Migrace

Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Češi se zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko. Schválený postoj států bloku je definitivní, nová migrační a azylová pravidla už jen formálně schválí unijní ministři, konkrétně na jednání ministrů financí příští týden v úterý.

Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Podle nové studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.

Česká republika se za posledních dvacet let v Evropské unii zvedla nebývalým způsobem, ať už v oblasti hospodářství, tak i prestiže, míní místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která byla hostem pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Podle Jourové i ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je chybou, že nevznikla solidní analýza ekonomických přínosů členství v EU pro Česko. Dvořák dále odmítl představu o Unii jako o „místu, odkud tečou peníze“ a zmínil další benefity, jako je být součástí silného demokratického bloku v době ruské agrese. Poslankyně Marie Pošarová SPD naopak hovořila o potřebě konání referenda o vystoupení z EU.

Policie ve Spojeném království začala zadržovat migranty, kteří do země přišli nelegálně a byli vybráni do první vlny deportací do Rwandy. S odvoláním na ostrovní ministerstvo vnitra o tom informují média. K deportacím může docházet díky zákonu, který v dubnu prosadili konzervativci pod vedením premiéra Rishiho Sunaka. Nová legislativa ovšem čelí vlně kritiky.

Evropská unie je největším mírovým projektem v historii kontinentu a členství v ní a v Severoatlantické alianci (NATO) je základem svobody a bezpečnosti země. Na konferenci věnované 20 letům ČR v EU v Praze to řekl prezident Petr Pavel, který mimo jiné zmínil i to, že pokud chce Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že členství v EU přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí být prioritou Evropy bezpečnost. Prvním krokem podle ní musí být porážka Ruska na Ukrajině.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Spojené království se dostalo do sporu se sousedním Irskem. Londýn minulý týden schválil zákon, podle nějž migranti, kteří do Británie připlují nelegálně, mohou být deportováni do Rwandy. Někteří ze strachu začali odcházet do Irska a Spojené království je odmítá převzít zpět.

Asi pět tisíc cizinců dostane každý rok české občanství. Nejčastěji jde o Ukrajince a Slováky, a také o Rusy, z jejichž strany stoupl po začátku otevřené agrese Kremlu vůči Ukrajině zájem o polovinu.

V roce 2004 vstoupilo Česko do jiné Evropské unie, než jaké je dnes členem. Unijní instituce posílily, vznikla společná diplomacie, změnilo se postavení bloku ve světě i výzvy, kterým musí čelit. Důraz se z ekonomických a sociálních témat přesunul k bezpečnosti a klimatu. Česko se na této proměně už mohlo podílet.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Maďarsku setkal se svým protějškem Péterem Szijjártóem. Hovořili spolu o nadcházejícím maďarském předsednictví Radě Evropské unie, které se má soustředit na boj s nelegální migrací, rozšíření EU o země západního Balkánu a na energetickou bezpečnost. Lipavský zmínil i podporu Ukrajiny, v čemž se pohled Budapešti a Prahy liší. Podle ministra je však třeba o tématu s partnery upřímně mluvit.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Ruské ministerstvo vnitra dokončilo návrh zákona, který má zpřísnit státní kontrolu nad migrací. Předloha vznikla měsíc po nejkrvavějším teroristickém útoku v Rusku. Nedaleko Moskvy při něm zemřelo 144 lidí. Policie zatkla jedenáct podezřelých, všichni, až na jednoho Kyrgyze, pocházejí z Tádžikistánu.

Česko by mohlo podle nového migračního paktu přispívat jiným zemím EU na migranty částkou asi 480 milionů korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opoziční ANO bude hledat cestu, jak unijní dohodu změnit, pokud zvítězí v příštích sněmovních volbách, prohlásil místopředseda ANO Radek Vondráček. Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) naopak může Česko pakt potřebovat, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině a do Česka by odtamtud mířily vysoké počty válečných uprchlíků.

Pokud premiér Petr Fiala (ODS) říká, že vláda protlačí důchodovou reformu sama, opozici k tomu nepotřebuje, tak je zbytečné, abychom chodili na jednání, řekla v pořadu Interview ČT24 místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová v souvislosti se zrušením účasti na schůzce k reformě důchodů. Zmínila ale, že zástupci hnutí jsou podle ní připraveni se s prezidentem Petrem Pavlem sejít a všechny věci vysvětlit při osobním jednání.

Nový migrační pakt má k dokonalosti daleko, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře vládní a opoziční politici. Podle místopředsedy ODS Alexandra Vondry opatření migrační proud nezastaví, v normě navíc chybí klíčová návratová politika. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) se obává, že pro běžence může norma fungovat jako pozvánka. Místopředseda hnutí STAN Jan Farský je nicméně přesvědčen, že jde o pozitivní krok vpřed, i když zůstává „na půl cesty“.

Poslanci se ve čtvrtek sešli kvůli mimořádné schůzi k migračnímu paktu EU, vyvolalo ji opoziční ANO. Jeho předseda Andrej Babiš pakt v úvodu schůze označil za největší zradu v novodobých dějinách Česka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil jeho slova za předvolební rétoriku a za politiku strachu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odpoledne vystoupení k migračnímu paktu přerušila, poslanci se vrátili k řádné schůzi, na jejímž programu byly interpelace na členy vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) po skončení mimořádného summitu v Bruselu řekl, že kolem unijního migračního paktu se objevuje celá řada nesprávných informací i lží.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Slovenský premiér Robert Fico odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Dohoda počítá s převzetím části běženců nebo finanční či materiální pomocí zemím zasaženým přílivem migrantů. Fico opatření označil za diktát z Bruselu, nejde podle něj o solidaritu.

Europoslanci ve středu schválili migrační pakt. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o něm v pořadu Události, komentáře uvedl, že situaci v Evropě každopádně zlepší a že neobsahuje povinné relokační kvóty. Opoziční poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) naopak řekla, že v paktu existuje distribuční klíč pro rozdělování migrantů a že Evropská komise může nařídit, aby si je členské státy přerozdělily.

Nízká podpora KDU-ČSL v průzkumech veřejného mínění místopředsedu sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) netěší. Je si vědom toho, že jde o dlouhodobý trend. Strana podle něj musí začít dělat razantní kroky a změny. Je třeba pokračovat třeba v tom, co dělá ministr práce a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, tedy třeba reforma sociálních dávek, podotkl v Interview ČT24. Součástí koalice SPOLU chtějí dle Bartoška lidovci zůstat, mělo by je v ní ale být více slyšet. Varianta slučovacího sjezdu například s ODS podle něj nepřipadá v úvahu.

Europoslanci schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas. Jednání na krátkou chvíli skandováním přerušili demonstranti, kteří byli v sále na galerii pro veřejnost. Demonstrace se konala i před budovou Evropského parlamentu.

Europoslanci 10. dubna schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Je kompromisem, který má utišit spory pramenící z různých pohledů členských států na problematiku.

V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.