Daně strana 5 z 5

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl výtku prezidenta, že vláda i pro příští rok naplánovala příliš vysoký schodek státního rozpočtu. Miloš Zeman při jmenování nových členů bankovní rady připomněl, že příjmy rozpočtu každoročně citelně snižuje loňské zrušení superhrubé mzdy a související snížení daní zaměstnanců.

Českým obcím a městům se nelíbí, že nedostanou podíl z výběru daně z mimořádných zisků. Samospráv se zastává místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (ANO), podle ní peníze potřebují například na zálohy na energie. Některá města a obce vlastní teplárny a na energiích ušetří, do problémů se ale mohou dostat kvůli investicím, upozorňuje předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Firma bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa The Trump Organization byla v úterý u soudu v New Yorku shledána vinnou z daňového podvodu. Informuje o tom agentura AP, která výsledek soudu charakterizuje jako jasné odmítnutí finančních praktik vysokých manažerů v Trumpově společnosti.

Některé zboží a služby možná podraží kvůli zvýšení DPH. Přesuny do vyšší sazby daně navrhne v úsporném balíčku pro rok 2024 ministerstvo financí, České televizi to řekl šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS). V desetiprocentním pásmu by podle něj měly zůstat jen služby a výrobky, které plní nezpochybnitelnou sociální úlohu. Vyšší zdanění některých zboží nebo služeb navrhla kabinetu i Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Od příštího roku dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky daň z mimořádných zisků. Zvýší se rovněž limit pro registraci i plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Zákon zaručující takzvaný daňový balíček v pondělí podepsal Miloš Zeman, který rovněž potvrdil novelu energetického zákona. Ta zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, od něhož si vláda Petra Fialy (ODS) slibuje na odvodech vybrat osmdesát miliard korun ročně.

Premiér Petr Fiala (ODS) požádá Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby funkci ministra životního prostředí vykonával až do konce roku. Pokud nenastanou žádné nepředvídatelné okolnosti, bude poté připraven navrhnout do funkce lidoveckého ministerského kandidáta Petra Hladíka. Premiér to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Uvedl také, že platí závazek, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst a odmítl snižování hranice zastropování energií.

Britská konzervativní vláda představila očekávaný ekonomický balík. Lidem má pomoci překonat během zimy rostoucí ceny potravin i energií a také napravit chyby bývalé premiérky Liz Trussové. Opozice reformu kritizuje, podle ní bere peníze z kapes veřejnosti, místo aby zdanila nejbohatší obyvatele a velké podniky.

Místopředseda vlády a šéf Pirátů Ivan Bartoš varuje před následky vládních škrtů, které kabinetu doporučil a předložil expertní tým NERV. Rozpočet na další roky by se podle Bartoše měl stavět s citlivostí vůči zranitelným skupinám, snižovat deficit je ale třeba. Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj to řekl v pondělním Interview ČT24.

Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard. ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

Část bank a spořitelen hlásí za první tři čtvrtletí letošního roku mimořádné výdělky. Největší růst zaznamenala Raiffeisenbank – meziroční rozdíl u ní tvoří téměř devadesát procent. Komerční bance stoupl čistý zisk o více než polovinu na bezmála třináct miliard korun a České spořitelně o necelých čtyřicet procent. Právě na banky a energetické, petrolejářské či těžební firmy zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Analytici konstatovali, že aktuální výsledky potvrdily silnou pozici tuzemského bankovního sektoru.

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Ve sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho verzi vznesli svůj pozměňovací návrh. Chtějí v něm snížit ministrem navrhovanou sazbu daně z šedesáti procent na čtyřicet a požadují, aby se platila již za letošek. Navrhují také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky. Stanjurův návrh počítá se zdaněním až za rok 2023.

Daň z mimořádných zisků je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nezbytná a ospravedlnitelná, protože je Česko, potažmo celá Evropská unie, v ekonomické válce s Ruskem. Podotkl, že oproti celounijnímu řešení přidala česká vláda pouze dodatečné zdanění bankovního sektoru, přičemž banky si podle Stanjury na sebe takzvanou windfall tax přivolaly samy svým přístupem k zákazníkům. Zbyněk Stanjura byl hostem Interview ČT24, odpovídal na otázky Světlany Witowské.

Stát by mohl získat až 15 miliard korun ročně díky novému zdanění především tabákových výrobků a efektivnějšímu výběru. Do prevence a léčby závislostí by pak měla místo dosavadních asi 300 milionů korun plynout miliarda. Opatření a jejich financování by mohla mít na starosti nová adiktologická agentura. Počítá s tím připravovaný plán boje proti závislostem na příští tři roky, který zmiňuje i zavedení přísně regulovaného trhu s konopím. Záměry představil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Hotový dokument s jednotlivými záměry a termíny plnění chce vládě předložit do konce roku.

Nový britský ministr financí Jeremy Hunt v rozhovoru pro BBC řekl, že Británie potřebuje stabilitu a konzervativní premiérka Liz Trussová čas. Pozice Trussové je otřesená kvůli zmatkům v ekonomických plánech její vlády. Hunt připustil, že se Britové budou muset připravit na to, že se některé daně zvýší. Trussová v pátek z funkce šéfa resortu financí odvolala Kwasiho Kwartenga.

Britská vláda v pondělí odvolala plán na snížení daně z příjmu pro lidi s nejvyššími příjmy, který představila před necelými dvěma týdny. Ještě v neděli ho přitom hájila premiérka Liz Trussová. Rozhodnutí upustit od části kontroverzního plánu, který vyvolal nevoli opozice i některých ekonomů a způsobil pád kurzu libry, oznámil na Twitteru ministr financí Kwasi Kwarteng. Před spolustraníky pak s úsměvem uznal, že ekonomické plány vládní konzervativní strany „způsobily mírný neklid“.

Schodek státního rozpočtu ke konci září vzrostl na 270,9 miliardy korun ze srpnových 231,1 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Přesně před rokem byl deficit rozpočtu ke konci září 326,3 miliardy korun, což byl nejhorší zářijový výsledek od vzniku České republiky.

Krátkodobé krize zatemňují horizont a brání řešením dlouhodobých a systémových problémů veřejných financí, varuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je nutné zvýšit daně, je ale třeba to udělat spravedlivě. Sociolog Daniel Prokop zdůrazňuje, že daně i pomoc lidem musejí být chytřejší než dosud. Ekonomická témata probírali hosté Otázek Václava Moravce.

Britská předsedkyně vlády Liz Trussová v rozhovoru se stanicí BBC opět zdůraznila, že si stojí za svým ekonomickým plánem radikálního snížení daní především pro bohaté, který kromě opozice kritizuje i část ekonomů. Uvedla nicméně, že pro své plány měla „lépe připravit půdu“.

Obviněný v kauze Dozimetr Pavel Kos minulý týden nastoupil do vězení v jiném trestním případu. Uvedl to mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Kos byl letos v březnu pravomocně odsouzen za milionové daňové podvody s reklamou na velkoplošných obrazovkách. Podle serveru Seznam Zprávy si má podnikatel ve vězení odpykat pětiletý trest. Společně s dalšími více než deseti lidmi čelí nyní Kos obvinění i v kauze kolem pražského dopravního podniku.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že vláda stihne do konce roku zrušit elektronickou evidenci tržeb a zvýšit hranici pro paušální daň i povinnou registraci k DPH. Zatím oba zákony čekají ve sněmovně. Opozice k nim má výhrady. Variantou pro jejich projednání jsou podle ministra i mimořádné schůze.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií několik konkrétních kroků, mimo jiné zvednout přídavky na děti, snížit daně lidem s malými příjmy a rychleji zvyšovat důchody seniorům, kteří teď pobírají podprůměrné penze. S návrhy souhlasí i opozice a vláda o nich bude jednat během debat o rozpočtu.

Ministerstvo financí očekává, že letos vybere více peněz než dříve na většině daní, nikoli však na všech. Výjimkou budou spotřební daň z minerálních olejů a silniční daň. Ty vláda snížila jako jedno z opatření proti růstu cen. V příštích třech letech již stát počítá s vyššími příjmy ze všech daní i z pojistného na sociální zabezpečení.