější pláže, a vyústěním rozepře je angažování Číny. Jako hlavní téma ve vodách Indického oceánu se momentálně jeví takzvaný maledivsko-indicko-čínský spor. Maledivská vláda nyní oficiálně udělila povolení čínské výzkumné lodi zakotvit v maledivském přístavu. Loď Xiang Yang Hong 3 má dorazit během několika dnů. A tento krok může podle mnohých médií Indii ještě víc rozlítit.

U příležitosti končící návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Vietnamu podepsali představitelé obou zemí desítky dohod o spolupráci. Rozhodnutí posílit vztahy států, které ovládají komunistické strany, označili jejich představitelé za strategické, informovala ve středu agentura Reuters. Vztahy obou zemí zatěžují zejména spory ohledně Jihočínského moře.

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve Spojených státech v noci na pátek poprvé po roce osobně jednal s japonským premiérem Fumiem Kišidou, bavili se i o vypouštění vody z Fukušimy. Jejich setkání se uskutečnilo na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). USA a Filipíny zároveň podepsaly dohodu o jaderné energetice, kterou agentura Reuters označuje za přelomovou.

Prezidenti Joe Biden a Si-Ťin Pching řešili na americko-čínském summitu i neobvyklé téma – pandy. Podle Pekingu se Spojené státy s populárními medvědy nemusejí loučit, ačkoliv to zprvu vypadalo, že Čína žádné smlouvy o pronájmu těchto zvířat Washingtonu neprodlouží.