Klimatické změny strana 5 z 5

Mezivládní panel pro změny klimatu vydal novou zprávu, která se věnuje rizikům, jež přináší klimatická změna způsobená spalováním fosilních paliv. Analýza říká, že tato krize ohrožuje celé lidstvo.

Vědci, kteří studují mořské trávy, se pomalu mění v podmořské zahrádkáře. Ukazuje se totiž, že ochrana těchto výjimečných rostlin se lidstvu extrémně vyplácí. Jejich budoucnost ale ohrožují klimatické změny, znečištění a další dopady lidské činnosti.

Zatímco severní polovinu Evropy stále svírá zima, na jihu už krajina čelí problému spíše teplejších měsíců – suchu. V Portugalsku dokonce museli odstavit několik vodních elektráren. Úřady pro jistotu zavedly na další dva roky přísná pravidla na ochranu pitné vody. A extrémní nedostatek srážek trápí i podhorské oblasti Itálie.

Mnoha předním světovým firmám se nedaří dosahovat svých cílů v boji proti klimatickým změnám. Podniky navíc běžně podávají přehnané či zkreslené informace o svém pokroku v této oblasti. Vyplývá to ze studie organizací New Climate Institute a Carbon Market Watch, která zkoumala 25 velkých korporací.

Klimatická změna v příštích letech pravděpodobně výrazně ztíží pěstování kávy arabica. Vyplývá to z nové studie, která vyšla v odborném časopise Plos One. Výzkum upozorňuje, že pěstování kávy komplikují převážně vyšší teploty a s nimi spojené problémy. Důsledkem mohou být vyšší ceny zrn nebo pěstování jiných odrůd této plodiny.

Moravskoslezský kraj se chce lépe připravit na klimatické změny, například na zvýšení denních teplot nebo častější období sucha. Od Evropské komise získalo hejtmanství 250 milionů korun na projekt Life Coala. Tyto peníze v nejbližších deseti letech použije na plány obcí a firem, jak změnám klimatu čelit. Mají jít i na konkrétní opatření, jako jsou úpravy budov nebo veřejných prostranství.

Klimatické změny ohrožují archeologické poklady ukryté v britské půdě, protože rašelina, která je chrání, vysychá. Nebezpečí se týká více než dvaceti tisíc nalezišť po celém Spojeném království. Archeologové se obávají, že by klimatické změny mohly zmařit snahy o objevení historických artefaktů a pochopení místní historie, informoval zpravodajský web stanice BBC.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

Čeští psychologové, kteří se připojili ke Globální psychologické alianci, chtějí změnit přístup k lidem s takzvaným environmentálním žalem. Nikdo z odborníků by prý už neměl bagatelizovat, že současná klimatická změna může v lidech vyvolávat úzkost.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Čmeláci jsou zásadně důležití pro opylování spousty oblíbených potravin, jejich vlastní jídelníček ale dramaticky narušují klimatické změny. To může vést k úbytku opylovačů a problémům pro zemědělství. Upozorňuje na to studie Kalifornské univerzity v Riverside publikovaná v odborném časopise Microbial Ecology.

Organizátoři klimatické konference OSN ve skotském Glasgow zveřejnili první návrh dohody, z něhož vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26. Sedmistránkový text vyzývá vlády, aby v boji proti klimatickým změnám přijaly ambicióznější plány týkající se aktuálního desetiletí. Podle agentury AP ovšem chybí shoda na konkrétních krocích v souvislosti s dříve formulovanými cíli. USA a Čína se v Glasgow dohodly na zvýšení svých klimatických závazků.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který má na starosti klimatickou politiku, v úterý na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 v Glasgow slíbil, že EU vloží 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) do klimatického adaptačního fondu OSN. Tento fond poskytuje finance rozvojovým zemím postiženým dopady změn klimatu. Český premiér Andrej Babiš (ANO) dostal na summitu anticenu ekologických aktivistů za kritiku unijní klimatické politiky.

Střídání sucha, záplav a neúrody vyvolává společenský chaos. Dlouhodobé klimatické změny přivodily úpadek a zánik dosud vzkvétajících společností jako římská říše nebo Persie. Nejlepším a nejlépe prostudovaným příkladem střetu klimatických změn a politického zmatku je ale podle časopisu Time období kolem francouzské revoluce z roku 1789.

Tisíce převážně mladých lidí v pátek v Glasgow demonstrovali za rychlejší kroky k ochraně klimatu. Dělo se tak necelý týden poté, co v tomto skotském městě začala klimatická konference COP26. Účastníci demonstrace volajli po „systémových změnách“ a klimatické spravedlnosti, zejména pro chudší státy. Na transparentech byly k vidění slogany jako „Kapitalismus zabíjí planetu“, „Jednejte ihned!“ či „Dinosauři si také mysleli, že jim zbývá čas“, píše agentura DPA. Švédská aktivistka Greta Thunbergová v projevu po pochodu městem označila klimatickou konferenci za neúspěšnou a poznamenala, že světoví lídři usilují o zachování stávajícího pořádku. Dodala, že mladí lidé nestojí o prázdné sliby.

Na čtyřicet zemí se ve čtvrtek na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie. Signatáři slíbili, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě vyspělých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí. Země také uvedly, že nebudou investovat do uhelných elektráren doma ani v zahraničí. Někteří velcí znečišťovatelé, jako Čína, Austrálie, Indie a Spojené státy, své podpisy k dohodě odmítly připojit. O jednání ve skotském Glasgow informovala stanice BBC. Podle vyjednavače EU se konference zatím vyvíjí slibným směrem.

Dramatický a vítaný pokles emisí oxidu uhličitého (CO2) během pandemie covidu-19 už zase do značné míry zmizel a svět vypouští do atmosféry téměř stejné objemy skleníkových plynů jako před pandemií, uvedli vědci z projektu Global Carbon Project ve své výroční zprávě.

Podle nové studie německých klimatologů a NASA, která vyšla v odborném časopise Nature Food, hrozí lidstvu závažná rizika spojená s nedostatkem potravin v blízké budoucnosti. Vědci popsali, že předpokládané následky změn klimatu budou mít dramatický dopad na budoucí výnosy plodin a tedy i na cenu potravin a jejich dostupnost.

Globální oteplování a změny klimatu způsobují nejen rychlejší tání ledovců či větší výkyvy počasí, představují také velkou hrozbu pro potravinovou bezpečnost a nebezpečí šíření tropických nemocí na sever, včetně Evropy. Vyplývá to ze zprávy Lancet Countdown, zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Vědci se z více než 99,9 procenta shodují, že člověk má vliv na změnu klimatu, uvádí studie, která vyšla v časopise Environmental Research Letters. Její autoři analyzovali téměř 90 tisíc odborných publikací týkajících se klimatu.

Saúdská Arábie, Austrálie a další země se snaží otupit klíčovou vědeckou zprávu pro OSN, která se zabývá změnou klimatu. Podle BBC to ukazuje únik více než 32 tisíc dokumentů, z nichž je patrné, jak některé země apelují na pomalejší odklon od fosilních paliv či zpochybňují příspěvky na přechod k zelenějším technologiím pro chudší země. Lobbování přináší pochybnosti před klimatickým summitem v Glasgow, píše BBC.

Nadužívání zemědělské půdy v kombinaci se změnou klimatu představuje pro ekosystémy i jejich obyvatele zatím nevídanou hrozbu. Mezi oběti této změny patří i rostliny, které tvoří důležitou část biodiverzity v horách jihovýchodní Evropy podél Balkánského poloostrova. Dvě skupiny vědců se pokouší je zachránit.

V letech 2009 až 2018 se plocha korálových útesů snížila o čtrnáct procent. Uvedla to ve své studii mezinárodní organizace GCRMN, která stav korálových útesů monitoruje. Za negativní vývoj podle badatelů mohou v první řadě vyšší teploty vod světových oceánů, uvedla agentura AFP.