Praha - Vláda ani ministerstvo školství neřeší diskriminaci romských žáků, tvrdí sdružení 15 neziskových organizací Společně do školy. Tento přístup by prý mohl pro Českou republiku znamenat další žaloby u Evropského soudu pro lidská práva. Tento soud přitom už v roce 2007 rozhodl, že Česko porušilo právo na vzdělání u 18 Romů tím, že je neoprávněně zařadilo do zvláštních škol. Ve středu ponese ministr školství Josef Dobeš (VV) na vládu zhodnocení dosavadních opatření na podporu malých Romů, na konkrétní výsledky je prý ale zatím brzo.
Neziskové organizace: Vláda ignoruje diskriminaci romských žáků
„My budeme spolupracovat s klienty, kteří by znovu zvažovali žalovat ČR,“ sdělil Jan Stejskal ze sdružení Společně do školy. Vše je prý zatím ale jen ve stadiu příprav. Aktivisté také kritizují, že ministr Dobeš bez náhrady zrušil téměř polovinu úvazků na odboru, který se systematické nápravě nezákonné praxe věnoval. Kvůli vyhýbavému přístupu ministerstva k romské problematice také v minulých dnech podali výpověď ředitel odboru Viktor Hartoš a ministrova poradkyně Klára Laurenčíková.
Koordinátor sdružení Společně do školy Jan Stejskal:
„Systematickou diskriminaci romských dětí nekonstatoval jen Evropský soud pro lidská práva a neupozorňují na ni jen nevládní organizace, ale už i státní instituce - jako například Česká školní inspekce, která v rozsáhlém šetření potvrdila strukturální diskriminaci romských dětí, stejně tak veřejný ochránce práv,“ uvedl ve Studiu ČT24 Stejskal.
GALERIE
videogallery_38872
„Neviděla bych tuto situaci tak jednostranně kritickou,“ myslí si zakladatelka odboru speciálního vzdělávání na ministerstvu školství Marta Teplá. Ve Studiu ČT24 řekla, že se ministerstvo za dvacet let, co na něm působí, této problematice intenzivně věnuje a řada věcí se zlepšila.
Docházka úspěšnost nezaručí, tvrdí neziskovky
Sdružení se nelíbí ani to, že úřad odložil projednávání dvou vyhlášek týkajících se vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a školských poraden. Neúčinný je prý i plán ministerstva školství, aby bylo vyplácení sociálních dávek vázáno na pravidelnou školní docházku. „Docházka nezaručí větší úspěšnost dětí ve škole,“ upozornili zástupci neziskových sdružení. Represivní opatření prý navíc podporují protiromské nálady ve školách.
„Neziskovky“ ale kritizují i přístup vlády premiéra Petra Nečase (ODS). Když se totiž ministr školství v médiích zmínil, že by rád zavedl poslední ročník školky povinný, premiér se postavil zásadně proti. Přitom pokud dítě ze špatného sociálního prostředí navštěvuje školku, dokáže se pak mnohem lépe zařadit i do běžných škol.
Radě Evropy, která dohlíží na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, též nestačí pravidelné zprávy ČR o opatřeních na snížení diskriminace romských žáků. Ministr školství měl proto připravit zprávu s konkrétními zlepšeními, například statistikami o tom, kolik Romů navštěvovalo zvláštní školy dříve a dnes. Ve zprávě však ministerstvo sdělilo, že plán na začleňování sociálně znevýhodněných dětí byl schválen teprve v březnu letošního roku, výsledky se prý proto projeví až kolem roku 2014.
Nevzdělaní občané jsou nezaměstnaní a stát stojí miliardy
K vyšší vzdělanosti, a tím pádem i lepšímu začlenění do společnosti by podle odborníků mohli pomoci asistenti pedagogů na školách, speciální pomůcky, ale i dobře vzdělaní učitelé, kteří umějí s problémovými dětmi pracovat. Podle zprávy Světové banky z roku 2009 přijde vysoká nezaměstnanost a nízké platy Romů státní kasu nejméně na 16 miliard korun ročně. Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že praktické školy navštěvují dvě neromské děti ze sta. U romských dětí jich je ale třicet ze sta. Liknavý přístup ministerstva už dříve kritizovala třeba mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.
Romská třída