Úder na humanitární konvoj je přes čáru, míní Filipi. Podle Schneidera Izraelcům došlo, že to je průšvih

Události, komentáře: Debata Jiřího Schneidera a Evy Filipi k situaci v Pásmu Gazy (zdroj: ČT24)

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.

Za „červenou linii“ pokládá Filipi úterní úder Izraele na humanitární konvoj v Pásmu Gazy. Při něm zemřelo sedm pracovníků organizace World Central Kitchen. „Je to už přes čáru. Navíc, když jste se podívala, tak tam auta byla opravdu dobře označena. Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ usoudila.

Schneider pak dodal, že případ není ojedinělý, ale „nový“ – v tom, že se jednalo o cizí státní příslušníky. V oblasti v minulosti zahynula řada pracovníků humanitárních organizací, ovšem převážně Palestinců z Gazy. „Bylo to sporné, protože Hamás zneužívá těch pracovníků. Dá jim pušku ke spánku a řekne ‚potřebujeme váš označený vůz‘.“

Izraelská reakce jej prý překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. „Když jsem viděl to, jak se vyjadřoval mluvčí izraelské armády, tak bylo jasné, že Izraelcům došlo, že to je velký průšvih,“ podotkl. Škody během operace židovského státu v Pásmu Gazy narůstají a tlak na Izrael je ohromný, pokračoval.

„Neřekl bych, že je toto zlomový bod, je potřeba se koukat na celý mezinárodní kontext,“ řekl. Zmínil v tomto ohledu podporu Spojených států, které dávají Izraeli najevo, že jejich podpora je podmíněna tím, že židovský stát bude „zachovávat určité elementární záležitosti týkající se humanitárního práva“.

Tlaky na Izrael versus tlaky na Hamás

Filipi poznamenala, že mezinárodní tlak na Izrael a na teroristy z Hamásu nelze dávat do rovnítka. „To, co víme a co jsme sledovali, tak Izrael je už ochoten k nějakému krátkodobému příměří. Hamás nechce krátkodobé příměří, chce dlouhodobé příměří, a k tomu je kauza rukojmí,“ uvedla.

Podle bývalého velvyslance v Izraeli základní chyba v tomto ohledu spočívá v tom, že Hamás nelze přimět k mezinárodní odpovědnosti tak jako Izrael. „Izrael je stát, který je součástí mezinárodního společenství, Hamás ne. Je to teroristická organizace, není členem žádné mezinárodní organizace. Jak ho chcete přimět k odpovědnosti?“ dodal.

Okamžité stažení izraelské armády, které Hamás požaduje pro přistoupení k příměří, je podle Schneidera pro Izrael nepřijatelné. I proto, že tato operace je jednou z nejdelších, které v reakci na útoky židovský stát prováděl. Nemůže si prý také dovolit „příliš dlouhou válku“. „V tomto ohledu jej tlačí také vlastní ekonomická situace,“ upozornil.

Navíc mnoho rezolucí, které jsou k problematice přijaty, nejsou vymahatelné, uvedla také Filipi. „My pracujeme s terminologií OSN – Rada bezpečnosti – rezoluce. Otáčíme se na tom, 76 let se zmiňují rezoluce, ale nikdy žádná není závazná... mezinárodní společenství ji potvrdí, ale ti dotyční, kterých se to týká, ji nerealizují.“