Stromy strana 4 z 4

V uplynulém čtvrtletí se podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) prudce zvýšila rychlost odlesňování Amazonie. Prezident Jair Bolsonaro označil tyto údaje jako nepravdivé. Brazílie se ale prokazatelně odlesňuje už celá desetiletí.

Na Novém Zélandu se nachází pařez, který nedává vědcům spát. Zbytek damaroně jižní, za normálních okolností vysokého jehličnanu, trčí ze země na Severním ostrově Nového Zélandu. Měl by být dávno mrtvý, ale přesto přežívá. Z neznámých důvodů se o něj starají ostatní stromy: dodávají mu živiny i vodu pomocí propojeného kořenového systému.

V ČR bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.

Snažit se zadržet vodu v krajině je sice žádoucí, ale samo o sobě to proti suchu nepomůže. V Interview ČT24 to řekl Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, podle kterého je klíčová role vegetace, především stromů. Ke zvýšení srážek je totiž nutný vyšší výpar, přičemž hodně vody dokážou vypařit právě ony.

Experti z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) vyvíjejí aplikaci s pracovním názvem Brouk, která má najít stromy napadené kůrovcem dříve, než se to povede lesníkům. Spustit ji chtějí do konce roku. Jejich úsilí podpořila i Technologická agentura České republiky.

Obyvatelé pražských Vinohrad protestují proti kácení stromů v zahradě školy v ulici Na Smetance. Petici už podepsalo více než tři tisíce lidí. Stromy začala najatá firma kácet, neboť radnice Prahy 2 chce v zahradě vystavět nové sportoviště a stromy stavbě překáží. Odpůrci kácení argumentují mimo jiné tím, že zeleň ve městě pomáhá v boji se suchem a vysokými teplotami. Podpořil je také primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Radnice městské části svolala debatu s veřejností.

Do roku 2070 by mohlo zmizet deset procent hmoty dřevin, které jsou vázané na půdní houby především v chladném prostředí, pokud se budou i nadále zvyšovat emise oxidu uhličitého (CO2).

Tisíce stromů na Moravě likviduje cizopasné jmelí bílé. Podle arboristy z Mendelovy univerzity v Brně Jiřího Rozsypálka jde o závažný problém, protože významně limituje životnost a také použitelnost stromů jak ve městech, tak v hospodářských lesích. Jmelí odebírá stromům vodu, kvůli tomu koruny hostitelského stromu prosychají, uvedl. Vědci letos v zimě úspěšně otestovali novou možnost likvidace jmelí bez vlivu na hostitelský strom.

Dlouhodobé sucho v Česku ničí většinu stromů ve městech i podél cest. Kvůli tomu se mění péče o dřeviny, zejména zavlažování. Sázejí se také jiné druhy, třeba odolnější akáty mohou nahradit tradiční lípy. Čeští vědci získali na záchranu stromů evropský grant 60 milionů korun.

Novou debatu o kácení stromů podél dálnic vyvolala několikahodinová uzavírka dálnice D1, kterou tento týden na celou noc zablokovaly kmeny popadané kvůli větru. Silničáři proto chtějí stromy z ochranného pásma podél dálnic odstranit. Ministerstvo životního prostředí ale plošné kácení odmítá – i kvůli kůrovcové kalamitě. Jak to nakonec bude v praxi, se ukáže zřejmě až za rok. Stromy se totiž kácejí obvykle pouze v období vegetačního klidu, které už ale skončilo.

Kůrovec se do lesů v Česku dostává zřejmě i z kmenů pokácených stromů přepravovaných po železnici. Na problém upozorňují hlavně města v česko-německém příhraničí. Například v Chebu nyní kácejí napadené stromy uvnitř městské zástavby a radní tvrdí, že škůdce do města přivezly vlaky z východní části země.

Letošní pylová sezona začala už kolem 15. února. České televizi to řekl Ondřej Rybníček z Pylové informační služby. Imunologové to potvrzují: první pacienti letos alergologické ordinace vyhledávali již v polovině února. Kýchání, svědění očí nebo třeba rýma jsou u nemocných nejčastějšími projevy alergie.