Příroda strana 5 z 5

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Podle ochranářské organizace Česká krajina se poprvé v novodobé historii podařilo zubrům překonat hranici více než deseti tisíc zvířat. Největší evropský savec se podle nového vydání Mezinárodní plemenné knihy zubra evropského vyskytuje v počtu 10 536 jedinců. Významnému milníku je věnována mezinárodní konference „100 let záchrany zubra“, která se tento týden koná v polském Borku u Krakova.

Klimatická změna nejméně dvakrát zvýšila pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Vyplývá to ze studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA).

Stromy normálně pohlcují a účinně odstraňují přízemní ozon, v období sucha ho ale zvládnou pohltit méně. Výzkum vědců z Czech Globe ukázal, že i přesto v době extrémního sucha v roce 2018 zůstaly toky ozonu stejné, podle expertů je to dobrá zpráva. Znamená to, že si příroda s přízemním ozonem poradí i v období such.

Ochranu jedinců rostlin a živočichů by měla nahradit ochrana biotopů, tím by se podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) měla zlepšit ochrana ohrožených druhů. Novelu zákona o ochraně přírody připravuje ministerstvo životního prostředí (MŽP), do mezirezortního připomínkového řízení by měla jít na podzim. Ochrana všech zvláště chráněných druhů má být nově založena na ochraně jejich místa výskytu a místních populací.

Vědci ze dvou ústavů Akademie věd objevili pro Česko nový savčí druh. Je jím bělozubka tmavá. Drobného hmyzožravce původem ze severní Afriky se podařilo zachytit loni na podzim. Kdy přesně do tuzemska dorazil, není jasné. Objev představuje významný krok pro výzkum biodiverzity a pochopení vlivu klimatických změn na migraci druhů.

Vědci natočili pomocí ukryté kamery v jihoamerickém pralese souboj, v němž odrážel útoky predátora tvor, který měl útok podle všech předpokladů jasně prohrát. Podle autorů studie záznam vrhá nové světlo na vztah predátor–kořist.

Policisté a hasiči začali hlídkovat v přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště. Lokalita, která je oblíbeným místem turistů, je podle hasičů riziková kvůli hrozbě rozsáhlých přírodních požárů. Někteří návštěvníci tam však odhazují odpadky, nebo dokonce rozdělávají oheň. Úklid pak na své náklady musí zajistit radnice nedaleké Přebuzi.

Královéhradecký kraj se zabývá návrhem ekologů na prohlášení lokality Březhradské písčiny v Hradci Králové zvlášť chráněným územím, nebo-li přírodní památkou. Ještě nedávno tam přitom německý investor chtěl postavit sklad oceli. Aktuální územní plán to stále povoluje. Březhradské písčiny jsou mimo jiné domovem vzácného hmyzu.

Evoluce vybavila krokodýly pozoruhodně citlivou schopností rozpoznat hlasy mláďat, uvádí nová studie. Zřejmě se jim to velmi dobře hodí při lovu.

Soukromé rezervace mohou být dalším příspěvkem k ochraně biodiverzity. Vedle státem prohlášených oblastí mohou pomoci naplnit unijní Nařízení o obnově přírody. Chystaný předpis počítá kromě jiného s rozšířením chráněných území.

Nejatraktivnější místa Šumavy hlídají strážci Národního parku společně s policisty, k nim se nově přidávají také kolegové z Bavorska. Německá policie totiž zároveň upozorňuje turisty na dodržování pravidel, například těch, která musejí respektovat, pokud během výletu překročí státní hranici. Na německé straně totiž platí jiné zákazy, než na té české.

Podle ochránců přírody by se už brzy mohly v Krušných horách přestat těžit vzácné staré buky. Ústecký kraj zakázal jejich kácení v osmi nejstarších lokalitách. Bučiny, kterým se také často říká plíce severu, by se tak po letech ničení mohly dočkat přísnější ochrany. Zákaz těžby vítají ochránci přírody, například organizace Greenpeace.

Hrachor setý je rostlina známá tím, že roste v nehostinných a suchých oblastech a je bohatým zdrojem bílkovin. Tato odolná a výživná plodina ale zároveň obsahuje jedovatou látku, která může způsobit nezvratnou paralýzu, především u lidí, kteří již trpí podvýživou. Vědci by však už brzy mohli vyšlechtit odrůdu bez vedlejších toxických účinků.

Ochránci zvířat upozorňují na dramatické zmenšování populace lvů. Vlivem lidské činnosti a klimatické změny přichází takzvaný král zvířat o své přirozené prostředí i zdroje potravy. Často lvy hubí také farmáři, kteří se snaží bránit svá stáda. Světový den lvů, který připadá na 10. srpen, má přitáhnout k problému pozornost.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Prvenství největšího živočicha planety nedokázali plejtváku obrovskému sebrat ani ti největší dinosauři, pravěcí hadi nebo krakatice. Teď ho ale o pomyslné zlato možná připravil jiný kytovec. Tvora, který žil před desítkami milionů let u pobřeží dnešního Peru, popsala nová studie.

Bangladéš je dlouhodobě hlavním centrem pytláctví a pašování ohrožených tygrů. Nic na tom nezměnil ani mimořádně  krvavý zásah tamních úřadů vůči pytlákům před sedmi lety. Dnes je nelegální obchod s tygry a částmi jejich těl ještě silnější a dosahuje miliardových zisků. Bangladéšská vláda přitom problém zpochybňuje.

Invazní bolševník velkolepý byl v 19. století vysazen v Lázních Kynžvart jako okrasná rostlina, teď se ho chce Karlovarský kraj zbavit. Ničí tamní ekosystém a při doteku způsobuje vyrážky a puchýře. Rostlinu by měli likvidovat vlastníci pozemků, na kterých se vyskytuje. Ministerstvo životního prostředí na to poskytuje dotace.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vykoupilo už přes 85 procent pozemků na výstavbu úseku Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Stavební povolení očekává ještě v tomto roce, samotnou stavbu by mělo zahájit do konce toho příštího, řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Zásah stavby do přírody bude ŘSD kompenzovat v šestnácti lokalitách, nad Počernickým rybníkem například vzniká biotop pro vodní ptactvo.

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Jihočeský kraj nechce bránit dalšímu rozšiřování průmyslové těžby vltavínů v okolí Ločenic na Českobudějovicku. V pátek o tom jeho vedení informovalo ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), který do regionu zavítal. Místní ale s dobýváním drahých kamenů nesouhlasí. Obávají se dalšího poničení už tak zpustošené krajiny od nelegálních kopáčů.

Rekreanti u vodních nádrží v Česku často komplikují práci vodních záchranářů. Jde sice o drobnost, záchranáře ale stojí spoustu času. Lidé na ně totiž mávají, čímž je matou. Právě mávající člověk je totiž zpravidla ten, který záchranářům ukazuje místo, kde mají první pomoc poskytnout.

Výzkumníci z University of the West of England dokázali, že hudební festivaly mají negativní dopad na aktivitu netopýrů. S přibývajícím množstvím produkcí vyzývají organizátory k větší koordinaci míst konání, aby se zamezilo trvalému narušení životů létajících savců.