Poslanecká sněmovna strana 2 z 5

Poslanci se sešli z podnětu opozičního ANO na jednání o údajných korupčních případech koaličních stran. Zákonodárci ANO se chtěli opět zabývat zejména Podnikatelskou družstevní záložnou (PDZ), v níž měl v minulosti uložené peníze i premiér a předseda ODS Petr Fiala. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v úvodním vystoupení prohlásil, že vládní strany kryjí korupci a klientelismus. Na vystoupení zareagoval Fiala, podle nějž Babiš nedokáže unést reakci sněmovny na jeho praktiky. Poslanci odpoledne po více než čtyřhodinové debatě podle očekávání program mimořádné schůze neschválili.

Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se patrně změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna hlasy všech přítomných poslanců. Předloha, na níž se shodla koalice s opozicí, upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. Novelu teď čeká posouzení v Senátu.

Poslanci vyškrtli z novely o přeměnách obchodních společností a družstev spornou část zvanou lex ČEZ. Pokud by v zákoně zůstala, stát by ji podle kritiků mohl využít pro vyvlastnění menšinových akcionářů energetické společnosti. Zbytek předlohy, který reaguje na změnu příslušné evropské směrnice, sněmovna s úpravami schválila a poslala k projednání do Senátu. Dolní komora také odsouhlasila například novelu o soudnictví ve věcech mládeže, novelu vodního zákona, a naopak odložila schvalování novely o utajovaných informacích.

Poslanci nepodali v úterním druhém čtení k vládní novele měnící trestní vymezení znásilnění ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk žádné pozměňovací návrhy. Plénum by o ní mohlo hlasovat už tento týden. Koaliční většina v úterý ve sněmovně probrala sedm předloh, prosadila proto možnost jednání do půlnoci místo obvyklých 19:00. Očekávala se totiž dlouhá debata o podobě programu schůze. Jednání bylo před půl devátou večer přerušeno, pokračovat bude ve středu 10. dubna v devět hodin ráno.

Do sněmovny podle zjištění České televize dorazilo více než sedm desítek návrhů na státní vyznamenání. Lidé je poslancům mohli posílat do konce března. Nyní je projedná příslušný podvýbor a poté i plénum. Konečný seznam těch, kteří budou 28. října oceněni, vybere prezident Petr Pavel.

Nový hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica, který je zároveň poslancem a primátorem Havířova, prohlásil, že se vzdá některých aktivit v Poslanecké sněmovně a vedení Havířova opustí hned, jak to bude možné, aby nekumuloval funkce. Řekl to v pořadu Interview ČT24. Jako hejtman se chce zaměřit na řešení situace kolem huti Liberty Ostrava nebo dalšího financování kraje.

Důvěra ve vládu a Poslaneckou sněmovnu zůstává nízká, nicméně proti konci loňského roku se jejich hodnocení mírně zlepšilo a nyní jim shodně důvěřuje pětina lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Prezidentu Petru Pavlovi podle něj věří 54 procent obyvatel a Senátu 32 procent a také v jejich případě jsou výsledky v porovnání s předchozím průzkumem mírně lepší. Nejvyšší důvěře mezi ústavními institucemi se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) a dolní parlamentní komora vyšly z hodnocení nejhůře.

Koalici se stále nedaří shodnout se na pravidlech rychlejšího oddlužení. Novela, která to má umožnit, sice konečně může jít do druhého čtení – poté, co ji ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny šestkrát odložil – ale přesto si jednotlivé vládní strany představují detaily různě. A opozice odmítá urychlení procesu z pěti let na tři úplně.

Jednání o korespondenční volbě pro Čechy žijící v zahraničí se posunula. Opozice záměr sice dále odmítá, vládní strany jí ale nabídly některé ústupky – třeba větší dohled nad sčítáním hlasů či jednodušší prokazování bydliště v cizině. Díky snaze dosáhnout kompromisu někteří politici věří, že by zákon ve sněmovně nemusely blokovat další obstrukce.

Od jediného úspěšného pokusu o odvolání české vlády uplynulo patnáct let. Kabinet premiéra Mirka Topolánka ztratil většinu v Poslanecké sněmovně uprostřed českého předsednictví Evropské unii. K opozici vedené šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem se tehdy přidal i poslanec ODS Vlastimil Tlustý.

Většina tuzemských firem propustila alespoň část lidí, s nimiž měla uzavřenou dohodu o provedení práce. Na vině jsou podle průzkumu Hospodářské komory hlavně vyšší náklady – v některých případech až o 32 procent. Pak také administrativa i nejasnosti v dalším fungování. Úpravy v systému chce teď projednat Poslanecká sněmovna.

Dolní komora na mimořádné schůzi označila za největší bezpečnostní hrozbu nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. ANO usnesení kritizuje, podle místopředsedy Richarda Brabce je jednostranné. Předseda poslanců ODS Marek Benda v Událostech, komentářích uvedl, že bylo k dispozici už v pondělí a opozice se na jeho formulaci mohla podílet. Domnívá se, že ANO manévruje mezi voliči svými, SPD a případně dalších proruských subjektů.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Mimořádná sněmovní schůze má podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka nastolit základní hodnotový směr dalších kroků vůči Ukrajině. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v úterních Událostech, komentářích souhlasil, že Česká republika potřebuje jednoznačnou pozici. Je potřeba přemýšlet, co nastane, když se věci nebudou dařit tak, jak si všichni představujeme, řekl k situaci v zemi bránící se ruské agresi místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) prohlásil, že kabinet „chce zajistit další financování pokračování zabíjení na Ukrajině“.

Poslanci se v úterý sešli na mimořádné schůzi svolané vládním táborem k bezpečnostním hrozbám. Poslanci ANO v úvodu na protest proti sérii přednostních vystoupení zástupců vládních stran opustili jednací sál. Na svých místech nechali cedule s nápisy kritizujícími vládu. Schůze je podle koalice reakcí na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Opozice podle premiéra Petra Fialy (ODS) podkopává kroky vlády k zajištění bezpečnosti Česka. Babiš si pro obhajobu své pozice vybral tiskovou konferenci ve sněmovním atriu. Odmítl, že nepodporoval v minulosti Ukrajinu či že by zpochybňoval prozápadní směřování Česka. Sněmovna kolem deváté večer přerušila schůzi a bude v ní pokračovat ve středu ráno.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Bezpečnostní hrozby pro Česko jsou jediným bodem návrhu programu nadcházející mimořádné schůze poslanců. Na úterní odpoledne ji z podnětu koaličních zákonodárců svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V Událostech, komentářích sdělila, že bezpečnostním rizikem je i šéf opozičního ANO Andrej Babiš. Poslanec Jaroslav Bžoch z ANO ale míní, že současná vládnoucí koalice se staví do role bezpečnostních služeb.

Lídři pěti koaličních stran se dohodli na svolání mimořádné schůze sněmovny ke krokům předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že podpisy potřebné pro svolání schůze by měli šéfové klubů dodat během středy. Poslanci by se pak měli sejít příští týden. To, že chce svolat mimořádné jednání dolní komory, v pondělí oznámil předseda Pirátů Ivan Bartoš poté, co Babišovou vlastní vinou unikla jeho e-mailová konverzace, podle níž chtěl od spolupracovníků citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti). Jaké výroky v této kauze zazněly?

Poslanci mají za sebou 94. schůzi. Ukončili ji poté, co dokončili první čtení návrhu na zvýšení ústavní ochrany vody. Druhým čtením předtím prošla novela zákona o sociálních službách, ve sněmovně ji tedy čeká už jen závěrečné schvalování. Novela především zvýší příspěvky na péči. Opozice k ní však má výhrady, kritizuje například to, že by se neměl zvýšit příspěvek lidem s nejnižším stupněm závislosti. Protože je pátek, měli poslanci také příležitost završit schvalování některých předpisů. Využili toho v případě zákona o Státním fondu podpory investic, jehož novela má zjednodušit čerpání peněz z něj, a zejména usnadnit jejich využití k stavbě dostupného nájemního bydlení. Zákon také podobu dostupného nájemního bydlení jasně vymezuje.

Poslanci ve čtvrtek v úvodním kole podpořili smlouvu s Německem o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Ta mimo jiné stanoví základní parametry pro fungování vodní cesty z Pardubic do Hamburku. Sněmovna se také věnovala interpelacím. Premiér Petr Fiala (ODS) se při nich vyjádřil k ukončení česko-slovenských mezivládních konzultací, které podle něj neznamená, že se nebudou konat jiná jednání či debaty o spolupráci.

Sněmovna ve středu v prvním čtení podpořila změnu pravidel prezidentské volby. Návrh počítá například s tím, že nově budou moci zákonodárci do klání o Hrad podpořit pouze jednoho kandidáta. Vládní novela také upravuje, že občanští kandidáti na prezidenta budou moci nově sbírat podpisy podporovatelů i elektronicky. Změny ve středečních Událostech, komentářích uvítala jak poslankyně ANO Helena Válková, tak bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš (nyní senátor) a textař Michal Horáček. Podle něj se ale změny zavádějí pozdě.

Sněmovna nedokončila projednávání koaličního návrhu na růst většiny příspěvků na péči pro postižené. Debata o novele by měla pokračovat ve středu. Poslanci se kvůli delším snahám zejména zástupců opozičního ANO o změny programu nynější schůze nevypořádali s žádnou z předloh. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v úvodu schůze zpochybňoval s odkazem na články z médií kvalitu zemědělských komodit a potravin dovážených z Ukrajiny. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) šířil dezinformace. Projednávání změn programu schůze zabralo poslancům zhruba čtyři hodiny.

Ve sněmovně leží návrhy na vznik dvou sněmovních vyšetřovacích komisí. Opozice chce prosadit jednu z nich kvůli prosincové střelbě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, koalice zase chce zkoumat dění na Pražském hradě během prezidentského mandátu Miloše Zemana. Poslanci mají začít jednat o podpoře obou záměrů.

Premiér Petr Fiala (ODS) čelil poprvé od loňského října ústním interpelacím. Na dotaz poslance Zdeňka Kettnera (SPD) předseda vlády uvedl, že se nikdo v Evropě nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Na pondělním pařížském summitu o pomoci zemi čelící ruské vojenské invazi šlo podle něj z hlediska času o „minimální téma“. Naprostá shoda byla podle něj na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat.