„Americkou podporu Ukrajině nejde nahradit.“ Pavel vyzval USA ke schválení pomoci

Kyjev si uvědomuje, že na frontě čelí zdrcujícímu nepoměru. Zatímco Ukrajina má v aktivní službě přes 800 tisíc lidí, Rusko zvedá svoje stavy na 1,3 milionu. „Nepřítel nás někde přečísluje sedmkrát až desetkrát, nemáme dost lidí,“ upozorňuje velitel Spojených ozbrojených sil Ukrajiny Jurij Sodol. „Země potřebuje, aby narukovali všichni, každý civilista, muž, žena – to je jedno,“ míní ukrajinský voják Volodymyr Raščuk.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podepsal nový mobilizační zákon, který po měsících tahanic prošel parlamentem. Narukovat by s touto legislativou mělo až půl milionu vojáků. Snížil se i věk odvedenců, a to z 27 na 25 let.

Dramatický nedostatek nábojů

Ještě horší situace však panuje u výzbroje. Moskva na ni letos vydá 109 miliard dolarů, což je víc než dvakrát tolik co Kyjev. Ukrajinské jednotky mají hlavně kritický nedostatek munice, kde je poměr deset ku jedné ve prospěch Ruska.

Vojáci musí vážit každý výstřel, který opětují. Ukrajinská armáda tak už jen stěží zpomaluje nevyhnutelné – drtivý ruský postup na celé frontě. Ta se bez okamžité pomoci spojenců může zhroutit. „Ne dnes, ne zítra, ale včera bylo pozdě. Pokud Ukrajina padne, globální systém bezpečnosti bude zničen,“ varoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Klíčový je teď hlavně příspěvek Spojených států. Pomoc v hodnotě 61 miliard dolarů v Kongresu už měsíce blokuje radikální křídlo exprezidenta Donalda Trumpa uvnitř republikánské strany. Tito zákonodárci dokonce chtějí sesadit svého stranického kolegu, předsedu dolní komory Mika Johnsona.

Šéf Sněmovny reprezentantů přesto dál prosazuje, aby se o pomoci hlasovalo už nadcházející víkend. „(Naši nepřátelé) sledují, jestli se Amerika postaví za své spojence a za své vlastní zájmy po světě. A ona to udělá,“ zdůraznil Johnson.

Za odsouhlasení pomoci Kyjevu orodoval v rozhovoru pro CNN i český prezident Petr Pavel.„Všichni doufáme, že zákon bude v sobotu schválen. Americkou podporu Ukrajině nejde nahradit,“ prohlásil Pavel, podle kterého se Evropa snaží svůj díl pomoci pro Kyjev navyšovat a přijmout větší část odpovědnosti. „Spojené státy ale stále poskytují nejméně padesát procent pomoci,“ dodal prezident.

„Ukrajina je stejně důležitá pro Evropu, jako je pro Spojené státy i celý svět. Nejde jen o obranu svrchovaného státu a jeho území, ale o princip. Ty jsou pro Spojené státy stejně významné jako pro nás. Pokud Rusko na Ukrajině uspěje, celá severoatlantická komunita přijde o důvěru, protože hovoříme o hodnotách, ale neděláme nic pro to, abychom je ochránili,“ konstatoval Pavel. Ruskou invazi na Ukrajinu proto podle něj pozorně sleduje Čína, kterou zajímá reakce Západu.

Váhání se může prodražit

Podle experta na mezinárodní vztahy Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy panuje ohledně možného odblokování pomoci velká nejistota, ale USA si uvědomují, že se karty obrací.

„Američané mají nejvyspělejší zpravodajskou síť, takže jsou schopni velmi dobře vyhodnotit, jak situace na bojišti vypadá. A vypadá to, že neplatí původní kalkul, že by válka nabrala parametry poziční války a došlo k patu. V případě výpadku pomoci Ukrajině prostě hrozí, že Rusové budou postupovat dál, a to jim dává prostor, aby došli na polské hranice a obsáhli celý prostor od Černého moře až po centrální Polsko, a náklady na zvládání takovéto situace by byly nesrovnatelně vyšší, než když se odblokuje teď pomoc Ukrajině,“ vysvětluje Šír.

Rozdělení balíku na víc částí

Prezident Joe Biden avizoval, že hodlá balík podepsat hned, jak projde oběma komorami Kongresu. Šéf Bílého domu navrhl původní balík spojující podporu Ukrajiny, Izraele a Tchaj-wanu před půl rokem. V upravené verzi s celkovými výdaji ve výši 95 miliard dolarů (přes 2,2 bilionu korun) jej v únoru schválil Senát. Johnson ale návrh odmítl předložit ve sněmovně kvůli odporu části republikánů.

Tento týden přišel šéf Sněmovny reprezentantů s plánem rozdělit senátní návrh na tři díly a hlasovat samostatně o podpoře Ukrajiny, Izraele a spojenců v jihovýchodní Asii, což podpořil i Biden.

Jedna část počítá se zmíněnými 61 miliardami dolarů na vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a partnerům v regionu, návrh ohledně Izraele by pak uvolnil 26 miliard včetně devíti na humanitární pomoc. V součtu s osmi miliardami v asijské části plán kopíruje balík přijatý Senátem.

Ve snaze posílit podporu mezi svými stranickými kolegy k němu Johnson připojil čtvrtý návrh s několika položkami populárními mezi republikány. Zahrnuje plán upravit ekonomickou pomoc Kyjevu do podoby odpustitelné půjčky nebo mechanismus, který by umožnil využít na podporu Ukrajiny zmrazená ruská aktiva, ale také opatření umožňující zákaz sociální sítě TikTok.

Podle Šíra je ale hrozba nezdaru v Kongresu právě v tom, že se o návrhu ohledně Ukrajiny bude hlasovat zvlášť, protože na rozdíl od ostatních částí nemusí projít.

Nebezpečná snaha o mír

Mluví se o únavě z války v západním světě. „Tříští se hlavně síly uprostřed jednotlivých států, kde mnozí politici využívají toho přání lidí, aby konečně byl mír, k tomu, aby nasbírali politické body a dostali se k moci. Jsou to především síly, které souzní s tím, jak vypadá Rusko, byť to neřeknou zcela otevřeně,“ míní politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity s tím, že politici ale v době konfliktu musí hájit zájmy státu, nikoli se podvolit přání lidu.

Západ podle něj propásl řadu let, kdy měl investovat více do obrany, a Rusko teď vidí v Evropě „obrovský strach z konfliktu“. „Vidí, že jediné, co politici dělají, je ten konflikt nějak nezrychlovat, aby nedošlo k větší válce. Důsledky známe, nedostatek zbraní, munice, všechno se dodává od začátku pozdě,“ podotkl Baar.

V tuto chvíli Rusko nemá na to napadnout evropskou zemi, ale to by se změnilo po vítězství na Ukrajině, obává se expert. Po zotavení ruské ekonomiky by Moskva mohla začít pokukovat třeba po Pobaltí, a to v horizontu pěti, sedmi let, myslí si Baar. „Nebudeme-li se angažovat, tak Ukrajina padne a Rusko posílí,“ varoval odborník s tím, že situace je podobná jako před druhou světovou válkou, kdy se země snažily hlavně co nejdéle udržet mír, ale válka nakonec stejně vypukla.