Klimatické změny strana 4 z 5

Hasiči na jihu Francie a Španělska bojují s lesními požáry, kvůli kterým muselo své domovy opustit už přes deset tisíc lidí. Plameny trápí i Portugalsko, Řecko nebo Rakousko. Se suchem a vysokými teplotami se potýkají rovněž v Itálii a Turecku. Velká Británie kvůli očekávání teplot dosahujících čtyřiceti stupňů Celsia vyhlásila stav nouze.

Konzervativní většina amerického nejvyššího soudu ve čtvrtek zasadila ránu snahám bojovat proti klimatickým změnám. Zakročila totiž proti schopnosti vlády regulovat uhlíkové emise elektráren na základě zásadního environmentálního zákona ze 60. let. Podle amerických médií tento verdikt dál podkopává klimatické plány amerického prezidenta Joea Bidena.

Ani velcí predátoři nemohou odolávat klimatickým změnám, pokud jsou dost velké a rychlé. Ukazuje to příklad psů hyenovitých, kteří se v Africe začali chovat se zvyšujícími se teplotami jinak než v minulosti. Avšak tento pokus o adaptaci podle nové studie neuspěl.

Jezero Sáva v jižní části Iráku je klíčovým zdrojem vody pro pouštní oblast mezi Bagdádem a Basrou. Letos poprvé se ale k tomu účelu nedá využít, protože v něm žádná voda není. Má to rozsáhlý dopad na přírodu i lidskou společnost v jeho okolí.

Čechy a jih Moravy čeká velmi horký víkend, v neděli teploty mohou dosáhnout až 37 stupňů Celsia. V celém Česku platí riziko vzniku požárů. Částečně by pak mohlo polevit díky studené frontě, která bude přes Česko přecházet v pondělí.

Epidemie horečky dengue, která je v Singapuru sezonní nemocí, letos propukla nezvykle brzy. Městský stát v jihovýchodní Asii už registruje více než jedenáct tisíc případů, což je dvakrát tolik než za celý minulý rok.

La Niña je velmi silný přirozený meteorologický jev, který má rozsáhlé dopady na velké části planety. Jenže v posledních letech se chová znečekaně – objevuje se mnohem častěji, než by se dalo očekávat, a také bývá hodně silný. Jeho projevem je například megasucho na západě USA, které ohrožuje tamní zemědělství.

Prvního června v Severní Americe oficiálně začne sezona hurikánů. Meteorologové varují, že letos těch mimořádně silných bude až dvakrát víc, než je průměr za poslední tři dekády.

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

USA, Austrálie, Japonsko a Indie nebudou tolerovat silovou změnu statu quo, tedy stávající mezinárodní situace, v žádném regionu, zvláště ne v Asii a Tichomoří. Po setkání vůdců zemí aliance Quad to řekl premiér hostitelského Japonska Fumio Kišida. Japonsko oznámilo, že vyslalo do vzduchu své stíhací stroje, protože se k jeho vzdušnému prostoru přiblížila ruská a čínská válečná letadla. Podle informací zahraničních médií Moskva a Peking uspořádaly první společné vojenské manévry od ruského útoku na Ukrajinu.

Většina výzkumů zabývajících se dopadem klimatických změn na život se zaměřuje na to, jak extrémní počasí ovlivní společnost. Změna klimatu ale může zasáhnout i základní každodenní lidské činnosti, které jsou přitom důležité pro běžný život a jeho kvalitu. Ve studii vydané v časopise One Earth vědci popsali, jak zvyšující se teploty obírají lidstvo o spánek.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva.

Australští vládní vědci uvedli, že více než devadesát procent korálů Velkého bariérového útesu, které letos zkoumali, bylo zasaženo takzvaným bělením. Za posledních sedm let tato katastrofa zasáhla největší korálový ekosystém na planetě už počtvrté.

Čeští zemědělci po dvou poměrně dobrých letech znovu s obavami sledují nastupující sucho v době, kdy by potřebovali na polích a v sadech dostatek vláhy. Aktuálně jsou tři nejhorší stupně zemědělského sucha z šesti na 16 procentech území Česka. V dalších deseti dnech se neočekávají žádné významné deště, ale převážně slunečné a do pátku i velmi teplé počasí, které by mohlo situaci výrazně zhoršit. Tři nejhorší stupně by se mohly v polovině příštího týdne rozvinout až na 40 procentech území, vyplývá z informací projektu Intersucho.

Nová studie odhalila nejintenzivnější vlny veder na světě v moderní historii. Její autory zaujalo, že řadu z nich v minulosti lidstvo zřejmě ani příliš nezaznamenalo.

Indii zasáhla vlna extrémních veder. Podle předpovědí meteorologů se i v dalších dnech očekávají teploty až kolem 48 stupňů Celsia. Vedro už v mnoha částech subkontinentu narušuje většinu aspektů lidského života. Počet dnů s extrémními teplotami v Indii v posledních desetiletích přitom neustále roste. Na vině je klimatická změna, ale i odlesňování.

Po záplavách v Jihoafrické republice způsobených silným deštěm už zemřelo nejméně 395 lidí. Čtvrteční informace hovořily o 341 obětech. Nejhůře zasažena je provincie KwaZulu-Natal s metropolí Durban na východním pobřeží JAR. Ministerstvo financí v pátek uvolnilo nouzové finanční prostředky na pomoc desítkám tisíc lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou, informovala agentura Reuters.

Planeta se otepluje výrazně rychleji, než se lidstvo zavázalo. Cílem klimatických dohod bylo udržet oteplení do 1,5 stupně nad předprůmyslovou éru, ale podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) se zdá, že teploty vzrostou přibližně dvojnásobně.

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupně je třeba výrazně zvýšit intenzitu klimatických opatření. Takové jsou závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, aby Země zůstala „obyvatelná“.

Jaro pro miliony lidí po celém světě znamená příchod alergií. Kvůli klimatické změně ale pylová sezona bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin a s tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyly.

Změna klimatu ohrožuje oceány. Američtí biologové se proto pokusili simulovat, jak se budoucím podmínkám v oceánech dokážou přizpůsobovat droboučké organismy, které tvoří základ potravního řetězce.

Minulý týden se zapsal do dějin pozorování v Antarktidě naprosto mimořádným „horkem“. Horkem v uvozovkách proto, že šlo o teploty pod nulou, ale ve srovnání s obvyklými hodnotami pro období před březnovou rovnodenností byly o celé desítky stupňů vyšší.

Je třeba zrychlit snižování emisí skleníkových plynů a urychlit adaptační opatření na změnu klimatu. Zároveň je však nutné provádět adaptační opatření dostatečně a správně. K obsahu v pondělí zveřejněné druhé části šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN to sdělili experti z akademické sféry, ekologických organizací a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na konferenci v Praze.

Keporkakové budou vyřazeni z australského seznamu ohrožených druhů. Nezávislá vládní vědecká komise pro ohrožené druhy totiž oznámila, že se populace těchto velkých inteligentních kytovců skvělým způsobem zotavily.