Prezident strana 4 z 5

Celkem jedenáct kandidátů se utká v sobotu 23. března v boji o prezidentský post na Slovensku. Největší šance mají exministr zahraničí Ivan Korčok a šéf vládní strany Hlas–SD a předseda parlamentu Peter Pellegrini. Ten podle průzkumů nejspíš ovládne případné druhé kolo, které by se konalo 6. dubna. Hlavním tématem kampaně je osud slovenské demokracie a právního státu. Pellegriniho podporuje vládní Smer a sám předseda parlamentu podpořil spornou legislativu o změnách v justici, proti níž opakovaně demonstrovaly tisíce Slováků. Kampaň zastínily kromě novely trestního zákona i kritické výroky představitelů vlády na adresu Ukrajiny, která už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi.

Poslanci v úvodním kole podpořili novelu, podle které by zákonodárci mohli ve volbách hlavy státu podpořit podpisem jen jednoho uchazeče. Vládní novela o volbě prezidenta také předpokládá, že v případě občanských adeptů budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Sněmovna zrychleně schválila návrh zákona poslanců opozičního ANO a vládních KDU-ČSL, STAN a Pirátů, podle kterého někteří dlužníci zdravotních odvodů zřejmě dostanou šanci je snáz vyrovnat. Debatu o vyšší ochraně vody poslanci nedokončili.

Do české metropole v úterý dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Po jednání s českou hlavou státu Petrem Pavlem mimo jiné řekl, že českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii považuje za významnou. Do konce tohoto týdne chce podrobněji informovat o míře francouzského zapojení. Na tiskové konferenci také zdůraznil, že Rusko ve válce nesmí zvítězit. Odpoledne Macrona přijal také předseda vlády Petr Fiala (ODS) a společně podepsali akční plán strategického partnerství obou zemí.

Miliony Američanů vybírají v patnácti státech a na ostrově Americká Samoa během takzvaného superúterý své kandidáty na prezidenta. Republikán Donald Trump bude v primárkách usilovat o to, aby zasadil „rozhodující úder“ své jediné soupeřce o republikánskou prezidentskou nominaci Nikki Haleyové, píše agentura Reuters. Očekává se, že superúterý pouze potvrdí dosavadní trend a v listopadových volbách se střetne po čtyřech letech opět Trump s demokratem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem.

Prezident Petr Pavel chce najít prostor pro společné jednání vlády a opozice o reformě penzí. Považuje ji za zásadní. O podobě schůzky se jedná, termín zatím není stanoven. Po úterním jednání hlavy státu s politiky opozičního hnutí ANO to řekla prezidentova mluvčí Eva Hromádková. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové prezident přislíbil, že se pokusí požádat premiéra Petra Fialu (ODS), aby vláda zatím o návrhu důchodové novely s reformními úpravami nejednala a nejdřív ještě hledala shodu s opozicí.

Do Česka v úterý přiletí francouzský prezident Emmanuel Macron. Setká se s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS), s nimiž by měl podle dostupných informací řešit hlavně pomoc Ukrajině a jadernou energetiku včetně tendru na dostavbu Dukovan. Podle Hradu se bude jednat i o českém plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii pro Kyjev. Obě země také podepíší dohodu o strategické spolupráci. Středový politik Macron je u moci od roku 2017. Jako jeden z předních evropských lídrů usiluje o roli zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem. Na domácím poli naráží na odpor veřejnosti kvůli svým nepopulárním ekonomickým reformám.

Ruský nejvyšší soud v pondělí znovu odmítl registraci opozičního kandidáta Borise Naděždina k volbám, uvedla ruská tisková agentura Interfax. Naděždin ohlásil, že za svoji účast ve volbách bude bojovat až do konce a obrátí se na ústavní soud.

Ve sněmovně leží návrhy na vznik dvou sněmovních vyšetřovacích komisí. Opozice chce prosadit jednu z nich kvůli prosincové střelbě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, koalice zase chce zkoumat dění na Pražském hradě během prezidentského mandátu Miloše Zemana. Poslanci mají začít jednat o podpoře obou záměrů.

Americký prezident Joe Biden a bývalý šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek na různých místech v Texasu navštívili americko-mexickou hranici. Imigrace do USA z Mexika je zásadním tématem kampaně před listopadovými prezidentskými volbami, v nichž se Biden a Trump s velkou pravděpodobností znovu utkají. Oba tak při návštěvě hranice, kdy je dělilo zhruba 480 kilometrů, zdůrazňovali, že jsou schopni problémy nelegální migrace řešit, a navzájem se obviňovali z nefunkčnosti imigračního systému.

Čína násobí přítomnost svých lodí v blízkosti sousedního Tchaj-wanu. Mají prý zajistit bezpečnost jejích rybářů. Peking tak reaguje na incident z poloviny února, kdy po pronásledování tchajwanskou pobřežní hlídkou utonula dvojice čínských rybářů. Podle analytiků však komunistická země vyvíjí nátlak na Tchaj-pej před květnovou inaugurací prezidenta Williama Laje. Ten se netají silnými protičínskými postoji a snahou o spolupráci se Spojenými státy.

Maďarský parlament zvolil dosavadního předsedu ústavního soudu Tamáse Sulyoka novým prezidentem. Sedmašedesátiletého Sulyoka navrhla vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána a byl jediným kandidátem.

Studenti, senátoři i zástupci protikomunistických organizací v neděli vyrazili na Pražský hrad – stejnou trasou, jakou v únoru 1948 absolvovali účastníci pochodu proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 76. výročí pochodu řekl, že pokud se lidé nevzdají svého pohodlí, zvítězí zlo a demokratů bude málo. Totalita podle něj přináší utrpení.

Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Na shromáždění promluvil prezident Petr Pavel. Lidé si přinesli vlajky Ukrajiny, EU a NATO a transparenty na podporu napadené země. Na náměstí Borise Němcova, kde sídlí ruské velvyslanectví, proběhl koncert Noise for Ukraine. Další akce uspořádali v regionech, všechny se uskutečnily v den druhého výročí otevřeného vpádu ruské armády na Ukrajinu.

Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti dvou let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu označil ruský režim za zrůdný. Podle něj je v zájmu Česka, aby neuspěl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti uctění památky padlých Ukrajinců uvedl, že podpora napadené země je nutná, i když není zadarmo. Žádná podpora by podle něj Česko stála mnohem víc.

Společnost se podle prezidenta Petra Pavla nesmí nechat unavit vývojem ruské agrese na Ukrajině. Zdůraznil, že neutuchající podpora Kyjeva v boji s Ruskem je i v zájmu Česka. Prezident to řekl při setkání s ukrajinskými válečnými uprchlíky na Pražském hradě k dvouletému výročí od začátku plnohodnotné ruské invaze. Ocenil, že se snaží vyrovnat se svojí situací a aktivně se zapojují do života v Česku. Pavel také upozornil, že válka zřejmě nebude krátká, protože rychlé dosažení cílů v tuto chvíli není reálné.

V březnu přijede na pozvání české hlavy státu Petra Pavla do Prahy bývalý americký prezident Bill Clinton. Bude hlavním vystupujícím na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která mimo jiné připomene 25. výročí vstupu Česka do NATO. Uskuteční se 12. března ve Španělském sále Pražského hradu. Vedle Clintona na ní vystoupí také nejvyšší čeští ústavní činitelé nebo bývalý generální tajemník NATO George Robertson.

Krátce po útěku Viktora Janukovyče a stažení policejních sil z Kyjeva 22. února 2014 se demonstranti z Majdanu i běžní obyvatelé hlavního města vydali do prezidentské rezidence Mežyhirja. Našli ji opuštěnou. Davy si v klidném úžasu prohlížely závratné bohatství včetně drahého nábytku, sbírky automobilů nebo minizoo, které Janukovyč za léta u moci nashromáždil. Přišedší objevili i dokumenty, které se prezidentův tým pokusil utopit v jezeře. Z areálu se poté stalo muzeum.

Uchazeč o republikánskou kandidaturu na amerického prezidenta Donald Trump nepolevuje ve své neochotě ke schválení další finanční pomoci pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Osud lídra ruské opozice Alexeje Navalného přirovnal k vlastním obtížím při soudních sporech. Trumpovy politické postoje i šance na znovuzvolení, které naznačují průzkumy i výsledky v primárkách, provokují úvahy o změnách v evropské bezpečnostní architektuře.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei během prvních měsíců v úřadu začal zemi orientovat od Číny směrem k Západu a prosazovat radikální ekonomické reformy pomocí dekretů. Devalvoval měnu, zrušil dotace na dopravu či energie, ale i tisíce míst ve státní správě a jeho vláda převzala kontrolu nad veřejnoprávními médii. V únoru však Mileiův kabinet narazil v parlamentu se svým „megazákonem“, který měl zajistit exekutivě široké pravomoci. Část chudnoucí společnosti má prezidenta za „blázna“ a demonstruje, Milei ale dokázal řadu Argentinců přesvědčit o nutnosti svých kroků, jež mají zemi oddlužit a zkrotit katastrofální inflaci.

Čas ve vedení Hradu byl vrcholem jejích dosavadních zkušeností, teď ale jeho trvání vypršelo, řekla v Interview ČT24 končící šéfka prezidentské kanceláře Jana Vohralíková. Ve funkci strávila 343 dní, svůj konec oznámila v lednu. Trvá na tom, co oznámila médiím už tehdy – že odchází po vzájemné dohodě s prezidentem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navštíví Česko. Šéf Elysejského paláce dorazí do Prahy 5. března. České televizi to potvrdil český velvyslanec ve Francii Michel Fleischmann. V prosinci český prezident Petr Pavel navštívil Paříž. Se svým francouzským protějškem hovořili mimo jiné o jaderné energetice i podpoře Ukrajiny. Oba státníci také potvrdili, že Česko a Francie mají vynikající vztahy.

Francouzský odvolací soud potvrdil vinu bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho v případu financování neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Sarkozy dostal rok vězení, z toho půl roku s podmínečným odkladem, informují francouzská média. Sarkozy se proti rozsudku opět odvolal, a to ke kasačnímu soudu, který je ve Francii nejvyšší soudní instancí.

Indonéský ministr obrany Prabowo Subianto se prohlásil vítězem prezidentských voleb v zemi. Podle neoficiálních předběžných výsledků získal dvaasedmdesátiletý Subianto, který měl v minulosti vazby na režim diktátora Suharta, kolem 58 procent hlasů. Sečteno bylo více než osmdesát procent volebních lístků. V největší muslimské zemi se konaly současně prezidentské, parlamentní a místní volby.

Práci českého prezidenta lidé hodnotí lépe než před rokem. Petr Pavel, který je v prezidentském úřadě od loňského března, od nich dostal průměrnou známku 3,1, zatímco jeho předchůdce Miloš Zeman měl na konci svého funkčního období průměrnou čtyřku. Premiér, vláda či parlament si od minulého roku pohoršili, v průměru obdrželi čtyřku. Veřejnost je kritičtější i k politickému vývoji v zemi. Vyplynulo to z lednového průzkumu agentury STEM.