Green Deal

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Čtyři politické subjekty včetně Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb – pravicového populisty Geerta Wilderse – se v Nizozemsku dohodly na vytvoření nové vlády. Wilders se premiérem nestane, už ale avizoval „nejpřísnější azylovou politiku všech dob“ a slíbil, že „Nizozemci jsou opět na prvním místě“. Podle některých médií čeká Brusel a Evropskou unii šok, vládní plány však odhalují i kompromisy mezi koaličními stranami. Wilders však jako lídr největšího bloku v parlamentu bude činit klíčová rozhodnutí, píše Bloomberg.

Do evropských voleb zbývají tři týdny. V nich si Češi zvolí jednadvacet poslanců do Evropského parlamentu. Česká televize odvysílala první předvolební debatu, jíž provázela Jana Peroutková. Tématy byly životní úroveň, ceny potravin i energií, dotace či euro. Účastníky debaty byli Ondřej Dostál (Stačilo!), Martin Hlaváček (ANO), Petr Macinka (Přísaha a Motoristé), Petr Mach (SPD a Trikolora), Luděk Niedermayer (SPOLU), Daniela Ostrá (SOCDEM), Mikuláš Peksa (Piráti) a Adam Trunečka (Starostové a osobnosti pro Evropu).

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Beno Ge (nestr.), člen kandidátky Liberální aliance nezávislých občanů, uvedl, že strana si klade za cíl podporovat mladé lidi, zároveň bude usilovat o větší integraci v rámci EU. Koruna je podle něj ekonomickou bariérou Česka. Je tedy pro přijetí eura. V souvislosti s Green Dealem zmínil, že jde o dobrou myšlenku, která ale má své mouchy. Souhlasí také s pomocí Ukrajině.

Bruselské instituce i kandidáti do Evropského parlamentu usilují o přízeň generace Z. Před pěti lety mladé voliče zmobilizovala evropská klimatická krize, v letošních volbách se mladá generace v některých zemích přiklání k extremističtějším stranám. Podle odborníků má obavy z vlastní budoucnosti. V části Evropy navíc letos mohou vybrat složení nového parlamentu i šestnáctiletí.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda Klubu angažovaných nestraníků (KAN) František Laudát v rozhovoru uvedl, že „Klub angažovaných nestraníků má jedno silné téma, které nemá zřejmě nikdo, a to, že vychází z teze, že etika je silnější než zákon“. KAN by tak dle něj chtěl podpořit jakékoliv aktivity směřující k reformě unijního práva. Strana prosazuje také ochranu přírody, nicméně k takzvanému Green Dealu má výhrady. Laudát rovněž podotkl, že Evropská unie by měla více pomáhat Ruskem napadené Ukrajině.

Tisíce polských zemědělců demonstrovaly v centru Varšavy. Farmáři protestovali hlavně proti klimatické politice Evropské unie. Přidali se k nim i odboráři a opoziční politici.

V roce 2004 vstoupilo Česko do jiné Evropské unie, než jaké je dnes členem. Unijní instituce posílily, vznikla společná diplomacie, změnilo se postavení bloku ve světě i výzvy, kterým musí čelit. Důraz se z ekonomických a sociálních témat přesunul k bezpečnosti a klimatu. Česko se na této proměně už mohlo podílet.

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

Stále dražší budou ty produkty – ať už je to energie, potraviny, průmyslové výrobky nebo automobily – které budou pocházet z výroby spotřebovávající fosilní paliva. V pořadu Události, komentáře to řekl budoucí zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku Evropské komise a český exministr životního prostředí Jan Dusík.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.

Studenti si v pátek v Praze připomněli první akci svého hnutí Fridays for Future, která se konala v Česku právě před pěti lety. Ochrana životního prostředí se podle nich za tu dobu posunula, ale pořád není politickou prioritou.

Evropská komise vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z nich je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění těchto požadavků bude nyní dobrovolné.

Protest zemědělců před Úřadem vlády skončil, organizátoři vyzvali účastníky, aby se v klidu rozešli. Během odpoledne k protestujícím promluvil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj si vláda problémy v zemědělství uvědomuje, mrzí ho proto prohlášení organizátorů akce, že nebyla naplněna jejich očekávání podpory. Zemědělci zaparkovali svou techniku na silnici od Čechova mostu ke Strakově akademii a v centru Prahy způsobili dopravní kolaps. Kvůli přestupkům během protestů policie zajistila dva lidi.

Ve Varšavě opět demonstrovali polští zemědělci, kteří se bouří proti klimatické politice Evropské unie a proti dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Při střetech s farmáři u sídla parlamentu bylo zraněno několik policistů, asi dvanáct lidí bylo zadrženo, sdělila policie. Protestující také pálili pneumatiky, vlajky EU i rakev s nápisem Rolník. Demonstrace mají trvat do pátku.

Zemědělci dorazí na čtvrteční protest do Prahy kolem šesté hodiny ráno. S traktory a další zemědělskou technikou budou jezdit kolem Letenských sadů, kolem poledne se přesunou před Úřad vlády, uvedla v úterý odpoledne pražská policie na webu. Policisté odhadují, že přijet mohou stovky kusů zemědělské techniky a mohou komplikovat ranní a dopolední dopravu v centru Prahy.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý europoslanec a ekonomický expert hnutí SPD Petr Mach se v Otázkách Václava Moravce ostře střetli kvůli zemědělské politice a takzvanému Green Dealu. Mach si myslí, že kdyby české zemědělství nebylo zasaženo současnou evropskou politikou, bylo by konkurenceschopné. Podle Dvořáka je rizikem nekorigovaná ekonomika hledící na rychlý zisk bez ohledu na to, co přinese životnímu prostředí. Politici by podle něj měli hledat kompromis mezi ní a ochranou planety.

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

S farmáři je třeba vést na národní úrovni dialog ohledně toho, co je konkrétně trápí, aby cítili, že jsou vyslyšeni. V rozhovoru pro ČT to uvedl eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius. Zboží přicházející z Ukrajiny se podle něj musí sledovat, aby nepoškozovalo produkci místních zemědělců. Pokud jde o klimatickou unijní politiku, Zelenou dohodou se často straší, nicméně většina věcí, na něž si farmáři stěžují, se podle eurokomisaře týká pravidel společné zemědělské politiky a obchodních opatření, nikoli Green Dealu – ten naopak může farmářům pomoci dlouhodobě zajistit slušné živobytí.

V Polsku začala rozsáhlá demonstrace zemědělců, kteří protestují proti klimatické politice Evropské unie a dovozu levnějších zemědělských produktů. Svoji nespokojenost vyjádřili na více než dvou stech místech v celé zemi, včetně velkých měst, blokovali i hraniční přechody s Ukrajinou a důležité silniční tahy. K úterním demonstracím se podle médií přidali i polští dopravci, včelaři a myslivci. Polští rolníci také vysypali v obci Medyka u hranic ukrajinské obilí z vlaku. Kyjev incident odsoudil a vyzval Evropskou komisi k reakci. Ukrajinští řidiči kamionů v reakci chystají sérii protestů na hranicích.

Pondělního protestu části zemědělců v Praze se účastnilo kolem osmi set traktorů, kolem půl třetí odpoledne se akce zúčastnilo čtyři až pět tisíc lidí, uvedl jeden z organizátorů Zdeněk Jandejsek, bývalý prezident Agrární komory ČR a zemědělský podnikatel. Ohradil se proti výrokům premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za akcí byly politické cíle. S dalšími kroky organizátoři vyčkají.

Demonstrace zemědělců v Praze, kdy část z nich se odpojila a pokračovala dál na Malostranské náměstí, vzbudila řadu reakcí. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy bylo zřetelné, že někteří zemědělci dali najevo svůj nesouhlas s vývojem protestů a odjeli domů. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher (nestr. za ANO) v Událostech, komentářích zase kritizoval vládní politiky za to, že přispěli k dehonestaci akce.