Poslanecká sněmovna strana 4 z 5

Sněmovna ve středu hodinu po půlnoci přerušila debatu o korespondenční volbě, o níž jednala zatím zhruba 43,5 hodiny čistého času. V jednání bude pokračovat ve středu v devět ráno. Opozice se stále snaží zabránit projednání novely, která by umožnila českým občanům žijícím v zahraničí volit korespondenčně. Část úterního jednání poznamenal spor, který vznikl, když koalice prosadila kromě stanovení časového limitu i omezení počtu vystoupení, do čehož chtěla počítat i faktické poznámky. Když se nakonec takového úmyslu vzdala, vystoupili s dlouhými projevy opoziční politici, kteří využili přednostního práva. Dlouho mluvil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, ale také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten odmítl, že by případné zavedení volby poštou dalo lidem žijícím v zahraničí větší práva než voličům v tuzemsku.

Šestice krajů žádá vládu o změnu způsobu, jakým se rozděluje výnos z daní. Současný vzorec, který je starý osmnáct let, je prý nastavený nespravedlivě a neodpovídá skutečným potřebám krajů. Nebrání se přitom tomu, že by navýšení rozpočtů bylo postupné. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Otázkách Václava Moravce řekli, že stojí o to, aby se diskuse o návrhu začala odvíjet i v Poslanecké sněmovně. „Že dělení peněz mezi kraje není spravedlivé, je jasné a je to vidět,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který byl také hostem pořadu.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Poslanci se v pátek znovu vrátili k úvodní debatě o sporném zavedení možnosti poštovního hlasování v některých volbách pro Čechy žijící v cizině. Předlohu prosazuje koalice, aby ulehčila těmto lidem hlasování. Nyní musí cestovat na zastupitelské úřady někdy stovky i tisíce kilometrů. Opozice projednávání předlohy v nynějším prvním čtení brzdila a poukazovala na možnost rozporů s ústavou i na rozšíření prostoru pro manipulace. Po šesti hodinách pak sněmovna opět přerušila projednávání tohoto návrhu a vrátí se k němu v úterý 23. ledna. Korespondenční volbě a jednacímu řádu sněmovny se bude věnovat ústavní právník Jan Kysela, který bude v pátek večer hostem pořadu Interview ČT24.

Poslanci po méně než hodině ukončili debatu o příspěvcích na péči, opoziční klub hnutí ANO neprosadil tento jediný bod mimořádné schůze, kterou sám inicioval. Ministerstvo práce a sociálních věcí je totiž i tak hodlá nejpozději v polovině roku zvyšovat, což šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval i na plénu.

Sněmovna ve čtvrtek v devět hodin večer přerušila debatu o koaličním návrhu na uzákonění možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Skoro celý jednací den vyplnilo zjevně obstrukční vystoupení předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury, který hovořil téměř jedenáct hodin. Navrhl zamítnutí novely. Podle něj je účelová a není v souladu s ústavou. Po něm vystoupil už jen předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO), který varoval před zvýšením polarizace ve společnosti. Koalice svůj návrh hájí a oponuje tím, že krajané žijící v zahraničí budou moci snáze uplatnit své volební právo. K úvodnímu kolu diskuse o volbě poštou se poslanci opět vrátí v pátek ráno.

Sněmovna od středečního rána v úvodní debatě řešila sporný koaliční návrh na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se protáhla do půlnoci, poté byla schůze přerušena. Zákonodárci budou znovu jednat ve čtvrtek od devíti hodin ráno. Opozičnímu hnutí ANO, které proti novele tvrdě vystupuje, se večer nepodařilo prosadit návrh na přerušení debaty o předloze do konce letošního roku. Do sálu stačil dorazit dostatečný počet zákonodárců koaliční většiny na to, aby tento procedurální návrh neprošel.

Předseda ANO Andrej Babiš zmírnil svůj výrok o občanech Rakouska, který ve středu pronesl v Poslanecké sněmovně na schůzi věnované korespondenční volbě. Jeho označení obyvatel sousedního státu slovem „magoři“ vzbudilo pozornost i za hranicemi. Předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) označil Babišovy výroky za nehorázné, jeho stranický kolega Jan Jakob se za ně omlouval. Opoziční lídr později uvedl, že výrok nebyl určen rakouským občanům, ale tamní straně Zelených.

Ve středu se poslanci začnou na mimořádné schůzi zabývat návrhem na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Ti dle místopředsedkyně sněmovny Věry Kovářové (STAN) mají často volební místnosti velmi daleko, jsou proto znevýhodněni před voliči v Česku. „Tam, kde jsou voliči buď za prací, Erasmu či stážích, je pro ně korespondenční volba často jedinou možností,“ upozornila v Událostech, komentářích. Zákonodárci mají podle místopředsedkyně sněmovny Kláry Dostálové (za ANO) řešit důležitější věci, než je volba poštou. Podle ní by navíc zákon mohl narazit na ústavnost. Koalice by se s opozicí měla domluvit na jiném způsobu zjednodušení volby pro občany v cizině, myslí si.

Poslanci v úterý odpoledne projednávali okolnosti prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jednání zahájili minutou ticha za oběti útoku. Dle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v případu existují bílá místa a relevantní otázky, s odpověďmi je třeba ale počkat na závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Sněmovna v úterý také zrychleně schválila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek či přidělení průměrných důchodů i těm disidentům, kteří neplatili dostatečně dlouho odvody.

Poslanci zahájí ve středu úvodní debatu o sporném koaličním návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD. Očekávají se obstrukce i noční poslanecká jednání. V úterý odpoledne se zákonodárci sejdou na první letošní řádné schůzi dolní komory. Poslanci by se mohli věnovat ve zvláštním bodu policejnímu zásahu při prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK).

Finanční analytický úřad, který dohlíží i na uplatňování sankcí, dostane více peněz. Se štědřejším rozpočtem může počítat už letos, další zvýšení navrhují někteří poslanci. Podle nich by pak instituce mohla přijmout nové lidi a rychleji odhalovat podezřelý majetek.

Česká vláda vyčlenila pět milionů korun na humanitární pomoc pro palestinské civilisty prostřednictvím Světového potravinového programu a pět milionů pro izraelské zdravotnické organizace, uvedl český prezident Petr Pavel, který v pondělí dopoledne přiletěl do Tel Avivu. V Izraeli jednal se svým protějškem Jicchakem Herzogem, s premiérem Benjaminem Netanjahuem, předsedou Knesetu Amirem Ohanou a členem válečného kabinetu Bennym Gancem.

Zákonodárci ve středu na mimořádném jednání otevřou korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Zatímco koalice avizuje odhodlání návrh prosadit, opozice otevřeně mluví o obstrukcích. Obě strany přesto ujišťují, že chtějí hledat dohodu. Dolní komora by ale opět mohla jednat o jednom návrhu řadu dní a také v noci.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) dosud nezahájila trestní řízení v souvislosti s policejním zásahem při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) loni v prosinci, řekl ve čtvrtek poslancům z bezpečnostního výboru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle kterého byl postup policie i dalších složek záchranného systému profesionální. Zásah už zkoumala vnitřní kontrola, pochybení nezjistila. Na jednání měl emotivní vystoupení jeden z poslanců, jehož dceru útočník postřelil. Vytkl policii i vedení školy styl komunikace. Sněmovní výbor projednávání po zhruba třech hodinách bez přijetí závěrů či úkolů přerušil na neurčito.

TOP 09 chce společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) letos vytvořit pozici vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do systému směnných kurzů ERM II., což je předstupeň pro přijetí společné evropské měny. Ve prospěch přijetí eura se vyslovují i zástupci KDU-ČSL a Pirátů. Naopak ODS jako jediná stana vládní koalice trvá na koruně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto považuje debatu o euru v současné době za zbytečnou.

Zástupci vládních stran na novoročním projevu prezidenta republiky Petra Pavla oceňují vyváženost a povzbuzující vyznění. Z opozice zaznívají hlasy, že Pavel zvolil témata, která současnému kabinetu nahrávají.

Důvěra ve vládu klesá, kabinetu Petra Fialy (ODS) věří šestina Čechů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který během čtvrtka zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tím, že vláda z ústavních institucí dopadla nejhůře. Prezident Petr Pavel má důvěru u 52 procent obyvatel, Poslanecké sněmovně věří 18 procent a Senátu 29 procent veřejnosti. U všech zmíněných se důvěra v porovnání s předchozím průzkumem z léta též zhoršila. Tradičně nejvíce lidé věří starostům a obecním zastupitelstvům.

Poslanci podpořili novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Souvisí s tím, že kojenecké ústavy by měly od roku 2025 přestat přijímat děti. Opozice část navržených změn kritizovala, podle Aleše Juchelky (ANO) jsou odtržené od reality a ministerstvo práce je ve vleku některých neziskových organizací. Snahy opozičních hnutí ANO a SPD na zamítnutí novely nebo na její vrácení vládě k přepracování dolní komora s ohledem na koaliční většinu odmítla. Předlohu posoudí sociální výbor v prodloužené tříměsíční lhůtě. Dolní komora také mimo jiné kývla na zpřesnění přestupkové části zákona o ochraně spotřebitele či rozšíření práv podezřelých mladších patnácti let.

Poslanci se v úterý zabývali například zvýšením postihů za nezavedení léků do evidence v lékárnách, změnami ve jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, zpřísněním pravidel proti praní špinavých peněz či novým zákonem o zbraních a střelivu. Předlohy byly ve druhém čtení, v němž mohou zákonodárci uplatňovat pozměňovací návrhy. Schvalování programu schůze zabralo skoro dvě a půl hodiny. Většinu času vyplnilo vystoupení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Gruzínskou prezidentku Salome Zurabišviliovou přijal na Pražském hradě její protějšek Petr Pavel. Chce tak vyjádřit podporu Gruzii dříve, než bude Evropská rada rozhodovat o přidělení kandidátského statutu kavkazské zemi. Hrad dal najevo, že považuje Zurabišviliovou za političku, která ve své zemi výrazně přispívá k prosazování evropských hodnot.

Po necelém roce platnosti vládní strany plánují změny ve výchovném, tedy příspěvku ve výši pěti set korun k důchodu navíc za každé dítě. Po roce 2027 navrhují u nových seniorů částku na první dvě děti snížit a taky upravit způsob vyměřování příplatku. Naopak vyšší kompenzaci podle koalice potřebují lidé, kteří se v ekonomicky aktivním věku starali o nemohoucí příbuzné.

Dolní komora už letos zřejmě nestihne projednat vznik nové vyšetřovací komise. Ta se má zabývat děním na Pražském hradě během mandátu bývalého prezidenta Miloše Zemana. Poslanci se sice v příštím týdnu sejdou na poslední předvánoční schůzi, přednost k projednání však mají jiné body.

Radnice omezují investiční plány na příští rok. Podle Svazu měst a obcí kvůli ekonomické nejistotě zadávají až o třetinu méně veřejných zakázek než dříve. Proto také obce hospodaří s výrazným přebytkem, který jen letos od ledna do září přesáhl 55 miliard korun.