Vězení strana 5 z 5

Vsetínský okresní soud skončil dokazování v případu otravy řeky Bečvy ze září 2020. Závěrečné návrhy by měly zaznít 18. a 19. října, na kdy soudkyně Ludmila Gerlová odročila hlavní líčení. Rozsudek by podle ní mohl soud vynést 23. října. V kauze jsou obžalovaní společnost Energoaqua a její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

V olomoucké městské části Svatý Kopeček má brzy vzniknout zařízení pro propuštěné vězně. Otevření plánuje křesťanský spolek Druhá míle. Lidem, kteří po dlouhé době odcházejí z výkonu trestu, chce pomoci snadněji se zapojit do běžného života. Obyvatele městské části ale nikdo předem neinformoval, řada z nich má teď z nového zařízení obavy. Provoz má spolek zahájit do konce roku.

Pražský vrchní soud pravomocně odsoudil třiatřicetiletého muže z Liberce za znásilnění sedmi dětí. Trest nepodmíněného odnětí svobody zpřísnil o dva roky na patnáct let. České televizi informaci potvrdila mluvčí prvoinstančního libereckého soudu Karolina Francová. Trest nad horní hranicí sazby soudy odůvodnily opakovaným pácháním trestných činů. Podle rozsudků musí muž nahradit poškozeným i nemajetkovou újmu.

Běloruský soud poslal na tři a půl roku do vězení nezávislou novinářku Larysu Ščyrakovovou, kterou uznal vinnou z „napomáhání extremistickým činnostem“ a „diskreditaci“ Běloruska. Vyšetřovatelé žurnalistku obvinili z toho, že poskytovala informace nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna a stanici Belsat, která vysílá z Polska pro Bělorusy. Informovala o tom Běloruská asociace novinářů. Represe režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka vůči disentu pokračují, podotklo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Federální soud ve Washingtonu ve čtvrtek vyměřil bývalému vůdci krajně pravicové skupiny Proud Boys Josephu Biggsovi sedmnáctiletý trest vězení za účast na rozvratném spiknutí v souvislosti s útokem na sídlo Kongresu z 6. ledna 2021. Prokuratura pro Biggse žádala 33 let odnětí svobody. Trest je druhým nejvyšším, který byl dosud v USA uložen při procesech s útočníky na sídlo zákonodárné moci. Soudce vynesl trest i pro dalšího lídra skupiny Proud Boys – Zachary Rehl dostal patnáct let vězení za účast na rozvratném spiknutí.

Policie pátrá po Tomáši Čermákovi, který je prvním člověkem v Česku pravomocně odsouzeným do vězení za podněcování ke spáchání teroristického trestného činu. V policejní databázi hledaných není uveden důvod pátrání. Mluvčí plzeňské policie Iva Vršecká řekla serverům Novinky.cz a iDNES.cz, že Čermák nenastoupil do výkonu trestu. Pátrání po Čermákovi bylo vyhlášeno v úterý. Podle údajů v policejní databázi není ozbrojený ani nebezpečný.

Věznice v Kynšperku nad Ohří hledá firmy, které by využily odsouzené pro práci, a to jak přímo v areálu káznice, tak i mimo něj. Kynšperská věznice se v poslední době potýká s výrazným poklesem zaměstnanosti svých vězňů. Nyní je zhruba 37 procent, což je vůbec nejméně v Česku, řekl novinářům ředitel zařízení Petr Popelář.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Tibora Semana, který v létě 2020 při svém útěku z vězení v kradeném autě na Chebsku úmyslně naboural policejní vůz. Za pokus o vraždu policistů si vyslechl trest 17,5 roku vězení plus pětiletý zákaz řízení aut a povinnost uhradit škodu 52 tisíc korun. NS rozhodl nedávno bez veřejného jednání, o výsledku informovala mluvčí Krajského soudu v Plzni Jana Rubášová.

Poslednímu bývalému minneapoliskému policistovi odsouzenému v souvislosti se smrtí neozbrojeného Afroameričana George Floyda byl vyměřen trest čtyř let a devíti měsíců odnětí svobody. Informuje o tom agentura AP. Expolicista Tou Thao byl v květnu shledán vinným z napomáhání zabití Floyda v roce 2020.

Až osm let vězení hrozí čtyřicetiletému muži, který ve čtvrtek odpálil podomácku vyrobenou výbušninu v zaparkovaném policejním voze v Aši. Na policejním webu o tom informoval krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva. Pachatel je momentálně ve vazbě, policisté ho obvinili z obecného ohrožení a násilí proti orgánu veřejné moci.

Ruský soud uložil 19 let odnětí svobody už vězněnému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který byl nově obžalován mimo jiné z extremismu. Prokuratura žádala 20 let za mřížemi. Navalnyj, který si již odpykává dřívější tresty, obvinění z extremismu označil za absurdní. Trest si má odpykat ve vězeňské kolonii se zvláštním režimem.

Severní Korea poprvé zareagovala na žádosti o informace o americkém vojákovi Travisi Kingovi, který v červenci utekl přes hranici z Jižní Koreje. Podle BBC to uvedlo regionální velitelství OSN. Severokorejci podle něj potvrdili, že mají Kinga ve vazbě, podrobnosti mezinárodní mise neuvedla.

Ruský soud uznal vinným z vlastizrady zakladatele počítačové firmy Group-IB Ilju Sačkova a poslal ho na 14 let do vězení. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle obžaloby Sačkov předal utajované informace zahraničním rozvědkám. Podnikatel už dříve vinu odmítl a jeho obhájce uvedl, že se proti verdiktu odvolá. Sačkovovi bývalí kolegové uvedli, že středa je černý den pro kybernetickou bezpečnost.

Olomoucký vrchní soud potvrdil doživotní trest třiasedmdesátiletému Adolfu Hlubikovi za loňskou loupežnou vraždu pracovnice herny v Olomouci. Zamítl tak jeho odvolání do viny i trestu. Výjimečný trest dostal nejen s ohledem na samotný čin, ale i kvůli jeho trestní minulosti. Podle znalců jeho náprava není možná. Senior, který je nejstarším doživotně odsouzeným v Česku, při loupežném přepadení střelil ženu z bezprostřední blízkosti do hlavy, zemřela po deseti měsících v nemocnici.

Vězněného ruského opozičního představitele Alexeje Navalného nutí ve vězení už sto dní v kuse poslouchat stále stejný dvouhodinový projev ruského vládce Vladimira Putina, upozornila stanice Nastojaščeje vremja. Olga Romanovová, stojící v čele organizace Rusko za mřížemi (Russia Behind Bars), která sleduje poměry v tamních věznicích, stanici řekla, že jde o snahu o převýchovu, ale i mučicí metodu.

Deset let starý případ obávaného vyděračského gangu kolem Slováka Miroslava Masláka zlínský soud znovu neotevře. O obnovu řízení v úterý neúspěšně žádal jeden z pravomocně odsouzených. Soud s pětičlennou skupinou v roce 2013 byl v mnoha ohledech výjimečný. Kvůli bezpečnostním opatřením a také množství konfliktů přímo v soudní síni.

Devadesát doživotních trestů udělil americký federální soud muži, který před čtyřmi lety zavraždil třiadvacet lidí a dalších dvaadvacet zranil při hromadné střelbě v texaském El Pasu. Pachatel vyznávající nadřazenost bílé rasy si jako oběti útoku vybíral Hispánce.

Odsouzený dezinformátor Patrik Tušl neuspěl se žádostí o podmíněné propuštění z vězení. Podle Okresního soudu v Karlových Varech se nepolepšil. Soud také nepřesvědčil, že na svobodě povede řádný život. Důvody zamítnutí žádosti popsala pro ČT soudkyně Ivana Koprnická. Tušl si má ve vězení celkem odpykat 25 měsíců, mimo jiné i za šíření nenávistných výroků o Ukrajincích. Muž momentálně čelí ještě obžalobě z nebezpečného pronásledování, spolu s Tomášem Čermákem a Zdeňkem Masárem je stíhán také kvůli výtržnictví.

Značné obavy vzbudil zdravotní stav bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Pětapadesátiletý politik měl v pondělí soudní stání, k němuž se připojil přes video z nemocnice v Tbilisi, kde si pod policejním dozorem odpykává trest vězení. K jeho okamžitému převozu ze země vyzvala Ukrajina, kde Saakašvili několik let působil.

Školní rok končí také lidem, kteří studují ve výkonu vazby a trestu. Roste hlavně zájem o dvouleté a tříleté učební obory, vyplývá z dat Středního odborného učiliště, které spravuje Vězeňská služba a sdružuje všechna školská zařízení v českých věznicích. V letošním školním roce se na něj hlásilo celkem 849 vězňů, což je o 242 víc než v tom předchozím. Naopak o jednoleté kurzy zájem klesl.

Honduras chce zakročit proti gangům, tamní prezidentka Xiomara Castrová předala kontrolu nad věznicemi do rukou armády, která ihned provedla několik masivních razií. Úřady tak reagují na rostoucí násilí v zemi. Požár ve věznici vyvolaný právě znesvářenými gangy způsobil smrt téměř padesáti lidí. Další mrtvé přinesla víkendová střelba v jednom z měst.

Násilné střety znepřátelených gangů v ženské věznici v Hondurasu nedaleko od tamního hlavního města Tegucigalpa si vyžádaly nejméně 41 obětí na životech, uvedly s odvoláním na vyjádření policejního mluvčího zahraniční agentury. Většina z obětí uhořela, další podlehly střelným zraněním, uvedla podle AP policie.

Moskva verbuje do své války proti Ukrajině tisíce vězňů. Někteří přitom spáchali tak závažné zločiny, že by neprošli ani u wagnerovců, píše nezávislý server Meduza. Šéfka nevládní organizace Rusko za mřížemi Olga Romanová řekla webu Vertska, že od 1. února, kdy ruská armáda začala s náborem vězňů, narukovalo už téměř patnáct tisíc trestanců. Žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina dostala v únoru náhle zákaz verbovat další trestance a Kreml převzal nad procesem kontrolu. Prigožinova obliba v Moskvě klesá kvůli ostré kritice ruského vojenského velení, a to i přesto, že se jeho žoldnéřům podařilo dobýt Bachmut.

Muž, který se podle policie obohatil na obnově po předloňském tornádu na jihu Moravy, přistoupil na čtyřletý nepodmíněný trest. ČT to řekl dozorující státní zástupce Lukáš Bábík, který s obviněným uzavřel dohodu o vině a trestu. Soud o ní bude rozhodovat na konci června. Muž se podle kriminalistů nabízel jako zprostředkovatel dotace, peníze za fakturované položky ale inkasoval na svůj účet. Měl tak způsobit více než šestimilionovou škodu. Hrozilo mu až osmileté vězení.