Severní energetická přerušuje těžbu v lomu ČSA na Mostecku, propustí na 500 lidí

S uzavřením lomu ČSA těžaři počítali mezi roky 2024 až 2026. Dolování na místě se postupně tlumí od roku 2015, kdy vláda rozhodla o zachování těžebních limitů v této lokalitě.

Pokud se v zimním období objeví potřeba uhlí pro výrobu elektrické energie nebo tepla, je společnost připravena provoz ještě částečně obnovit, přičemž by využila zaměstnance z druhého aktivního lomu ze skupiny.

Na dole se střídají aktuálně dvě dvanáctihodinové směny, od června bude už jen jedna osmihodinová od pondělí do pátku. V lokalitě zůstane ještě zhruba 150 lidí, kteří zajišťují bezpečnost. Část technologie přesunou těžaři na lom Vršany, zbytek se zlikviduje. Celkem od května do července propustí společnost 485 zaměstnanců. Uvolňováni budou z pracovních pozic jako provozní zámečník, elektrikář, řidič, mechanik a z dalších technických profesí.

Ředitel: Čím dříve zaměstnanci skončí, tím dříve si najdou nové uplatnění

„S postupným ukončováním těžby jsme počítali, nicméně vždy, když ten okamžik přijde, je to velmi těžké. Specificky v tomto lomu, ale i v dalších, pracovaly generace lidí a celé rodiny, takže jednání s těmi lidmi je vždy velmi těžké a citlivé,“ popsal ředitel Severní energetické Petr Lenc.

Velká část zaměstnanců má odejít už k poslednímu květnu. „Když už jednou to rozhodnutí jako společnost uděláte, tak potřebujete zajistit, aby byl ten proces efektivní na obou stranách,“ doplnil Lenc. Efektivnost podle něj znamená pro firmu co nejrychlejší ukončení prací, pro zaměstnance zase to, že čím dříve skončí, tím dřív mohou najít uplatnění jinde.

„Bude mi to chybět samozřejmě, vždyť to dělám třicet let a baví mě to,“ konstatoval řidič rypadla Jindřich Helt. Co bude dál, zatím neví, je ale rád, že má řidičský průkaz i kurz svářečství. „Já kvalifikovaný pracovník jsem, akorát jde o to, jestli mě to bude bavit,“ prohlásil s tím, že v dole pracovala velká část jeho rodiny. „Já asi budu první, který to nedá do důchodu,“ podotkl.

Například zástupce řidiče rypadla Drahomír Hůlka už půjde rovnou do důchodu, takže ho shánění nové práce netrápí. „Majitel se s námi vyrovnal docela dobře, dává nám osminásobek (měsíčního výdělku). Hodně to pomůže, ani ne tak mně, ale hlavné ostatním, co budou práci teprve hledat,“ je přesvědčený.

Předseda sdružení odborových organizací CCG Jaromír Franta v ČT řekl, že některé profese se na trhu práce uplatňují složitě. „Průměrný věk je tady poměrně vysoký, řada lidí už v důchodu je, případně mají krátce před ním, těm ostatním se budeme ve spolupráci se zaměstnavatelem snažit najít zaměstnání v tomto regionu,“ ujistil.

Horníci, kteří budou odcházet, dostanou už zmíněné odstupné ve výši osminásobku měsíčního výdělku. Podle počtu odpracovaných let navíc mohou získat i restrukturalizační příspěvek, sdělil Franta. „Na něj má nárok každý, kdo tady odpracuje nějaký čas. Je to od tří až do šedesáti měsíců odpracované doby na šachtě. Pro povrchové horníky je to 5300 korun měsíčně,“ vysvětlil.

Těžaři spolupracují s krajským úřadem práce, místními firmami a obcemi, které už projevily zájem o lidi, kteří mají pracovní návyky.

Nové jezero

Současně s přerušením těžby se připravuje rekultivace území. Za územními limity těžby, které stanovila vláda v roce 1991, zůstane podle Lence 750 milionů tun hnědého uhlí. Velké společnosti na Mostecku, které spadají pod skupinu Sev.en Česká energie, zaměstnávají nyní okolo 2500 lidí. V době největší těžby pracovalo v hornictví v regionu na třicet tisíc osob.

Zbytková jáma se přemění v jezero s takzvanou vyrovnanou hladinou, nebylo by nutné ho tak dopouštět. Jezero by mohlo podle zveřejněných záměrů mít plochu kolem 670 hektarů (zhruba dvojnásobnou oproti nedalekému jezeru Most). Vyrovnaná hladina znamená, že přítok a odpar by byly v rovnováze.

Jezero bude využito částečně pro rekreaci, ale hlavně bude sloužit energetice. Těžaři plánují, že na část vodní hladiny instalují plovoucí solární panely s výrobnou zeleného vodíku. Celé území, nad nímž se tyčí zámek Jezeří, má rozlohu pět tisíc hektarů. Odborníci doporučují zhruba dvacet procent nechat zcela na přírodě, ať si poradí, tedy takzvané sukcesi. Část území se má stát národní přírodní památkou.

„O využití té zbytkové jámy rozhodovala v loňském roce vláda, která předdefinovala, k čemu by území mělo sloužit. Na rozdíl od jezera Milada a Most je to radikální rozdíl,“ konstatoval Lenc. Podle něj by i v této lokalitě měla řada lidí v budoucnu najít práci.