Příroda strana 3 z 5

Stále více stěhovavých zvířat, která hrají zásadní roli pro udržení života na celé planetě, je ve vážném ohrožení. Z nové vědecké zprávy OSN vyplývá, že celá pětina z dvanácti set pozorovaných druhů se blíží vyhynutí. Z chráněných ryb se to týká dokonce 97 procent. Může za to hlavně ztráta jejich přirozeného prostředí a člověk, který je nadměrně loví.

Obecní úřad ve Zderazi na Chrudimsku uzavřel cesty do Pivnické rokle, přírodní památky u Toulovcových Maštalí. Uvolnily se tam kusy skal a hrozí další sesuv půdy. Lokalita, která patří k oblíbeným turistickým cílům, zůstane zřejmě nepřístupná až do jara.

Na Českobudějovicku se rozpoutal spor o malou vodní elektrárnu na Vltavě poblíž Dívčího Kamene. Novou stavbu totiž soukromý investor plánuje v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti Blanský les. Projekt kritizuje Asociace vodní turistiky a sportu. Podnikatel se však brání a tvrdí, že postupuje podle předpisů.

Významné projekty, které se mají zasadit o proměnu Moravskoslezského kraje, tlačí čas. Zkolaudované mají být do roku 2027, zatím však čekají na schválení na ministerstvu životního prostředí. Z třinácti staveb, které mají v regionu vyrůst za peníze z Operačního fondu spravedlivé transformace, stíhá kraj s jistotou postavit v termínu jenom jeden – Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě.

Krabi říční nebo také krabi čínští (Eriocheir sinensis) jsou hroziví. Jejich tmavě hnědé tělo může dorůst až do velikosti osmi centimetrů a s nataženými klepety mají rozpětí zhruba o velikosti talíře. Tito tvorové, kteří jsou zařazeni mezi sto nejhorších invazních cizích druhů na světě, jsou téměř nezničitelní: živí se téměř vším, dokáží přežít na souši, ve sladké i slané vodě a rychle se reprodukují – samice kladou 250 tisíc až jeden milion vajíček na jedno tření. Vědci po celé Evropě hledají způsoby, jak populaci tohoto kraba snížit, a tím ochránit původní ekosystémy, které ničí.

Podle nové studie vědců z Pensylvánské státní univerzity se stromy v teplejším a sušším podnebí potýkají s problémy při zachycování oxidu uhličitého (CO2), který zadržuje teplo, což znamená, že s pokračujícím oteplováním planety už nemusí sloužit jako řešení pro kompenzaci uhlíkové stopy lidstva.

Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť. Ta jim umožňuje rychleji se přizpůsobit měnícím se teplotám. Vyplývá to ze studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise New Phytologist.

Lvům na savaně v Keni se stále méně daří při lovu zeber. Podle vědců za to může narušení rovnováhy druhů způsobné invazivními mravenci. Ti totiž vytlačili domácí mravenčí druhy, což vedlo mimo jiné k tomu, že lvi přišli o svůj přirozený úkryt v akáciových porostech. A to jim lov komplikuje.

Severské lesy a ty v mírném pásmu budou na rozdíl od tropických lesů v budoucnu sužovat spíše choroby a škůdci než požáry nebo větrné bouře. Konkrétně v Česku budou lesy čelit záplavám. Vyplývá to z nové studie vědců z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Experti vytvořili mapy současných a budoucích přírodních příčin problémů dopadajících na lesy, aby bylo možné se na ně adaptovat.

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Metodu, která vychází z lidské asistované reprodukce, odborníci vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Chtějí ji ale využít pro záchranu kriticky ohroženého nosorožce bílého severního.

Mořští biologové poprvé popsali případ, kdy se u velryby kojilo cizí mládě. Samice se sice bránila, mládě ale ve své snaze nakrmit se uspělo.

Vyšší teploty jsou klíčovým faktorem, který způsobuje, že ve světových lesích stále přibývá lián. Popínavé rostliny s dřevnatým stonkem přitom mohou škodit stromům, a tedy i lesům, které jsou klíčové pro pohlcování uhlíku.

Fotografovat ve vodě je náročné – jak kvůli světelným podmínkám, tak i pro další unikátní vlastnosti světa pod hladinou. Ty, kdo to umí nejlépe, oceňuje už dvanáct let soutěž Ocean Art. Letos se do ní přihlásili soutěžící z devadesáti zemí celého světa, rozdělili si mezi sebou ceny ve výši přes 2 750 000 korun. A skvěle se tentokrát umístila i česká fotografka.

Chrobáci byli ve starověkém Egyptě uctíváni jako nadpřirozené bytosti: sluneční bůh Cheprer byl zpodobňovaný jako skarab valící před sebou sluneční kotouč. Vědci teď popsali, že i některé reálné schopnosti chrobáků jsou výjimečné.

Většina goril horských ve Virunžském pohoří v Africe žije bez zdravotních problémů s tasemnicí, která u lidí a jiných obratlovců může způsobit závažné komplikace. Zjistila to mezinárodní studie, které se spolu s dalšími institucemi účastnili i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR).

Čeští odborníci volají po tom, aby i rekreační běžci na lyžích používali bezfluorové vosky. Fluorované látky v dosud běžně užívaných voscích jsou nezničitelnými škodlivými chemikáliemi, které kontaminují cenné přírodní oblasti, uvedl Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Afrika se do konce století oteplí nejméně o dva stupně Celsia. To bude mít značný dopad na řadu druhů. Včetně tak vzácných a charismatických zvířat, jako jsou nosorožci. I když se na jejich záchranu vynakládá spousta peněz a úsilí, klimatické změny to mohou rychle pokazit.

Ekologický materiál MBC vytvářený z mycelia se výzkumníkům jeví jako hmota budoucnosti, protože je přírodní a kompostovatelný. Tým thajských vědců z Thajska nyní materiál vylepšil o ananasová vlákna a kávovou sedlinu, čímž mu dodal na pevnosti a rozšířil možnosti jeho využití.

Genetické sledování živých organismů zejména v teplejších a sušších oblastech by mohlo s ohledem na klimatickou změnu přispět k ochraně biologické rozmanitosti. Variabilita genů v populacích dává jednotlivým druhům šanci přizpůsobit se novým podmínkám. Mezinárodní studie ale ukázala, že v některých evropských zemích se takzvaných genetických monitoringů uskutečnilo velmi málo.

Malý vodní brouk se pohybuje rychlostí, která zdánlivě porušuje fyzikální zákony. Jak je to možné, teď poprvé vysvětlil tým amerických vědců. Výsledky by se daly využít pro konstrukci rychlejších a obratnějších dronů.

V konžském národním parku Nouabalé-Ndoki objevili přírodovědci mrtvé tělo obrovské gorily. Na první pohled poznali, že jde o Kinga – šedohřbetého samce, díky němuž se podařilo tuto chráněnou oblast udržet.

Afričtí mravenci dokáží u svých zraněných bojovníků odhalit bakteriální infekci. A potom na ni aplikují účinná antibiotika, která snižují smrtnost z devadesáti procent na dvacet, popsala nová studie.

Sobi zvládají multitasking a dokážou přežvykovat potravu i ve spánku. Zjistili to vědci, kteří v přírodě zkoumali spánkové cykly tohoto sudokopytníka pomocí záznamů elektrické aktivity mozku.

Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.