Praha - Česko je kritizováno za segregaci romských dětí ve speciálních školách, i po absolvování normální základní školy ale čeká romské děti většinou jiná dráha než jejich vrstevníky z majoritní společnosti. Statisticky každé třetí romské dítě ze sociálně vyloučených lokalit nedokončí základní školu. Ty, které ano, se pak většinou hlasí na učební obory, ale z nich 16 procent školu nedodělá. Uvádí to analýza sociologa Ivana Gabala - během pěti let mapoval dráhu 2200 dětí na 14 různých školách. Častěji než jejich vrstevníci směřují romské děti na obory s výučním listem, které řada z nich nedokončí. Jen 14 procent z nich přechází na maturitní obory, kam naopak míří většina z ostatních žáků.
Romské děti častěji končí ve vzdělávání dřív než vrstevníci
Celkem jde studovat na gymnázia jen minimální počet romských dětí, podle modelu, který společnost vypracovala, z každé tisícovky romských dětí se jich dopracuje na víceletá gymnázia šest, na čtyřletá dvě. I ostatní žáci ze škol u sociálně slabých lokalit se na gymnázia a obory s maturitou hlásí méně, než činí celorepublikový průměr.
Přihlášku na střední školu si častěji nepodávají děti, které vycházejí v nižším než devátém ročníku. Přitom podíl romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit, které předčasně opouštějí běžné základní školy, dosahuje téměř 39 procent. Předčasný odchod ze základního vzdělávání je tak u romských dětí přibližně osmkrát častější, než činí celostátní průměr.
GALERIE
videogallery_31467
Lenka Ficová, ministerstvo školství:
„Za výchovu zodpovídá rodina, čili my nemůžeme vstupovat do volby rodiny a do ovlivňování rodiny. My jen nenásilnou formou můžeme ukazovat směry.“
Učňovské obory, kam se hlásí 68 procent sociálně znevýhodněných romských žáků, k tomu řada učňů předčasně opouští. Z 212 romských zkoumaných dětí, které nastoupily do učebních oborů v letech 2005 až 2007, jich výuční list získala zhruba polovina. Ostatní žáci buď přešli na obor jiný, nebo na čas či natrvalo vypadli z dalšího vzdělávání. Z maturitních oborů podle výpočtů sociologů předčasně odejde 30 procent romských studentů.
„Vysoké procento dětí bude bez kvalifikace a s neukončeným vzděláním zřejmě kopírovat životní osud svých rodičů,“ míní sociolog Ivan Gabal. Studie podle něj také ukázala nevyužitý potenciál dětí, které na základních školách sice vykazují nadprůměrné studijní výsledky a předpoklady ke studiu, ale na středních se neprosadí a podstatná část z nich studium záhy opouští a nedokončí.
Podle Mapy sociálně vyloučených romských lokalit, kterou společnost GAC zpracovala v roce 2006, žije v sociálním vyloučení přibližně 60 000 až 80 000 z celkového počtu 188 000 českých Romů. Život v lokalitách provází chudoba, vysoká nezaměstnanost, vysoká míra zadluženosti a nízká vzdělanost. Podle studie Světové banky z roku 2008 má 60 procent jejich obyvatel pouze základní vzdělání a 14 procent navštěvovalo zvláštní školy pro děti s poruchami učení. Děti ze sociálně vyloučených lokalit častěji než jejich vrstevníci navštěvují místo základních škol školy speciální. Celkem tam končí 28 procent ze sociálně znevýhodněných romských dětí. Na běžných základních školách častěji propadají a chybějí.
Analýza podle autorů výzkumu potvrdila výsledky letos zveřejněné mezinárodní studie, podle nichž se Česká republika řadí k zemím, kde mají žáci s podobným zázemím tendence koncentrovat se ve stejných školách. V průměru odchází v Česku na obory středního vzdělání s výučním listem 28 procent absolventů základních škol. Ve zkoumaných školách poblíž sociálně vyloučených lokalit k vyučení směřují více než dvě pětiny dětí z majoritní společnosti a téměř dvě třetiny romských dětí.
Pro účely studie společnost shromáždila údaje ze čtrnácti základních škol v blízkosti sociálně vyloučených lokalit za posledních pět školních let. Údaje vyplývají ze školní biografie 2 204 dětí, z čehož 723 dětem byla jejich pedagogy připsána romská národnost.
Ministerstvo školství zveřejněná čísla nepovažuje za alarmující. Je připraveno situaci na školách zlepšit. Mimo jiné vzděláváním pedagogů a podporou předškolního vzdělávání.
Zpráva Světové banky z loňského roku udává, že vysoká nezaměstnanost a nízké platy Romů stojí státní pokladnu nejméně 16 miliard korun ročně.
Přechod romských dětí ze základních škol