Daně strana 4 z 5

Vládní strany se prý přiblížily dohodě na úsporném balíčku pro příští rok. Podle informací ČT koaliční lídři na středečním uzavřeném zasedání probírali hlavně snižování státních výdajů. Řešili konkrétně třeba škrty v národních dotacích, snižování počtu úředníků nebo efektivnější vyplácení některých dávek. Cílem je srazit schodek ztrátového státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun. Ani po středě se však neshodnou například na zvýšení daně z příjmu pro bohatší lidi.

Vláda zvažuje zrušit, nebo omezit patnáct daňových výjimek téměř za devět miliard korun ročně. Česká televize to zjistila z materiálu poslaného ministerstvem financí koaličním lídrům. Na seznamu je třeba zrušení takzvaného školkovného nebo daňové slevy na nepracující manželku či manžela. Celý úsporný balíček ve středu proberou špičky koaličních stran.

Prezident Petr Pavel se v pondělí odpoledne sešel s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou. Odborářský předák představil hlavě státu postoj odborů k chystaným změnám daní a penzí. „Bylo to opravdu velice otevřené, z mého pohledu dobré, hutné a věřím tomu, že takové schůzky budou dále pokračovat,“ řekl k setkání Středula.

Ústavní stížnost proti novele, která změnila výpočet nadcházející mimořádné valorizace důchodů, podá opoziční ANO 5. května. V Otázkách Václava Moravce to řekla předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí Alena Schillerová, podle které ji podá ANO jen samo za sebe. Nenechá tedy další kritiky, aby se k ní připojili. Schillerová věří, že opozice u Ústavního soudu uspěje, čímž se ovšem ještě zvýší letošní výdaje, s nimiž nepočítá rozpočet. V Otázkách Václava Moravce se shodla s bývalými ministry financí Jiřím Rusnokem a Miroslavem Kalouskem, že se vládě i bez toho nepodaří dodržet naplánovaný schodek letošního rozpočtu. Podle Kalouska ale nebude nutná novela zákona o státním rozpočtu, všechny problémy jsou podle něj na příjmové straně.

Poslance ve čtvrtek zaměstnávaly pravidelné interpelace na členy vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během nich zmínil, že snížení výnosu z daně z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny neprohloubí schodek letošního státního rozpočtu. Podle ministra budou nižší i kompenzace vyšších cen energií, na něž je výnos těchto mimořádných opatření určen.

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravil největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Podle návrhu plánuje místo dnešních tří sazeb – ve výši deseti, patnácti a jednadvaceti procent – jen dvě. Základní ve stejné výši, tedy jednadvacet procent, a jednu sníženou, čtrnáctiprocentní. Stanjura také podle zjištění ČT navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší sazby do té nejvyšší, jednadvacetiprocentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce. Je to součást vládního plánu snížit v příštím roce schodek rozpočtu. Koaliční partneři chtějí o změnách ještě jednat. Opozice je proti návrhu.

Část vládní koalice navrhuje zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH) z 21 až na 23 procent, zjistila ČT. STAN a TOP 09 by rádi díky vyšší sazbě získali do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc. Koaliční partneři jsou na jednání připraveni. Pro STAN by zvýšení základního pásma DPH znamenalo důležitou součást plánu na snížení schodku až o 150 miliard korun ročně. Poslanci by mohli změny projednávat v červnu, hlasovat by pak mohli na podzim.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje zrušit daňové zvýhodnění odborových příspěvků, zjistila Česká televize. Zhruba půl milionu lidí si nyní touto formou snižuje daňový základ až o tři tisíce ročně. Resort to považuje za nesystémové stejně jako dalších zhruba deset daňových výjimek, které chce ukončit.

Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo ve středu ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se v nedělních Otázkách Václava Moravce názorově střetli kvůli vládou navrhované nižší červnové valorizaci penzí. Stanjura zmínil, že odpor opozice čekal, Schillerová zdůraznila, že jde o velmi citlivou záležitost, jejíž aspekty je třeba vážit a měřit. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová se domnívá, že vzorec, podle nějž se penze valorizují, by se měl změnit.

Trh s konopím je etablovaný, žádná prohibice ho nezastavila, máme z toho pouze náklady a žádnou prevenci, tudíž musíme hledat jiný nástroj tvrdé kontroly trhem. To sdělil v Otázkách Václava Moravce národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jenž připravuje návrh zákona o legalizaci prodeje i pěstování marihuany. Adiktolog Petr Popov se však obává, že na něco takového není připravený český zdravotnický systém.

Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.

Vláda hledá, kde ušetřit a jak snížit deficit rozpočtu. Strukturální schodek je momentálně 220 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravuje změny daňového systému. Zvýšení přímých daní odmítá, připustil však zrušení mnoha daňových výjimek. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala si myslí, že by vláda měla šetřit na jiných místech – třeba na aparátu státních úředníků. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Nový prezident Petr Pavel souhlasí s většinou návrhů, které připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve snaze snížit strukturální deficit státního rozpočtu. V Interview ČT24 to řekl ekonom David Marek ze společnosti Deloitte, který je členem NERV a zároveň v předvolební kampani radil Petru Pavlovi v ekonomických otázkách. Podotkl, že připravit konkrétní reformy je „domácí úkol“ vlády. Prezident však může to, s čím souhlasí, ministrům pomoci obhajovat.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Britský premiér Rishi Sunak v neděli odvolal z vlády předsedu Konzervativní strany Nadhima Zahawiho kvůli jeho pochybení při platbě daní. Podle nezávislého vyšetřování Zahawi vážně porušil ministerský kodex, informovala agentura Reuters. Zahawiho odvolání žádala i opozice.

Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to v pondělí uvedla organizace Oxfam, která se snaží pomáhat dostat lidi z chudoby. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chystá největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by lidé měli za rok platit jen jednu. A to ve výši 13, nebo 14 procent. Tato jediná snížená sazba by pak existovala vedle současné základní sazby DPH ve výši 21 procent. Ministr předpokládá, že se tím zvýší příjmy rozpočtu a celý systém se zjednoduší.

Inflace zřejmě v lednu ještě vystřelí nad osmnáct procent, ale potom by již měla z tohoto vrcholu klesat, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERVu a poradkyně premiéra Helena Horská a člen rady České národní banky Tomáš Holub. Oba však sdílí obavu, že tento pokles možná nebude dostatečný a i v roce 2024 se bude hospodářství potýkat se setrvale vysokou inflací nad pěti procenty.

S blížícím se rozdělením Československa se řešila otázka výstavby celnic na hranicích a daňový systém. Na české straně byly zatím instalovány tři mobilní buňky pro celníky, na slovenské straně žádné. Proto bylo v plánu provizorně zřídit takzvané kontrolní body, které měly fungovat půl roku, než dojde ke zprovoznění normálního režimu s celnicemi na hraniční čáře.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vládní i opoziční politici komentují vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana. Ve svém posledním vánočním projevu z pozice hlavy státu vyjádřil podporu Ukrajině vůči ruské agresi nebo doporučil vládě, aby přijala návrhy, které pomůžou snížit schodek státního rozpočtu na rok 2023. Druhou polovinu svého projevu věnoval Zeman rekapitulaci svého politického působení, jak v čele ČSSD, tak republiky.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, připravuje zákon, na jehož základě mají být zvýšeny daně Rusům, kteří opustili zemi. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu, ale hlavně po vyhlášení mobilizace na podzim, odjely z Ruska stovky tisíc lidí.

Ve Strahovském klášteře se konal čtvrtý a závěrečný Adventní koncert České televize. Lidé díky němu poslali na podporu dětí se svalovou dystrofií dva miliony šest set tisíc korun. Už teď je jasné, že letošní ročník zaznamenal rekord. Dárcovství se i přes obavy dařilo.