Američané plánují do Pásma Gazy dodávat dva miliony dávek jídla denně

Ze základny amerického námořnictva ve Virginii vyrážejí logistici a ženisté s tunami materiálu do Středozemního moře. Jejich cílem je Pásmo Gazy. Přístav si budou muset sami postavit. Teď tam totiž žádný, ve kterém by velké lodě s humanitární pomocí mohly zakotvit, není.

Stavbu plovoucích přístavů americké námořnictvo pravidelně cvičí třeba ve Spojených arabských emirátech. U Gazy vojáci sestaví obří plovoucí dok, přes něj pomoc přeloží na malé transportní čluny. Ty ji převezou na pontonové molo, ze kterého ji odvezou náklaďáky na pevninu.

Na ní, jak Pentagon zdůrazňuje, nikdo z amerických vojáků působit nebude. Bezpečnostní zónu, která bude bránit civilistům se na molo dostat, by měla spravovat izraelská armáda.

Kvůli humanitární situaci v Gaze kritizují Izrael spojenci

„Budeme schopní dodávat přes dva miliony dávek potravin denně,“ řekl velitel logistické jednotky americké armády John Brad Hinson. Podle plánu by dodávky měly začít zhruba za dva měsíce.

Ministr zahraničí Antony Blinken po jednání s protějšky z Evropy i arabských zemí však neupřesnil, kdy by měl být koridor funkční. „Nějaký čas zabere, než jej zřídíme,“ řekl. Umožní podle něj i distribuci zdravotnického materiálu a vody.

Situace v Gaze se ale zhoršuje každým dnem. OSN varuje, že na 600 tisíc lidí, tedy čtvrtina obyvatel, je krok od hladomoru. Pomoc stabilně proudí přes dva přechody na jihu – z Egypta a Izraele.

Před Radou bezpečnosti OSN se za to do Izraele ostře opřel šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Nejpřirozenější cesta k poskytování pomoci po zemi je zavřená. Uměle zavřená. Hladovění je používáno jako válečná zbraň,“ řekl Borrell.

Stále hlasitěji se ozývá také hlavní izraelský spojenec – Washington. I kvůli plánovanému postupu na jih do Rafáhu, kam prchla většina civilistů. „Neviděli jsme žádný důvěryhodný plán na ochranu těchto civilistů. O našich obavách s izraelskou vládou jednáme,“ uvedl poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Izraelská armáda ve středu oznámila, že pustila do severní části Gazy šest kamionů s pomocí přes nový provizorní přechod. USA i další země mezitím pokračují v leteckých dodávkách jídla, které však zprostředkovávají relativně malý přísun pomoci. Blinken navíc zdůraznil, že námořní koridor je doplňkem, nikoli náhradou za pozemní doručování jídla a další pomoci. 

Podle izraelského premiéra vláda na civilisty v Gaze nezapomíná. „Přijímáme tak velká opatření na minimalizaci civilních ztrát jako žádná jiná armáda v historii,“ řekl Benjamin Netanjahu, který trvá na tom, že pokud Hamás zcela nezničí, teroristé Gazu znovu ovládnou.

Hrozil by tak podle něj další útok jako ten z loňského října, při kterém zemřelo na 1200 Izraelců. Na 130 rukojmích, živých či mrtvých, je navíc stále kdesi v Gaze.

Vývoj posledních týdnů je pro Izrael zneklidňující, domnívá se Borek

„Izrael měl bezprostředně po 7. říjnu instinktivní politiku: 'Z vašeho území vzešel nejhorší teroristický útok v dějinách Izraele, na vašem území jste si před necelými dvaceti lety svobodně zvolili Hamás, na vašem území velká část obyvatel vyznává představu, že zabíjet Židy je správné,'“ popsal zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

„V takovém případě už žádná elektřina, žádná voda, žádné zboží z našeho území, jak to bylo před 7. říjnem,“ dodal k politice Izraele vůči Palestincům. Ta podle něj ale narazila v řádu několika týdnů na „zeď reality“.

Silou Palestinců je podle Borka jejich slabost. „Dlouhodobá neschopnost vytvářet stabilní politický systém a stabilní ekonomický systém sice navenek poškozuje Palestince a zejména civilisty, ale ve skutečnosti prospívá palestinskému národnímu hnutí,“ řekl. Západní politici se podle něj chtějí vyhnout scénáři hladomoru a anarchie v Gaze a budou proto tlačit na Izrael.

Pro židovský stát je přitom zásadní funkční spojenectví s Washingtonem. „V tomto ohledu je vývoj posledních týdnů pro Izrael zneklidňující,“ dodal.