Migrace strana 4 z 5

Během ledna začnou Američané v primárkách vybírat stranické kandidáty na prezidenta. Průzkumy ukazují, že se nejspíš bude opakovat duel mezi exprezidentem Donaldem Trumpem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Podpora je zatím vyrovnaná, i když Trump vede v několika klíčových státech. Zatímco republikán Trump hraje hlavně na protiimigrační rétoriku a slibuje omilostnění útočníků z Kapitolu, demokrat Biden připustil, že jeho cílem je hlavně svého rivala zastavit.

Bílý dům poslal Ukrajině poslední letošní balík vojenské pomoci – další munici za 250 milionů dolarů. Jde o protiletecké a protitankové rakety i dělostřelecké granáty. V Kongresu ale uvízla pomoc za dalších 60 miliard. Její schválení republikáni podmiňují zásadním zpřísněním ochrany hranice s Mexikem.

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Členské státy Evropské unie, europoslanci a Evropská komise (EK) se ve středu shodli na balíčku pěti nařízení pro migraci a azyl. Mezi nimi je například povinná solidarita nebo řešení krizových situací souvisejících s migrací. Přinášíme výběr hlavních bodů. Zatím se jedná pouze o politickou dohodu a konkrétní texty zákonů budou oznámeny během následujících měsíců, upozornil pro web ČT24 mluvčí zastoupení Evropské komise v Česku Václav Lebeda.

Čeští ministři vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání kabinetu uvedl, že úřady nyní vyhodnotí, zda dohoda obsahuje všechny parametry, které jsou pro Česko důležité. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš si naopak myslí, že reforma je pozvánkou pro miliony nelegálních migrantů, zodpovědnost za ni dle něj nese zejména současný kabinet.

Státy Evropské unie a europoslanci se ve středu po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech. Reforma počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů v Unii nebo s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí také povinnou solidaritu všech států sedmadvacítky. Aby dohoda mohla začít platit, musí ji ještě schválit plénum Evropského parlamentu a ministři členských zemí. Maďarsko už oznámilo, že dohodu odmítá, jednomyslný souhlas ale není pro konečné schválení reformy nutný.

Francouzský parlament schválil nový imigrační zákon. Legislativa zpřísní určitá pravidla, omezí třeba sociální dávky cizincům. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž normu definitivně schválilo Národní shromáždění i Senát. Přísnější pravidla vyvolala znepokojení mezi některými levicověji smýšlejícími zákonodárci, tamní vláda musela navíc hledat podporu u pravicových stran, i za cenu ústupků. Francouzská média spekulují, že někteří ministři hodlají podat demisi, podotýká Reuters.

Bezprostřední nebezpečí Česku nehrozí, řekl v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s nárůstem migrace a hrozbou teroristických útoků v předvánočním čase. Zmínil také, že policie zvýšila kontroly vytipovaných míst. Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je současná situace pro vládu výzvou. Podle ní je migrace velké bezpečnostní riziko a to, že je Česko prozatím v bezpečí, je zásluhou i minulých vlád, které se ostře vymezily proti přerozdělování uprchlíků. Zmínila, že je potřeba se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Odborná asistentka z Ústavu politologie Filozofické fakulty univerzity Karlovy Zora Hesová zmínila, že nestačí jen postavit plot, ale je potřeba migraci řešit komplexněji.

Finsko kvůli napětí na pomezí s Ruskem rozšíří a urychlí stavbu hraničního plotu. Nově ho chce začít budovat také na severu země. Moskva podle finské vlády účelově posílá do země migranty bez dokladů.

Za první tři čtvrtletí letošního roku přibylo 54 700 obyvatel České republiky na 10,88 milionu. Víc lidí zemřelo, než se narodilo a za nárůstem tedy opět stála migrace. Ve srovnání s loňskem bylo narozených dětí o jedenáct procent méně, přičemž se porodnost snížila u žen všech věkových skupin do 45 let. O více než deset procent méně bylo proti loňskému roku i sňatků a rovněž ubylo zemřelých a rozvodů. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Dolní komora francouzského parlamentu v pondělí v poměrně těsném hlasování nečekaně odmítla vládní návrh zákona o přistěhovalectví. Vůbec o něm ani nezahájila debatu. Proti návrhu se společně postavili poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé. Návrh podpořilo 265 poslanců Národního shromáždění, proti jich bylo 270. Média odmítnutí interpretují jako těžkou ránu pro prezidenta Emmanuela Macrona.

Rozhodnutí Finska uzavřít kvůli hranice s Ruskem poté, co na ni Moskva začala vozit zájemce o azyl z Afriky a Blízkého východu, zkomplikovalo situaci v Estonsku. Tamní přechody zaznamenaly o čtvrtinu vyšší provoz a také nápor uprchlíků. Na estonsko-ruském pomezí v Narvě natáčel redaktor ČT Jiří Hynek.

Jak člověk mluví, ovlivňuje mnoho záležitostí, podle nové studie na to mají dopad i fyzikální jevy. Protože je blíž rovníku teplejší vzduch, mluví tam lidé výrazně hlasitěji, tvrdí nová studie.

Česko by mělo tlačit na to, aby EU důsledně hlídala své hranice, zrychlila azylový proces a deportovala neúspěšné uchazeče, shodli se Veronika Vrecionová (ODS), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Tomáš Helebrant (ANO) v Událostech, komentářích. Spíš než na péči o příchozí by se soustředili na prevenci.

Britská konzervativní vláda oznámila, že bude snižovat daně. Kabinet tak učinil v reakci na nové odhady hospodářského vývoje, které slibují další růst ekonomiky. Ve Velké Británii navíc prudce klesla inflace. Její hodnota je 4,6 procenta, což je nejméně za poslední dva roky. Ministři to přičítají úspěchu tvrdých vládních opatření.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Finsko uzavře na dva týdny celou hranici s Ruskem ve snaze zastavit příliv migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí. Na tiskové konferenci to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Opatření začne platit v noci na čtvrtek.

V maďarském Szegedu u hranic ze Srbskem se v pondělí sejdou ministři vnitra zemí Visegrádské skupiny s kolegy z Rakouska a Německa. Hlavní téma bude migrace a pokračující kontroly na hranicích. Schůzku svolal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) do Szegedu záměrně, s ostrahou tam totiž pomáhá čtyřicet českých policistů. Na jednu z hlídek se s nimi vydal i štáb ČT.

Finsko v noci na pátek dočasně uzavřelo další tři přechody na hranici s Ruskem, takže v provozu zůstává již jen jediný. Helsinky toto opatření přijaly kvůli nebývale vysokému počtu příchodů migrantů ze zemí, jako je Jemen, Somálsko či Afghánistán, kteří nemají platné doklady. Finsko obviňuje Rusko, že žadatele o azyl k hranici přepravuje s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popírá.

Migrační situace v Německu zůstává napjatá, Německo a celá Evropská unie nutně potřebují azylovou reformu, prohlásil bavorský premiér Markus Söder, podle kterého je středeční vítězství antiimigračního politika Geerta Wilderse a jeho Strany pro svobodu (PVV) v nizozemských volbách varování.

Finská vláda uzavře téměř všechny přechody na hranici s Ruskem, od páteční půlnoci nechá otevřený jen ten nejseverněji položený ve finském Laponsku. Oznámil to ve středu finský premiér Petteri Orpo. Opatření má zastavit rostoucí příchody žadatelů o azyl do severské země, podle Finska podporované ruskými úřady. Helsinky budou podle šéfa vlády situaci na ruské hranici monitorovat a přijmou další opatření, pokud bude potřeba.

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.

Francouzský senát schválil nový imigrační zákon. Cílem je, aby bylo možné rychleji deportovat odmítnuté žadatele o azyl, radikály a zločince. Schválené znění je ještě přísnější, než co navrhoval kabinet. Nové znění nicméně pochválil i ministr vnitra Gérald Darmanin. Není jisté, jakou podporu bude mít mezi poslanci Národního shromáždění, k prosazení novely bude možná potřebovat speciální článek ústavy.

Finsko zaznamenalo zvýšený počet žadatelů o azyl z třetích zemí přicházejících na hraniční přechody z Ruska. Moskva přitom dříve tyto migranty bez platných dokladů do Finska nepouštěla, jde tak o změnu ruské politiky, uvádějí podle webu veřejnoprávní stanice Yle finští představitelé. Finský premiér Petteri Orpo Moskvu obvinil, že pomáhá migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici. Helsinky se chystají podniknout akci ke zvládnutí situace a tvrdí, že jsou připraveny na případné hybridní působení Ruska.