Izrael propustil dva důstojníky v souvislosti s leteckým úderem na humanitární konvoj

„Vyšetřování dospělo k závěru, že incident se neměl stát. Ti, kteří provedení úderu schválili, byli přesvědčeni, že cílí na ozbrojené bojovníky Hamásu, ne pracovníky WCK,“ uvedla izraelská armáda v pátek na svém webu poté, co ve čtvrtek dokončila vyšetřování incidentu

Nejmenovanými propuštěnými ze služby budou major, který dohlížel na palebnou podporu, a plukovník, nejvýše postavený důstojník brigády, která útok provedla. Oba podle vedení armády porušili pravidla použití sil.

Armáda dodala, že závěry vyšetřování představila zahraničním velvyslancům, novinářům i organizaci WCK, které opět vyjádřila „hlubokou soustrast“. Na oznámení záhy reagoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který uvedl, že Washington kroky Izraele analyzuje. Podle agentury Reuters dodal, že civilisté musí mít přednost před vojenskými cíli, nikoli naopak.

„Jednotka neidentifikovala dotyčná vozidla jako spjatá s WCK,“ stojí v prohlášení. Záběry na sociálních sítích, které analyzovala redakce BBC, nicméně ukazují, že nejméně dvě ze tří vozidel měla na střeše jasně viditelné a barevné logo WCK. Dvě ze tří aut byly opancéřované Toyoty Hilux, jejichž ochrana však neodolala zásahu, patrně střelou Spike vypálenou z dronu. Spike může být účinný i proti tankům a jiným obrněným vozidlům, sdělila BBC dvojice odborníků na zbraně.

Armáda ve svém vlastním vyšetřování došla k závěru, že vojáci, kteří ozbrojený dron ovládali, logo WCK na střechách ve tmě neviděli. Charitativní organizace ovšem svou činnost s Izraelci dlouhodobě koordinovala a uvádí, že i pondělní přesun konvoje byl domluvený. Podle armádního vysvětlení si nejmenovaný operátor dronu spletl humanitárního pracovníka, který velmi pravděpodobně nesl tašku, s ozbrojeným členem palestinské islamistické skupiny.

Izraelská armáda páteční prohlášení uzavírá příslibem, že se z incidentu poučí. „IDF znovu zdůrazňuje svůj závazek bojovat s teroristickou organizací Hamás při zachovávání svých hodnot, dodržování válečného práva a vyhýbání se újmám na civilním obyvatelstvu,“ uvádí armáda.

Reakce WCK

Podle charity je armádní vyšetřování důležitým krokem vpřed. Izraelská armáda však podle WCK „nemůže věrohodně prošetřit své vlastní selhání“. „Bez systémové změny přijdou další vojenská selhání, další omluvy a další truchlící rodiny,“ reagovala v pátek humanitární organizace. Dodala, že její působení v Pásmu Gazy prozatím zůstane přerušené.

Zakladatel WCK José Andrés ve středu zpochybnil, že izraelský útok byl neúmyslný, šlo podle něj o „systematický“ a „přímý útok na jasně označená vozidla, jejichž pohyb byl všem příslušníkům izraelské armády znám“.

Člen izraelského kabinetu Nir Barkat obvinění z úmyslného zabíjení humanitárních pracovníků popřel. V rozhovoru s BBC řekl, že Izraeli je zabití sedmi humanitárních pracovníků „strašně líto“, ale že „ve válkách bohužel dochází ke střelbě do vlastních řad“.

Velvyslanec Izraele v Polsku Jakov Livne se v pátek omluvil za smrt Damiana Sobóla, polského humanitárního pracovníka mezinárodní organizace WCK. Po jednání, na které si Varšava velvyslance předvolala, to řekl náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna, který předal velvyslanci protestní nótu.

Livne podle Szejny také poprosil polské ministerstvo zahraničí, aby mu dalo kontakt na rodinu zabitého humanitárního pracovníka. Pravděpodobně je to kvůli odškodnění, domnívá se portál onet.pl.

Server Politico ve čtvrtek citoval koordinátora OSN pro humanitární záležitosti Jamieho McGoldricka, podle něhož počet zabitých humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy překročil 200 za šest měsíců, což je více než v kterémkoli jiném zaznamenaném konfliktu.

Působení v konfliktních oblastech je podle manažerky komunikace pro operace Lékařů bez hranic v Gaze Terezy Wyn Haniakové velmi náročné a je nezbytné počítat s riziky, které to přináší. „Například naše GPS souřadnice sdílíme se všemi aktéry, kteří působí na místě. Nejde jen o vojenské síly, ale i neziskové organizace,“ dodala. Izraelský letecký úder na konvoj WCK označila za „nepřípustný“.

Kalhousová: Možná je to událost, která zvrátí vývoj války

Pondělní smrtelný incident pobouřil řadu zahraničních partnerů Izraele, především ty, kteří již delší dobu odsuzují způsob vedení války v Pásmu Gazy s nebývale vysokým podílem civilních obětí. Jejich počet není přesně znám, podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás jde o většinu z palestinských obětí, kterých je podle tvrzení Hamásu celkem přes 33 tisíc.

Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové zásah humanitárního konvoje významně poznamenal postavení Izraele. „Možná to bude událost, která zvrátí další vývoj války. Trpělivost s izraelskou vojenskou operací postupně dochází i takovým politikům, jako je americký prezident Joe Biden. Izrael bude muset změnit způsob vedení boje v Gaze,“ řekla v Horizontu ČT24.

„Tím, že se válka v posledních týdnech nijak nevyvíjí ve prospěch Izraele a je to spíš taková udržující válka, kde není úplně jasné, čeho chce Izrael docílit – protože deklarované cíle, tedy naprosté zničení Hamásu a osvobození rukojmí, nejsou dosažitelné – tak si myslím, že to může být impuls k tomu, že Izrael bude muset představit něco jiného. A možná to také povede k tomu, že Izrael bude dotlačen k nějakému příměří,“ dodala s tím, že toto všechno hraje do karet Hamásu.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy s cílem zcela zničit Hamás po teroristickém útoku ze 7. října, kdy ozbrojenci tohoto islamistického hnutí a jeho spojenců povraždili v izraelském pohraničí téměř dvanáct set lidí a zhruba 250 osob zavlekli na palestinské území.