Dotace strana 5 z 5

Kabinet Petra Fialy (ODS) hodlá hospodařit příští rok v minusu 252 miliard korun. Ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem je deficit o 43 miliard nižší, a to i zásluhou úsporného balíku, který projednávají poslanci. Vláda plánuje seškrtat i nejrůznější dotace za víc než 80 miliard. Hlavně ty, které zajišťovaly nižší ceny energií. Tuto podporu sníží celkem o 55 miliard korun. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

Majitelé rodinných domů mohou od úterý žádat o dotace z programu Nová zelená úsporám, a to včetně podprogramu Oprav dům po babičce. Peníze mohou dostat na zateplení, fotovoltaické systémy nebo i výměnu starých neekologických kotlů. V podprogramu Oprav dům po babičce je stanoven majetkový test, takže nárok na podporu budou mít jen domácnosti s jednou nemovitostí určenou k bydlení.

Miliardy korun, které mají přispět k rozvoji regionů, zejména dopravy nebo zdravotnictví, míří z fondu Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) do krajů a obcí. Ty jen loni využily evropské dotace v hodnotě přesahující pět miliard korun na více než šest set projektů. Stát už také začíná chystat další programové období, které začne v roce 2028. Zásadní podle něj budou zkušenosti jednotlivých krajů.

Ministerstvo financí nejspíše ustoupilo od plánu v příštím roce výrazně seškrtat státní dotace na podporu sportu, zjistila ČT. Návrh rozpočtu na rok 2024, který vláda dostala koncem srpna, počítal s omezením peněz asi o čtvrtinu. Nakonec by ale Národní sportovní agentura měla hospodařit zhruba se stejnou sumou jako letos, tedy bezmála sedmi miliardami. Proti návrhu ministerstva financí protestovaly sportovní svazy. Upozornily na to, že výrazné snížení výdajů by mohlo vést i k ukončení činnosti některých klubů. Zároveň varovaly před zhoršením fyzické kondice dětí.

Stát začíná po letní přestávce opět přijímat žádosti o dotace na energetické úspory v domácnostech. Zatímco dotační program Nová zelená úsporám nejdříve podpoří renovace bytových domů, za dva týdny se otevře příležitost i ostatním. Ministerstvo životního prostředí plánuje zvýšit zájem o zateplování domů a opravy.

Vrchní soud v Praze v neveřejném zasedání rozhodl o odvolání státního zástupce proti osvobozujícímu verdiktu městského soudu v kauze Čapí hnízdo. Jisté je, že prvostupňový rozsudek nepotvrdil a podle advokáta Aleše Rozehnala je 99procentní pravděpodobnost, že odvolací senát vyhověl žalobci a případ vrátil k novému projednání. Oficiálně ale zatím vrchní soud svůj rozsudek neoznámil, učiní to až po jeho doručení stranám sporu, podle mluvčí soudu to nebude dříve než za měsíc. Kvůli dotaci pro Čapí hnízdo jsou obžalovaní předseda opozičního ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová.

Dotační programy ministerstva životního prostředí (MŽP) Nová zelená úsporám (NZÚ) a Oprav dům po babičce se spouštějí, na bytové domy si lidé mohou posílat žádosti od 19. září, na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce o týden později od 26. září. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se zjednodušuje administrativa, do Oprav dům po babičce byl přidán majetkový test. Nárok na dotaci z tohoto programu mají jen domácnosti s jednou nemovitostí určenou k bydlení.

Opavu trápí problémy s chytrými semafory. Ukázalo se, že technologie za téměř 35 milionů korun funguje nepřesně, někdy se svévolně zapíná a vypíná, případně hlásí neexistující problémy. Nový systém měl v dopravě upřednostnit MHD nebo složky Intergrovaného záchranného systému, podle vedení města je však nyní situace ještě horší, než byla před spuštěním projektu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu si připsalo u Nejvyššího správního soudu (NSS) dílčí úspěchy ve sporech o dotace pro zpracovatele plastů Fatra a dřevařskou firmu Wotan Forest z koncernu Agrofert. Žádosti o dotace pro Fatru a Wotan Forest na energeticky úsporná opatření ministerstvo zamítlo v roce 2021, obě rozhodnutí ale loni v prosinci zrušil Městský soud v Praze, a to pro údajnou nepřezkoumatelnost. K takovému postupu ale podle NSS nebyl důvod. Rozsudky městského soudu proto zrušil a oba spory mu vrátil k dalšímu řízení.

Kraje opět nabízejí takzvané kotlíkové dotace. Tento týden spustily příjem žádostí Liberecký a Středočeský kraj. Domácnostem na výměnu neekologických kotlů první a druhé třídy zbývá už jen rok. Původní termín byl loni, úřady ale i kvůli ruské agresi na Ukrajině přidaly čas navíc. Další prodloužení už se nicméně nechystá.

Pro sociální i běžné bydlení budou sloužit tři nové městské domy v ulici Na Žižkově v Liberci. Jejich výstavba za zhruba 158 milionů korun skončila v srpnu. V domech je celkem 49 bytů, z toho 35 je určeno pro sociální bydlení. Domy budou zařazené do nového městského projektu Domovník, při kterém vybraný nájemník bude dohlížet na klid a pořádek. První nájemníci se do nových bytů nastěhují už v září, řekl při slavnostním zakončení stavby náměstek primátora pro městské bydlení Jan Hruška (Piráti). Nové byty se městu podařilo postavit po zhruba patnácti letech.

Asi třetina rychlíkových spojů přestane v prosinci zastavovat ve stanicích v Ústí nad Orlicí. Týká se to rychlíků vyšší kategorie s označením Ex1. České dráhy (ČD) spoj provozují jako komerční, což znamená, že na něj nedostávají dotace. Zastavovat ve městě se podle jejich vyjádření ekonomicky nevyplatí. Místní tak budou moct využívat jenom rychlíky, které zastavují ve stanici Hlavní nádraží, ta ale leží na okraji města.

Ukrajina by měla letos vyvézt kolem 57 milionů tun obilí a oleje. Její přístavy v Černém moři jsou ovšem kvůli pokračující ruské agresi a vypovězení obilné dohody ze strany Moskvy prakticky odříznuté od mezinárodního obchodu. Ukrajina tak využívá alespoň přístavy na Dunaji a pozemní dopravu, kapacita ale nestačí. Dovozu ukrajinského obilí se nadále brání pětice států EU včetně Polska, které se obává, že jeho zemědělci budou muset kvůli tlaku ukrajinských plodin prodávat svou úrodu pod cenou. Americkému prezidentovi Joeu Bidenovi proto Varšava připomíná jeho slib postavit podél ukrajinské hranice obilná sila.

Náklady na energie stouply podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) za dva roky o 62 procent, za rok o 15 procent. Nejvýrazněji se zdražování elektřiny či plynu dotklo domácností seniorů. Spolu s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) apeloval na další snahu o úsporu energií. Domnívají se, že tomu mohou pomoci státní programy, které mají podpořit například zateplování budov. Podle prezidenta Asociace výrobců minerální izolace Ondřeje Šrámka je ale i s nimi tempo modernizace domů jen asi třetinové oproti tomu, jaké by považoval za vhodné.

Miliardy určené na záchranu a obnovu kulturních památek rozděloval stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu, aniž měl představu, co konkrétně by měly tyto peníze změnit. Úřad se zaměřil na 2,6 miliardy korun, které rozdělilo ministerstvo kultury v letech 2019 až 2022. Poukázal na to, že podobně kritizoval resort již při minulé kontrole v roce 2017. Ministerstvo uvedlo, že se zjištěnými nedostatky bude zabývat, některé závěry kontroly však rozporovalo. Zmínilo také, že má koncepční dokument o podpoře kulturních památek.

Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Hnutí ANO by to podpořilo, řekla šéfka jeho poslanců Alena Schillerová. Stanjura také uvedl, že chce do konce roku ušetřit patnáct až dvacet miliard.

Stát v září spustí dotační program Oprav dům po babičce – podle původního plánu. Potvrdil to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), a to i přes kritiku, kterou sklidil i v rámci koalice. Vládním stranám i opozici vadilo, že je podpora domácností příliš štědrá a že na ni dosáhnou i ti, kteří ji nepotřebují. Na zateplení starých domů získají předem až milion korun a od ledna i výhodnou půjčku. Nárok na podporu ale nakonec podle Hladíka budou mít jen rodiny s jednou nemovitostí. Podle resortu je hlavním cílem ušetřit energie a splnit klimatické závazky.

Vládní představitelé chtějí, aby v obchodních řetězcích bylo více tuzemských potravin. Agrární odborník Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze však upozornil, že Česká republika nemůže být soběstačná ve všech komoditách, a vyzval k využití evropského volného trhu. Pokud jde o ceny v tuzemských obchodech, podle europoslance Martina Hlaváčka (za ANO) jde nyní spíš o „pomalejší zdražování“ než zlevňování. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) sdělil, že chce maximálně využít neformální vliv. Všichni tři byli hosty Událostí, komentářů.

Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známý díky románu a filmu Černí baroni, čeká rekonstrukce. Památka, kostel, kaple a hospodářský dvůr by měly po postupné obnově za stovky milionů korun vypovídat o historii místa i státu a o komunistické totalitě. Součástí opravených tras by měly být výstavy o Rukopisu zelenohorském nebo o perzekuci kněžích. Zámek patří obci Klášter, sama ze svého rozpočtu na obnovu ale nemá peníze. Pomoct by tak kromě Plzeňského kraje měly i evropské fondy. A také veřejná sbírka a speciální koncert.

Pelhřimovská nemocnice má nový Pavilon péče o rodinu. Veřejnosti se otevře v pátek, zatím však jen pro prohlídky. Zdravotníci tam začnou přemisťovat pacienty od 4. září, první přijde na řadu gynekologie a porodnice. Stěhování jednotlivých oddělení bude probíhat za provozu, nepřetržitá péče však bude zajištěna, řekla mluvčí nemocnice Alexandra Knapová. Pavilon péče o rodinu přišel na 700 milionů korun.

Po letní pauze bude opět možnost žádat o dotace na úsporná opatření, například zateplení nebo solární panely. Státní fond životního prostředí od podzimu z peněz Evropské unie posílí síť bezplatných poradenských center. Ulevit by mohla i odborníkům, kteří zpracovávají projekty a posudky potřebné k žádostem.

Nemocnice v Novém Jičíně otevřela novou stomatologickou ambulanci. Registrovat se chtělo téměř pětkrát víc pacientů, než je její kapacita. Nová ambulance může zatím přijmout 1200 lidí, další stovky ve chvíli, kde sežene ještě jednoho zubaře. Na Novojičínsku, stejně jako na dalších místech v Moravskoslezském kraji i v celém Česku, se dlouhodobě potýkají s nedostatkem stomatologů. Často nepomáhají ani dotační programy měst a obcí.

Domov seniorů a domov se zvláštním režimem, který se staví v Hrádku nad Nisou na Liberecku, převezme v budoucnu  kraj. Opozice to ale kritizuje, podle Strany zelených je postup kraje diskriminační a hejtman Martin Půta (SLK) protěžuje své město. Před dvěma lety při předávání dvou domovů seniorů Liberci argumentoval tím, že starat se o seniory je úlohou zejména městských samospráv, uvedl v tiskové zprávě spolupředseda libereckých Zelených Jindřich Felcman. Půta kritiku odmítá.

Déšť v posledních dnech zmírnil nedostatek vláhy v Česku, přesto však na polovině území podle hydrometeorologů panuje půdní sucho. Silně pod normálem také zůstávají hladiny podzemních vod. Problémy tak mají hlavně domácnosti závislé na studních. Některé obce se tak už nespoléhají jenom na vodu z podzemních vrtů, ale hledají i jiná řešení.