Izraelská armáda uvedla, že v Gaze obsadila několik úřadů dříve spravovaných Hamásem

Armádní mluvčí uvedl, že vojáci obsadili budovu parlamentu, kde donedávna zasedal Hamás, a také vládní areál, v němž bylo i ústředí policie a také strojírenská fakulta univerzity, která však podle izraelské armády sloužila jako výrobna zbraní a tréninkové středisko Hamásu. Podobná vyjádření nelze rychle nezávisle ověřit. 

Podle izraelské armády v některých z těchto budov Hamás připravoval své členy na bezprecedentní útok, při němž 7. října na tři tisíce jeho ozbrojenců napadlo z Pásma Gazy jižní pohraničí Izraele. Povraždili na dvanáct set lidí, většinou civilistů. Hamás zároveň na Izrael vypálil několik tisíc raket.

Průnik do blízkosti nemocnice

S pomocí obrněné techniky pronikli Izraelci do bezprostřední blízkosti nemocnice Šífa. V jejím rozsáhlém komplexu a podzemních prostorech se podle rozvědky izraelské i těch západních skrývá velící centrum Hamásu. Mohli by tam být i rukojmí. Personál z nemocnice evakuuje poslední pacienty. 

Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že je hluboce šokován „obrovskou ztrátou na životech“ v několika nemocnicích v Pásmu Gazy. V této souvislosti vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří „ve jménu humanity“.

Zpravodaj ČT David Borek řekl z Tel Avivu, že případnému humanitárnímu příměří nic nenasvědčuje. A pokud by se tak stalo, byl by to výsledek tlaku ze strany USA, které to však nepožadují. Rozhodně by to pak nebyl výsledek tlaku ze strany OSN. 

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen navíc v úterý v Ženevě prohlásil, že generální tajemník OSN Guterres není způsobilý pro svou funkci, jelikož dostatečně neodsoudil Hamás a má příliš blízko k Íránu. Podle agentury Reuters se jedná o stupňující se kritiku OSN ze strany Izraele v době, kdy Organizace spojených národů truchlí pro více než sto svých zaměstnanců, kteří zahynuli během konfliktu v Pásmu Gazy.

Borek dodal, že i v příštích dnech mají v Gaze dál fungovat přestávky v bojích, časově a místně omezené. A to zejména kvůli pokračující evakuaci civilistů a pacientů. Uvedl, že Izrael v této souvislosti například navrhl, že dodá inkubátory pro transport novorozenců z palestinských nemocnic. K probíhajícím bojům Borek řekl, že v nich izraelská armáda převažuje, ale že to neznamená, že by už bylo teroristické hnutí Hamás, které Gazu ovládá, politicky či vojensky vyřízeno.

Odveta Izraele

Po útoku Hamásu na izraelské území 7. října zahájil Izrael masivní bombardování Pásma Gazy, při němž podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem dosud zemřelo přes 11 tisíc lidí, většinou žen, dětí a nezletilých. Tento údaj není možné nyní nezávisle ověřit.

Kromě toho Izrael spustil blokádu Pásma Gazy, kam zastavil dodávky elektřiny, paliva, ale i vody, potravin, zdravotnického materiálu a léků. Humanitární pomoc tam povolil Izrael jen v dosud velmi omezeném množství s odůvodněním, že Hamás ji zneužívá pro vojenské účely.

Koncem října pak izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Pásmu Gazy, kam vstoupila ze severu. Město Gaza leží v severní části oblasti, v níž na území menším než Praha žije na 2,3 milionu lidí. Z toho 1,5 milionu muselo od počátku války 7. října opustit domovy.

Reakce unijních orgánů

Válka na Blízkém východě byla i tématem pořadu Události, komentáře. Europoslanci Marcel Kolaja (Piráti) a Ondřej Knotek (ANO) debatovali třeba o tom, jakým způsobem mají vůči teroristickému Hamásu postupovat orgány Evropské unie.

Kolaja tvrdí, že by sankce vůči hnutí měly být na stole, podotýká však, že by jejich cílem nemělo být palestinské obyvatelstvo. Se zavedením restrikcí souhlasí i Knotek. „Mělo to být uvaleno stejně, jako to například udělala Amerika, a proč tomu tak není – zkrátka Evropská unie (…) není tak jednotná ve smyslu podpory Izraele,“ uvedl.

S nejednotností zástupce Pirátů v europarlamentu nesouhlasí. „Myslím si, že v určité fázi budeme trošičku narážet,“ připouští, ale odkazuje také na usnesení o podpoře Izraele v Evropském parlamentu, kde byla podpora podle jeho slov velká. 

Hamás v Pásmu Gazy vládne od roku 2007

Hamás ovládl Pásmo Gazy po volbách, v nichž v lednu 2006 získal 44 procent hlasů. Druhá jen těsně se 41 procenty hlasů skončila strana Fatah, kterou vede Mahmúd Abbás, jenž je od roku 2005 šéfem Palestinské autonomie.

Po těchto volbách, které byly dosud posledními palestinskými parlamentními volbami, vypukly střety mezi Fatahem a Hamásem, který pak v červnu 2007 ovládl Pásmo Gazy, kde vytvořil vlastní správní orgány, včetně ministerstev. Sídlem Palestinské autonomie, kterou vede Abbás, je město Ramalláh na Západním břehu Jordánu, který je od války v roce 1967 okupován Izraelem. Z Pásma Gazy se Izrael na základě mírových dohod stáhl v roce 2005.