Operace nebude podmínkou úřední změny pohlaví, rozhodl Ústavní soud

Když se ÚS problematikou zabýval naposledy, návrh na zrušení právní úpravy zamítl. Individuální příběh člověka, který se na soud obrací, však byl tentokrát jiný a personální složení ÚS se navíc v mezičase změnilo. Předchozí plenární nález soud přijal na základě podnětu nebinární osoby, která se necítila být ani mužem, ani ženou. Nyní jde o transgender člověka, jenž skutečně usiloval o úřední změnu pohlaví, včetně mužského jména a mužského formátu rodného čísla, ale operace pro něj představuje zákonem stanovenou překážku.

Jeden ze tříčlenných senátů ÚS postoupil podnět plénu, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň, která má pravomoc rušit zákony, pokud jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Plénum vyhovělo výraznou většinou. Odlišná stanoviska uplatnili dva soudci z patnácti, konkrétně Josef Fiala a Milan Hulmák.

Z občanského zákoníku škrtl soud větu, že „změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů“.

V zákoně o specifických zdravotních službách zrušil větu, podle které „změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“.

Ústavní soud nařídil politikům zákon upravit

ÚS uznal, že současná úprava může sledovat legitimní cíl, tedy zajištění právní jistoty a stability. „Podle ÚS jsou ovšem zákonné požadavky chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce v přímém rozporu se základním právem trans lidí na ochranu jejich tělesné integrity a osobní autonomie, především proto, že porušují jejich lidskou důstojnost,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy.

Dosavadní stav považují ústavní soudci za neudržitelný. Upozornili na dlouhodobou nečinnost politiků, kteří nyní musejí projednat a přijmout novou úpravu. Do té doby platí dosavadní podmínky, protože vykonatelnost úterního nálezu je odložená.

„Úlohou ÚS je mimo jiné ‚katalyzovat‘ demokratickou diskusi v situacích, kdy dosud neproběhla nebo kdy je dlouhodobě dysfunkční. Právě to ÚS v nyní projednávané věci činí a dává zákonodárci dostatečný prostor více než jednoho roku, aby podmínky změny pohlaví v ČR upravil důstojným a ústavně souladným způsobem,“ uvedl Jirsa v nálezu.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v reakci na síti X napsal, že zákon je připraven dva roky. Na jeho předložení však nebyla „politická shoda“. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) soud „rozhodl ve prospěch lidské důstojnosti“. Sterilizace při úřední změně pohlaví podle něj nepatří do Evropy 21. století.

Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčího Ondřeje Jakoba na změně ustanovení v zákoně o specifických zdravotních službách s resortem spravedlnosti spolupracovalo. „Nyní v reakci na impulz daný Ústavním soudem (...) zvážíme širší než toliko zrušující úpravu tak, aby byl přitom respektován závěr jednání Ústavního soudu,“ sdělil Jakob.

Pisatel žádal i úpravu zákona o matrikách

Pisatel návrhu si přál, aby úředně evidované informace o něm zohledňovaly to, jak se cítí, aniž by musel podstoupit chirurgický zákrok. Uvedl, že zákonná ustanovení jsou v rozporu s jeho lidskou důstojností, právem na rovnost, ochranu zdraví, respektování soukromého života i na rodičovství. Když se loni jeho případem zabýval Nejvyšší správní soud, tak kasační stížnost zamítl a v rozhodnutí zdůraznil princip zdrženlivosti v podobných otázkách a také ochranu základních přirozených atributů rodiny.

Pisatel návrhu se domáhal také zpětného vyslovení neústavnosti několika pasáží zákona o matrikách, jménu a příjmení ve znění účinném do konce roku 2023. Zákon zejména uváděl, že fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Současné znění zákona je po novele rozdílné, avšak základní princip zůstal shodný.

Nález oceňuje pisatel i zmocněnkyně pro lidská práva

Úterní nález uvítal pisatel jako naději i pro ostatní. „Kladné rozhodnutí soudu by snad mohlo být nadějí pro ty, kteří si nejsou jisti, zda kastraci chtějí, nebo si ji nepřejí či ji nemohou podstoupit. Že se situace někam posouvá, a mohli by tak snad v dohledné době také změnit doklady bez nutnosti zmíněné diskriminační podmínky,“ uvedl v tiskové zprávě.

Už přibližně před deseti lety si uvědomil, že si kastraci nepřeje, a doufal, že by se situace mohla změnit. „To se nestalo a mezitím na mapě Evropy postupně přibývaly země, které tuto podmínku odstraňovaly. Jít k soudu se mi nijak zvlášť nechtělo, ale byla to možnost, jak ke změně přispět a dožít se jí. Je mi nepříjemné řešit neustále nějaké situace s doklady a muset se vyoutovat cizímu člověku třeba jen kvůli založení účtu v bance, protože ten člověk si buď všimne, že tam mám uvedeno žena, nebo že mám v rodném čísle pětku, kterou tam mají přece ženy,“ nastínil.

Nález uvítala také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Myslím si, že jde o důležitý mezník pro lepší nastavení ochrany důstojnosti transgenderových lidských práv v naší zemi. Je to jednoznačně i důležitý apel, který, věřím, přispěje k tomu, že připravená změna legislativy se skutečně velmi brzy dostane na vládu,“ okomentovala ve vysílání ČT24.

Změnu přivítala i Viktorie Vyšatů, které je 22 let a v Brně studuje sociální antropologii. Před dvěma lety si uvědomila, že je ženou, a začala s hormonální terapií. „V oficiálních dokumentech mě pořád oslovují pane, protože moje rodné číslo je mužské a v občance mám emko,“ podotýká. Aby se ženou stala i úředně, musela by podstoupit kastraci, což nechtěla a nyní po rozhodnutí soudu ani nebude muset. „Pro mě osobně by operace byla víceméně jen pro úřední změnu a fakt, že bych ji nemusela podstupovat pro tuto změnu, je osvobozující,“ vysvětluje.

Spolek Trans*parent poukazuje na to, že státy, které usilují o dodržování základních principů rovnosti, demokracie a lidských práv, umožňují sebeurčení na základě prohlášení na matrikách. „Pro trans lidi je vždy nejdůležitější život v dané sociální roli bez ohledu na medicínské procedury, které by měly probíhat vždy dobrovolně, bez intervence státu. Pokud se chce Česko kdy pyšnit těmito principy, mělo by přijmout legislativu v souladu s obdobným mezinárodním standardem,“ upozornil předseda spolku Viktor Heumann.

„Stát by neměl zasahovat do lidské individuality. Mělo by to být na uvážení každého,“ doplnil PR manažer spolku Daniel Zikmund. Přijetí změn podle něj dlouhodobě ztroskotává na koaličních jednáních.

Odlišná stanoviska měli dva ústavní soudci

Dva soudci, kteří uplatnili odlišná stanoviska k nálezu o úřední změně pohlaví, měli různé důvody. Podle soudce Josefa Fialy se plénum nemělo odklánět od staršího nálezu v podobné věci, jehož výrok byl opačný. V minulosti ÚS podobný podnět zamítl s odůvodněním, že základní otázky člověka jako biologického druhu, jeho života a vztahů má řešit parlament, nikoliv soudy.

„Neshledávám důvody pro odchýlení se od tohoto přístupu, neboť za cca dva a půl roku od zamítnutí návrhu nenastaly takové sociální změny, které by mohly vést k odchýlení,“ uvedl ve svém disentu Fiala. V souvislosti s odkladem vykonatelnosti píše o „nepřípustně aktivistické“ představě většiny pléna. „V průběhu necelých čtrnácti měsíců není reálné důsledně objasnit takzvané materiální předpoklady normotvorby a dokončit přijetí příslušné právní úpravy,“ napsal Fiala.

Soudce Jaromír Jirsa, který úterní nález připravil, ale upozornil na to, že půdorys nyní projednávaného případu i společenský kontext je jiný než posledně. „Situace byla skutkově odlišná, neboť tehdejší navrhovatel se cítil být nebinární osobou, tedy ani mužem, ani ženou, kdežto v tom našem případě jednoznačně šlo o změnu pohlaví z ženského na mužské. Ale hlavně, když se podíváme do okolních států, co se děje ve společnosti, tak ty dva roky jsou tak strašlivě dlouhá doba, že ÚS vyhodnotil situaci ve společnosti jinak,“ uvedl Jirsa. Jak konkrétně bude příští právní úprava vypadat, je zodpovědností zákonodárce, doplnil.

Soudce Hulmák se domnívá, že zrušená věta občanského zákoníku mohla zůstat v platnosti, kdyby se při jejím výkladu zohledňovala skutečnost, že právní řád mezi mužem a ženou rozlišuje v různých situacích z různých důvodů a různými způsoby. Někdy jsou podstatné biologické znaky, jindy vlastní vnímání člověka.

Ustanovení občanského zákoníku, které vyžaduje pro změnu pohlaví operaci a sterilizaci, se podle něj nemělo vykládat jako paušální a univerzální řešení pro všechny případy, včetně úřední evidence statusu. Stejnou chybou je podle něj ale i paušální a úplné odmítnutí této úpravy. Navrhoval provést jiný škrt v zákoně o matrikách, které by tak mohly vydat potvrzení i bez operace. Situaci by to podle Hulmáka vyřešilo hned, bez odkladu vykonatelnosti, který dává politikům prostor k přijetí nové právní úpravy.

„To samozřejmě neznamená, že by zásah zákonodárce nebyl do budoucna žádoucí. Může v souladu s ústavně zaručenými právy osob upravit problematiku transsexuality a intersexuality tak, aby zajistil plný respekt k osobnostním právům člověka bez nutnosti zásahu do tělesné integrity a zároveň aby zajistil naplnění požadavků právního státu, zejména právní jistoty v souladu s účelem úřední evidence,“ míní Hulmák.

Česko patří k posledním zemím v Evropě, kde se povinná kastrace kvůli úřední změně pohlaví vyžaduje. Sklízí za to kritiku mezinárodních institucí i domácích organizací. Zmocněnkyně už dřív poukazovala na to, že český postup je v rozporu s lidskoprávními úmluvami i rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva. Nesoulad mezi osobními doklady a vzhledem a identitou pak translidem způsobuje problémy na úřadech, při pracovních pohovorech a v zaměstnání, u lékaře či při cestování do zahraničí. Žena mívá v dokladech mužské údaje, muž ženské.

Důležitá je možnost volby, shodují se odborníci

Nová právní úprava, která vznikne v reakci na úterní nález, dá trans lidem možnost volby, uvedla socioložka Lucie Jarkovská. Zatímco pro některé je důležitá i operativní změna pohlaví a přeměna orgánů, jiní operaci vnímají jako zásah do tělesné integrity. Podle ní bude potřeba doladit i další zákony a pravidla. „Například aby úředně uznaný muž neztratil možnost bezplatné gynekologické péče,“ doplnila Jarkovská.

Podle sexuologa Pavla Turčana by se trans lidé měli mít možnost pro operaci sami rozhodnout a měli by ji podstupovat, jen pokud sami chtějí. Dodal, že každý má mít právo rozhodovat sám o sobě. Pokud lidé budou žádat hormonální léčbu a chirurgický zákrok, měl by být postup podle odborných doporučení.

Psychoterapeut Adam Šimek považuje soudní verdikt za zásadní krok k respektování práv a důstojnosti trans lidí bez zásahů do jejich tělesné integrity a soukromí. „Odstranění této bariéry umožní trans lidem žít plnohodnotnější život bez nepřiměřených zásahů do jejich soukromí a tělesné integrity. Operace mají být volbou, ne podmínkou,“ sdělil Šimek.