Marek Ženíšek

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval ministrem pro vědu, výzkum a inovace poslance Marka Ženíška (TOP 09). Pětačtyřicetiletý politik ve funkci nahradil stranickou kolegyni Helenu Langšádlovou. Ženíšek tak končí ve funkci šéfa sněmovního zahraničního výboru a dalších sněmovních postech. Místo v zahraničním výboru bude podle dosavadních dohod zřejmě nově obsazeno po evropských volbách. Marek Ženíšek bude hostem čtvrtečního Interview ČT24.

Česká vláda se do několika dnů sejde v novém složení. Prezident Petr Pavel slíbil ve čtvrtek jmenovat nového ministra pro vědu a výzkum Marka Ženíška (TOP 09). Premiér Petr Fiala (ODS) z vládní rošády, kterou zkomplikovaly pochybnosti o publikační činnosti původního nominanta Pavla Tuleji (TOP 09), „nemá žádnou radost“. Koalice je však přes drobné neshody pevná, řekl v Interview ČT24. Hovořil také o boji s opozicí, migračním paktu nebo žádosti o abolici pro Vratislava Mynáře.

„Mám radost, že prezident vnímá vědu a inovace jako jednu z priorit,“ řekl po setkání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). Hlava státu ho do funkce jmenuje ve čtvrtek 16. května před polednem, oznámila vzápětí prezidentská kancelář. Předseda sněmovního zahraničního výboru s Pavlem hovořil o prioritách pro vědu a výzkum a rozpočtu kapitoly. Stejné téma řešil už v pátek i s premiérem Petrem Fialou (ODS), který obratem na Hrad poslal návrh na Ženíškovo jmenování.

Jedním z velkých problémů české vědy a výzkumu je neschopnost podnikat riskantnější a ambicióznější projekty, řekli v pořadu 90’ ČT24 vědci Jan Konvalinka a Jakub Tomek. I to je jednou z výzev, kterým by se měl postavit nový ministr pro vědu a inovace, kterým zřejmě bude Marek Ženíšek (TOP 09). Dalším problémem jsou pak finance do vědy nebo malé kompetence ministra, doplnil člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Ladislav Krištoufek.

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve Strakově akademii sešel s kandidátem na ministra pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem (TOP 09). Probrali spolu Ženíškovy priority ve funkci i to, co by chtěl v čele ministerstva do voleb stihnout. Návrh na jeho jmenování už premiér odeslal prezidentovi Petru Pavlovi, potvrdil později pro ČT.

Výkonný výbor koaliční TOP 09 podpořil nominaci předsedy sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Předsednictvo strany jej výboru navrhlo v úterý. Ženíšek tehdy řekl, že by za své priority považoval rozpočet a chystaný zákon, který by měl reformovat transfer technologií. Bývalou ministryni Helenu Langšádlovou (TOP 09) by mohl nahradit příští týden, informovala strana v tiskové zprávě.

Marek Ženíšek z TOP 09 má být podle předsednictva této strany novým ministrem pro vědu a výzkum. Návrh musí ještě schválit výkonný výbor strany, který rozhodne ve čtvrtek. Ženíšek má nahradit Helenu Langšádlovou (TOP 09). Původně měl na post zamířit Pavel Tuleja (TOP 09), ten se ale nominace vzdal.

Poslanec Marek Ženíšek (TOP 09) se na Úřadu vlády sešel s exministryní Helenou Langšádlovou. ČT potvrdil, že je jedním z kandidátů na post ministra pro vědu a výzkum. Vedení TOP 09 bude obsazení pozice řešit v úterý. Šéfka strany Markéta Pekarová Adamová očekává, že jednání dospějí k výsledku.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Pevně stojíme za Izraelem a jeho právem se bránit, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na íránský útok na Izrael, který začal v sobotu pozdě večer. Ministerstvo zahraničí důrazně odsoudilo „destabilizující chování Íránu a jeho zástupců, kteří rozhodli o útoku na izraelské území“. Podporu Izraeli vyjádřili i další čeští politici.

Předseda ANO Andrej Babiš zmírnil svůj výrok o občanech Rakouska, který ve středu pronesl v Poslanecké sněmovně na schůzi věnované korespondenční volbě. Jeho označení obyvatel sousedního státu slovem „magoři“ vzbudilo pozornost i za hranicemi. Předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) označil Babišovy výroky za nehorázné, jeho stranický kolega Jan Jakob se za ně omlouval. Opoziční lídr později uvedl, že výrok nebyl určen rakouským občanům, ale tamní straně Zelených.

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

Většina států Evropské unie podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádném neformálním jednání ministrů zahraničí EU. Izraelský ani palestinský ministr zahraničí, které Borrell rovněž pozval, se schůzky nezúčastnili.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.

Někteří čeští politici oceňují projev prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN (VS OSN), podle jiných ale mohl být konkrétnější. Například premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že hlava státu vystihla zahraničněpolitické priority Česka, ať už šlo o Rusko, Čínu, nebo další výzvy. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) považuje za důležité, že prezident zcela jednoznačně odsoudil ruskou agresi. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) prezident Pavel zhodnotil situaci na Ukrajině a poukázal na bezpečnostní výzvy, nic zásadně nového ale nezaznělo.

Sněmovna ve středu dala šanci česko-americké obranné smlouvě. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení a dohodu teď posoudí ve zkrácené lhůtě zahraniční a branný výbor. Poslanecké schvalování čeká ujednání pravděpodobně ještě v červenci.

Poslední ruské útoky na Ukrajině ukazují, že by měla Evropa posílit dodávky protiraketových systémů, apeloval v pořadu Události, komentáře armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je v této souvislosti vhodné podpořit memorandum, které by označilo Rusko jako teroristický stát. Předseda sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO) míní, že Česko by se mělo zaměřit na posílení dodávek zbraní a tlaku na šéfa Kremlu Vladimira Putina k zahájení mírových jednání.

Česko možná bude moci uvalovat národní sankce za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech na jednotlivce a další subjekty i mimo sankční seznam Evropské unie. Stát by mohl dotčeným například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve středu podpořila v úvodním kole sněmovna.

Poslanci ANO a SPD vetovali schválení zjednodušení pravidel u příspěvku na bydlení zrychleně už v prvním čtení. Červencová účinnost vládní novely však zřejmě ohrožena nebude. Sněmovna se po sociálních zákonech vrátila k volbě nových radních ČT, kam zvolila politologa Ladislava Mrklase, který nahradí odvolanou radní Hanu Lipovskou, a další čtyři radní. K zákonodárcům také dopoledne promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sněmovna poté vyzvala vládu, aby dál Ukrajinu podporovala.

Německo dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Gepard. Potvrdila to ministryně obrany Christine Lambrechtová na mezinárodní konferenci na americké základně Ramstein v Německu. Zároveň uvedla, že země bude v pomoci Ukrajině pokračovat, ale dodávky zbraní chce koordinovat se svými spojenci. Norsko na nákup zbraní pro Ukrajinu vyčlení v přepočtu miliardu korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský a slovinský protějšek Mateusz Morawiecki a Janez Janša přijeli v úterý do Kyjeva. O cestě přitom předem vědělo jen minimum lidí. Vlak, kterým jeli, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem půl deváté ráno a do cíle dorazil v podvečerních hodinách. Podle bezpečnostních analytiků jde o bezprecedentní misi.

Situací ohledně rusko-ukrajinského konfliktu se na středečním jednání zabýval kabinet Petra Fialy (ODS). Premiér na brífinku uvedl, že Bezpečnostní rada státu jednala ve středu o připravenosti Česka na všechny scénáře. Země je podle něj připravena pomoci Ukrajině. Dopoledne si náměstek ministra zahraničí Martin Smolek předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a tlumočil mu rozhořčení České republiky nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo uznáním nezávislosti dvou samozvaných „republik“ na východě Ukrajiny. Zmejevskij během předvolání odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.