Rusko

Na mnoha místech Česka si ve středu lidé připomenou 79. výročí konce druhé světové války. Tradiční pietní akt za účasti nejvyšších představitelů státu se uskuteční od 10:00 v areálu Národního památníku v Praze na Vítkově. Mezi účastníky bude prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či náčelník generálního štábu Karel Řehka. O dvě hodiny později na Pražském hradě prezident Petr Pavel jmenuje nové generály.

Ruský vůdce Vladimir Putin při okázalém ceremoniálu v Kremlu zahájil další šestileté období v čele země. Putina vyhlásily ruské úřady vítězem březnových „voleb“. Hlasování označovaná v Rusku za volby nejsou svobodná, politická opozice se jich účastnit nesmí. Putin je v Rusku u moci už téměř čtvrtstoletí.

Ukrajinská civilní kontrarozvědka (SBU) oznámila, že rozkryla skupinu agentů ruské Federální služby bezpečnosti (FSB), která podle ní plánovala zabít prezidenta Volodymyra Zelenského a také další členy nejvyššího vojenského a politického vedení země. Dva plukovníci ukrajinské státní bezpečnosti (SSA) pak byli obviněni z vlastizrady a napomáhání k teroristickému útoku. Hrozí jim doživotní vězení.

Obvodní soud pro Prahu 5 se v úterý vrátil k projednávání žaloby ministerstva zahraničních věcí, které požaduje zpětné doplacení nájmu za pozemky v pražských Stodůlkách, na nichž stojí komplex administrativních budov a bytů. Žalobu původně zamítl, verdikt ale zrušil odvolací soud. Budovy postavil Sovětský svaz na základě smlouvy z roku 1980, před několika lety je Rusko převedlo na firmu s anonymním vlastníkem na Kypru a s ruskou jednatelkou. Jednání by mělo pokračovat v červenci.

Válka na Ukrajině přináší i technologický pokrok, který se netýká jen zbraní, ale i armádní výbavy. Vojáci bojující na východě země by v příštích měsících mohli používat například i novou lehkou balistiku. S jejím vývojem pomáhá i Česko.

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Pražská učitelka Martina Bednářová, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině, potrestána nebude. Odvolací soud pravomocně potvrdil její osvobození. Zamítl odvolání státního zastupitelství, které pro bývalou češtinářku původně žádalo osmiměsíční podmíněný trest a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Češtinářka, která se tématu ruské invaze věnovala s žáky osmé třídy v hodině slohu, na svých výrocích trvá.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nechal předvolat do Černínského paláce ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli kybernetickým útokům na české instituce a kritickou infrastrukturu. Informaci webu Blesk.cz potvrdil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ke stejnému kroku minulý týden přistoupilo Německo.

Rusko soustředí své vojáky na ofenzivu proti severovýchodu Ukrajiny. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky je Moskva schopná do operace zapojit více než půl milionu mužů, jejichž cílem má být přiblížit se k Charkovu. Okupanti tak chtějí využít oslabení ukrajinské armády, která čeká na dodávku zbraní ze Spojených států. Do napadené země už však dorazily rakety ATACMS dlouhého doletu. A ukrajinští obránci je už nasadili v boji.

Třetina obyvatel Lotyšska se v průzkumu vyslovila pro zastavení bojů na Ukrajině a mír za ruských podmínek. Prezident Edgars Rinkēvičs to označil za výsledek dlouhodobého působení ruské propagandy. Lotyšsko patří mezi nejzarytější podporovatele Kyjeva. Část ruské menšiny, která tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel, je podle prezidenta pro zemi potenciálně nebezpečná.

Ukrajina čelí vzrůstajícímu tlaku ruské armády. Před ruským nebezpečím varuje i Polsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron pro britský časopis The Economist znovu potvrdil, že za jistých podmínek nevylučuje poslání vojáků na Ukrajinu. Vývoji na frontě i evropským reakcím na ruský postup se věnoval pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali Martin Jonáš a Dana Zlatohlávková.

Ruský dronový útok na východoukrajinský Charkov zranil v noci na neděli pět lidí, mezi nimi jedno dítě, informovala ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Škody napáchaly trosky ruských dronů i v Dněpropetrovské oblasti, kde se nálety obešly bez zranění. Další údery z nedělního odpoledne si podle místních představitelů vyžádaly nejméně patnáct zraněných.

Tajné služby v různých evropských zemí varují vlády, že Rusko plánuje sabotážní akce napříč kontinentem, napsal list Financial Times (FT). Moskva podle nich začala chystat bombové nebo žhářské útoky a akce namířené proti infrastruktuře na evropském území, a to buď sama nebo prostřednictvím svých spojenců. Nebere přitom v potaz možné civilní oběti, uvedli zástupci tajných služeb.

Vláda odvolala českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku, řekl v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo zahraničních věcí na dotaz ČTK doplnilo, že ambasador skončí ke konci května. Lipavský již dříve Pivoňkovi za jeho působení v Moskvě osobně poděkoval, doplnila diplomacie.

Čínský vůdce Si Ťin-Pching se vydává na turné po Evropě. Mezi 5. a 10. květnem postupně navštíví Francii, Srbsko a Maďarsko. Jde o jeho první cestu na starý kontinent od roku 2019. S lídry hodlá mluvit o světové bezpečnosti i ekonomické spolupráci.

Nejméně dva lidé zahynuli při ruských útocích na východoukrajinskou Charkovskou oblast. Údery na Charkov také způsobily několik požárů, z nichž minimálně jeden je rozsáhlý. Ruská armáda útočila v noci na sobotu také na Dněpropetrovskou oblast, odkud jsou hlášeni dva zranění, a na jihoukrajinský přístav Oděsa, kde jsou zranění tři. Úřady v ruské Bělgorodské oblasti na hranicích s Ukrajinou tvrdí, že exploze v oblastní metropoli zranila pět lidí. Neuvedly, co bylo původem výbuchu, ruské ministerstvo obrany ale oznámilo, že nad městem zneškodnilo dva drony.

Na Ukrajině bojují proti ruské agresi kromě domácích obránců také dobrovolníci ze zahraničí. Jsou mezi nimi i Češi, kterých nyní v mezinárodní legii působí desítka.

Atribuce se stala v pátek jedním z nejvyhledávanějších pojmů českého internetu. Není divu, Česko historicky poprvé atribuovalo (přisoudilo) útoky proti svým státním institucím Kremlu. Celou pravdu o vyšetřování a povaze útoků se veřejnost nejspíš nikdy nedozví. Z bezpečnostních důvodů musí zůstat část informací utajená. Významnou část příběhu jde však poskládat z otevřených zdrojů. Co se tedy vlastně stalo? Jak se útočníci dostali do počítačů institucí pouhým rozesláním emailu a co bylo jejich cílem? Proč má Česko nosit podobné útoky hrdě jako řád nejvyššího uznání od Ruské federace? A konečně, co je to ta atribuce? Odpovědi nabízí expertka na konflikty v kybernetickém prostoru Adéla Klečková.

„Diktátoři se pokouší zhasnout světla, my zase rádi osvětlujeme, co se skutečně děje,“ popsal prezident Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) zásadní poslání této organizace. Stephen Capus pozici zastává od letošního ledna, v minulosti působil také jako hlavní poradce Agentury Spojených států pro globální média (USAGM). V podcastu Background ČT24 okomentoval mimo jiné situaci na Slovensku.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) v pátečním Interview ČT24 mimo jiné prohlásil, že na odhalené kyberútoky hackerské skupiny APT28, která je podle českých úřadů úkolována ruskou vojenskou rozvědkou GRU, je třeba adekvátně reagovat, zvlášť když se překročí „červená linie“. Odolnost Česka se podle něj v tomto ohledu zvyšuje, proces posilování infrastruktury proti kyberútokům ale označil za nekonečný.

Některé české instituce byly od loňského roku cílem kyberútoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V prohlášení na svém webu to v pátek uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích. Podle informací ČTK se útoky dotkly státních úřadů a energetiky. Kroky podniká i Německo, podle tamní vlády útoky ohrožují demokracii i svobodnou společnost.

Gruzii zasáhly protesty proti návrhu zákona o zahraničním vlivu. Gruzínský parlament ve středu ve druhém čtení schválil tuto kontroverzní normu, za kterou stojí vládní Gruzínský sen (GS). Do jejího čela se na začátku roku vrátil oligarcha Bidzina Ivanišvili, jehož zahraniční média popisují jako šedou eminenci gruzínské politiky. Jeho vliv a vliv jeho strany stojí mimo jiné na možnosti přidělovat státní pracovní pozice v zemi, která čelí silné nezaměstnanosti. Před říjnovými volbami do parlamentu má GS dvojnásobnou podporu voličů, než kterékoliv jiné uskupení.

V aktuálním žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic (RSF) si Česko pohoršilo. O poznání větší propad zaznamenalo Slovensko. Na prvním místě již tradičně stanulo Norsko. Spojené státy se ocitly na pětapadesátém místě mezi středoamerickým Belize a středoafrickým Gabonem. Reportéři varovali, že stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu.

Rusko-ukrajinská válka mění strategickou přípravu evropských armád. Francouzská pěchota obnovila cvičení simulující zákopovou válku. Dění na východě Ukrajiny ukázalo, že tento způsob boje je součástí moderní války. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu.