Kamal Farhan

„Viděli jsme, že stárnou sestry, že bude během sedmi let odcházet největší vlna do důchodu – co udělal pan ministr, aby navýšil počty na školách pro zdravotní sestry?“ ptá se šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO). Řešením, která Válek navrhuje, se podle místopředsedy výboru Toma Philippa (KDU-ČSL) nedá vyhnout, ať už bude u moci „taková vláda, nebo maková“. O možných reformách v tuzemském zdravotnictví diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Sněmovnou prošla vyšší ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy, nicméně v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do předlohy doplnila dolní komora zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z třetích zemí, tedy v podstatě mimo EU. Poslanci také schválili pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Naopak zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky bude dolní komora schvalovat 22. května. Mimořádnou schůzi přerušila.

Českému zdravotnictví hrozí, že nebude ekonomicky udržitelné, vyplývá ze strategické analýzy ministerstva. Podle týmu odborníků, kteří ji zpracovali, selhává dostupnost péče v oborech, jako je duševní zdraví nebo praktické lékařství pro děti a dorost. Autoři upozorňují také na dopady stárnutí populace, kvůli němuž porostou výdaje na zdravotní péči. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nyní chce s materiálem seznámit prezidenta i poslance zdravotního výboru. K dokumentu se nyní mohou vyjádřit odborníci i opozice. S upravenou verzí začne resort pracovat v létě.

Sněmovna schválila pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Hlavním cílem poslanecké novely je ochránit před těmito látkami děti. Látky s psychoaktivním účinkem se mají rozlišit podle rizikovosti, méně rizikové si budou moci kupovat výhradně dospělí lidé. Prodejci budou muset podle novely splnit různé podmínky, platit bude zákaz veřejné reklamy. Předloha podléhá souhlasu Evropské komise, zamíří k posouzení do Senátu.

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.

Zhruba o šedesát korun by se mohly s příštím rokem zvednout platby za státní pojištěnce. České televizi to potvrdila ministerstva financí a zdravotnictví. Stát by tak za děti nebo důchodce platil 2148 korun měsíčně. Automatická valorizace zohledňuje růst reálných mezd i inflaci.

Některé léky podražily, zejména ty volně prodejné. Důvodem je inflace a také změna sazby DPH, která se od nového roku zvýšila z deseti na dvanáct procent. U léků na předpis si pacienti podle lékového ústavu připlatí jen minimálně. Stát totiž u většiny z nich stanovuje maximální prodejní cenu. Kvůli zajištění dostupnosti ji ale u některých přípravků musel upravit a to se může do doplatků promítnout. Některé lékárny si stěžují na to, že se k nim řada přípravků na předpis nedostane – distributoři podle nich upřednostňují řetězce. Stovky majitelů lékáren proto žádají poslance o změnu zákona, která by zajistila rovnoměrnější dodávky. Ministerstvo je proti.

Odměňovat pacienty za pravidelné preventivní prohlídky má zdravotním pojišťovnám umožnit novela, kterou dokončuje ministerstvo zdravotnictví. Do dvou týdnů by návrh měl jít do připomínkového řízení a na konci června ho chce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) předložit vládě. Pojišťovny ovšem uvažují i o tom, že kromě zvýhodnění těch, kdo na prevenci chodí, naopak omezí čerpání některých bonusů těm, kteří prevenci zanedbávají.

Na ministerstvo zdravotnictví se obrátilo 125 lidí s žádostí o odškodnění kvůli zdravotní újmě způsobené očkováním proti covidu-19. Osmadevadesát žádostí resort zamítl a se sedmi lidmi je v soudním sporu. Odpovědnost za případnou újmu na sebe stát vzal v roce 2020.

Vláda ve středu rozhodne, zda zařadí HHC na seznam zakázaných návykových látek. Zatím není jasné, odkdy by zákaz platil, protože ho ještě musí notifikovat Evropská komise. Podle vedoucího oddělení Inspektorátu omamných a psychotropních látek na ministerstvu zdravotnictví Petra Nováka by to mohlo být rychle, dokonce v řádu dní. Předseda správní rady Pacientského spolku pro léčbu konopím Pavel Kubů míní, že zařazení HHC na seznam není správným krokem. Dostupnost látky by se podle něj měla spíš regulovat.

Větší důraz na zdravotní prevenci a investice do této oblasti jsou jedny z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Věří, že právě tyto cílené kroky by se vrátily formou miliard korun ročně. Podle NERV je zdravotní stav lidí v Česku významně horší než v západní Evropě.

S novým rokem se zvednou úhrady za státní pojištěnce. Za každého seniora nebo dítě půjde do zdravotnictví měsíčně o sto osmdesát pět korun víc, letos to bylo devatenáct set. Celkem to bude 151 miliard, oproti končícímu roku zhruba o jedenáct miliard víc. Částku poprvé navýšila automatická valorizace. Ministerstvo si od ní slibuje stabilitu a předvídatelnost.

Většina pacientů, kterým nemocnice v prosinci odložily zákroky a vyšetření, už má náhradní termín. Těm zbývajícím ho lékaři dají vědět až po Novém roce, kdy se většina nemocnic plánuje vracet k běžnému provozu. Omezovat ho musely kvůli protestu šesti tisíc lékařů, kteří na začátku měsíce vypověděli přesčasy. Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví výpovědi postupně stahují.

Poslanci ve čtvrtek na mimořádné schůzi schválili novelu zákoníku práce, která umožní v nemocnicích čtyřiadvacetihodinové služby. Ruší také nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Novelu předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) spolu s šéfem resortu zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Sněmovna ji schválila zrychleně už v prvním čtení i hlasy opozičních zákonodárců.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou ve středu schválila sněmovna s některými úpravami. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora. Poslanci zároveň schválili pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a také novelu o organizaci sociálního zabezpečení.

Zdravotníci v nemocnicích by od příštího roku mohli mít čtyřiadvacetihodinové služby. Zrušit se má nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Změny upravuje novela zákoníku práce, kterou předložili ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zhruba šest tisíc lékařů pohrozilo, že od prosince přestanou sloužit přesčasy, pokud se nynější podoba zákoníku nezmění a nenavýší se jejich základní mzdy a platy. Válek se pokoušel v pondělí se zástupci nespokojených lékařů neúspěšně domluvit, rozpory podle něj zůstávají především v oblasti platů.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijel na sjezd České lékařské komory (ČLK). Mluvil s lékaři, kteří kvůli nízkým základním mzdám a příliš častým přesčasům odmítají od prosince hodiny navíc sloužit. Argumentoval, že většina nemocnic dává na platy větší díl příjmů než v západní Evropě a nabízí víc peněz na platy. Komora v závěrečném usnesení podpořila protesty a vyzvala nemocniční lékaře, aby se do nich zapojili.

„Jsme svědky takové gangsterky, v níž jde klasicky o moc, vliv a také o velké peníze,“ prohlásil o kauze IKEM investigativní novinář časopisu Reportér Jaroslav Kmenta. Tvrdí, že IKEM se „tuneluje“ prostřednictvím plateb za dodávky materiálu a přístrojů, nicméně podle něj nejde o klasické „tunelování“, protože IKEM přístroje skutečně potřebuje. Celý případ je podle Kmenty vyšetřován jednostranně. „Nikdo neřešil podstatu dokumentů, které v ruce držel (Jiří) Malý a (Michal) Stiborek, vykazující znaky toho, že byla založena offshorová struktura,“ upozornil v Událostech, komentářích.

Česku se v Evropské komisi podařilo vyjednat výjimku ze zákazu čtyřiadvacetihodinové pracovní doby, řekl ČT lidovecký poslanec Vít Kaňkovský. Zákoník práce od října umožňuje plánovat v nemocnicích směny maximálně na dvanáct hodin. Návrat celodenních služeb chce koalice schválit v novele, která zruší i kritizované zvýšení přesčasů. Změny by mohly platit od ledna příštího roku.

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna po opozičních výhradách. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek až na dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu, kterou opoziční poslanci označovali za nedostatečnou, nyní posoudí zdravotnický výbor ve zkrácené třicetidenní lhůtě.

V Česku stále chybí některé léky, teď především penicilin. Hlavní výrobce přerušil jeho dodávky. Člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) kritizuje ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), že koná málo. Nástrojů k tomu, aby léky zajistil, má podle něj spoustu. Farhan také míní, že cena některých léků je nízká a mělo by dojít k navýšení. Předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) míní, že je třeba reflektovat více realitu. Otázkou podle něj je, zda nezvážit zvýšení doplatků za léky. Je podle něj jednodušší říci občanům, že budou doplácet více, než jim sdělit, že léky nebudou, přiznal v Událostech, komentářích.

Za děti, důchodce nebo třeba ženy na mateřské a rodičovské dovolené bude příští rok stát na zdravotním pojištění odvádět 2085 korun měsíčně. České televizi to potvrdilo ministerstvo financí. Letos za takzvané státní pojištěnce posílá 1900 korun.