Uprchlí Rusové čelí obtížím. Lotyšsko i Finsko přitvrzují a kritiky Putina nerozlišují

Události ČT: Potíže uprchlých Rusů v severských zemích (zdroj: ČT24)

Z Ruska odešly podle odhadů desetitisíce lidí, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině nebo se chtějí vyhnout mobilizaci. Opustit vlast je přitom pro Rusy stále obtížnější. Pobaltské státy i Finsko totiž postupně uzavírají hraniční přechody a zpřísňují legislativu. Dopady pociťují i kritici ruského režimu.

Mezi Rusy, kteří od začátku odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině, patří i Anton Dolin. V rodném Petrohradu mu za to hrozí patnáct let vězení. Utekl poté, co mu někdo označil dveře bytu znakem Z, což je symbol invaze. „Prohlásili o mně, že jsem zahraničním agentem. To znamená, že jsem nepřítelem státu,“ konstatoval disident.

Dolin našel útočiště v lotyšské Rize, kde působí jako novinář exilového ruského serveru Meduza. „Doma jsem pronásledován. Tady mám ale také pocit, že jsem podezřelým nepřítelem i tohoto státu,“ stěžuje si Dolin.

Přísná pravidla dopadají i na disidenty

Lotyšsko vůči Rusům obecně přitvrzuje kvůli obavě ze silného vlivu Kremlu na zdejší menšinu, přičemž neúmyslně komplikuje život i uprchlému kritikovi Putinova režimu. Dolinova rodina v zemi nedostala povolení k pobytu a nemůže legálně pracovat, a tak musí opět kočovat.

„Pokusíme se dostat schengenské vízum a odstěhovat se do jiné země, předpokládám, že do západní Evropy,“ uvedl Dolin.

Do Evropy uprchly tisíce Rusů, kromě novinářů i řada umělců. „Ne všichni Rusové jsou proputinovští. Snažíme se vysvětlit, že i v Rusku je mnoho těch, kteří jsou proti Putinovi. Musíme je vyslechnout a ochránit. Naší misí je vysvětlit to evropským politikům a úřadům,“ říká ruský disident a umělec Nikolaj Archemenko. Sám byl před útěkem v Rusku kvůli odmítání války zatčen dvacetkrát.

Podle zpravodaje ČT v Polsku Andrease Papadopulose se mnoho ruských disidentů uchýlilo do Pobaltí právě kvůli početné ruské menšině. „Není úplně naladěná proti Kremlu, ale je tam velká část ruskojazyčného publika,“ uvedl.

Horizont ČT24: Zpravodaj ČT Andreas Papadopulos o ruských disidentech (zdroj: ČT24)

Z Rigy se snaží novináři oslovit i domácí publikum v Rusku. Jak bylo zmíněno, v lotyšském hlavním městě působí například server Meduza. Opoziční ruskou televizi Dožď, která zaměstnávala velkou část protiputinovských ruských novinářů, ale Lotyšsko zakázalo. V jejím vysílání se totiž objevila mapa, na které bylo jako ruské území označen i nezákonně anektovaný ukrajinský poloostrov Krym. „Ilustruje to podezíravý přístup k velké části ruskojazyčných disidentů, kteří se v Pobaltí dočasně schovávají,“ uvedl zpravodaj.

„V Lotyšsku a Estonsku jsou úřady podezíravé ke každému rusky hovořícímu,“ uvedl s tím, že disidenti čelí byrokratickým překážkám. Pro získání občanství je navíc v zemi nutné složit jazykové zkoušky. „To je pro ně velmi často úkol, který nelze splnit při jejich současném zaměstnání a vytížení,“ domnívá se.

Od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu odešlo z Ruské federace asi tisíc novinářů, kteří jsou pro Kreml nepohodlní. Celkový počet lidí, kteří uprchli pro nesouhlas s režimem, se odhaduje minimálně na nižší stovky tisíc. Chybí jim organizace, a navíc se obávají dohledu stále funkčních ruských velvyslanectví.