Čína strana 4 z 5

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

První čínský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mo Jen byl obviněn z nedostatečného patriotismu. Jeho tvorba uráží čínské hrdiny, tvrdí mimo jiné žaloba, kterou podal čínský bloger. Naopak když před dvanácti lety Mo Jen Nobelovu cenu získal, Čína jeho ocenění v oficiálních médiích oslavovala, zatímco řadě obhájců lidských práv vadilo, že spisovatel má blízko k vládnoucímu režimu. Aktuální žaloba proti Mo Jenovi nejspíš neuspěje, nicméně podle komentátorů vede k úvahám o sílícím trendu vlastenectví v Číně.

K několikaletým trestům vězení bylo odsouzeno 12 hongkongských aktivistů, kteří při prodemokratických protestech v roce 2019 vtrhli do parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters.

Češi začínají opět častěji utrácet za dovolené. Cestovní kanceláře říkají, že klientů přibývá a letos znovu nakupují zájezdy i s předstihem. Zájem je také o dražší destinace. Oproti tomu zahraniční turisté v Česku stále chybí.

Čínská aplikace TikTok chce využít všechny legální možnosti, aby se ubránila hrozícímu zákazu ve Spojených státech. Do Senátu zamířil návrh zákona, ve kterém drtivá většina kongresmanů žádá, aby se TikTok dostal do amerických rukou. Obávají se čínské špionáže a vlivu komunistické vlády na americké uživatele. Peking to odmítá s tím, že jde o podkopávání mezinárodního obchodního pořádku.

Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci.

Emisní norma Euro 7 je definitivně schválena. Jsou to evropská pravidla, která se týkají emisí osobních vozů, pro nákladní auta a autobusy platí jiné normy, a jak název napovídá, je to sedmá (ve skutečnosti spíše osmá) verze – sedmé (či osmé) zpřísnění. Počátky přípravy pravidel pro emise, se nesly prakticky v celospolečenské shodě, že je potřeba s tím, co čoudí z výfuků, něco udělat. Postupně ale vyvolávaly nové verze čím dál větší odpor a u „sedmičky“ nakonec prošla podstatně mírnější varianta oproti tomu, s čím původně přišla Evropská komise.

V Pekingu skončilo pravidelné zasedání čínského parlamentu. Delegáti Všečínského shromáždění lidových zástupců schválili rozpočet, který opět zvyšuje výdaje na obranu. Odhlasovali také zákon, který posiluje kontrolu komunistické strany nad vládou. Poprvé po více než třech desetiletích se po skončení týdenního zasedání nekonala tisková konference premiéra.

Vědcům se podařilo odhalit příčinu hnědého zbarvení srsti některých pand velkých, podle nich za to může chybějící úsek DNA. Informoval o tom odborný časopis Nature.

Maďarsko podepsalo minulý měsíc s Čínou dohodu o spolupráci v justici a bezpečnostních otázkách, napsal německý Die Welt. Podle maďarských médií bude možné, aby čínští policisté drželi společné hlídky s těmi maďarskými. Od maďarské opozice zaznívá kritika. Čínský režim, který Evropská unie kritizuje kvůli porušování lidských práv, v minulosti podle neoficiálních zdrojů vybudoval v zahraničí síť policejních stanic pro sledování svých občanů.

Prezident Petr Pavel byl během prvního roku ve funkci poměrně aktivní za hranicemi. Absolvoval celkem dvacet návštěv cizích zemí. Se sousedními státy se snažil posilovat tradičně vřelé vztahy, na Ukrajině pak podpořit národ, který už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi. Pomoc Kyjevu se stala hlavním tématem prezidenta v řadě klíčových projevů ve světě, ať už byl zrovna v Německu nebo hovořil na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Pavel za hranicemi také opakovaně varoval před mocenskými ambicemi Ruska a Číny.

Hongkong představil návrh nového zákona o národní bezpečnosti. Za trestné činy jako je vlastizrada nebo vzpoura ukládá až doživotní vězení. Norma podle agentury dál prohloubila obavy z omezování svobod ve městě poté, co vláda v Pekingu v roce 2020 v reakci na hongkongské prodemokratické protesty zavedla přísný bezpečnostní zákon, napsala agentura AP.

Rozpočet čínské armády znovu výrazně poroste. Letos oficiálně stoupne o 7,2 procenta, podle odborníků jsou ale skutečné náklady ještě vyšší. Částka totiž nezahrnuje výzkum a vývoj, některé zakázky ani polovojenské síly a pobřežní stráž.

Čínské hospodářství má letos vzrůst o pět procent, výdaje na armádu pak o víc než sedm procent. Ambiciózní plán představil premiér Li Čchiang na zahájení každoroční schůze zákonodárného sboru. Země se potýká s realitní krizí, úbytkem zahraničních investic a také dopady nízké porodnosti. Ekonomická stabilita je přitom klíčová pro udržení komunistického režimu. Li Čchiang také v projevu přitvrdil vůči Tchaj-wanu. Čína bude podle něj pevně prosazovat sjednocení, oproti zvyklostem ovšem vypustil slovo „mírové“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zakončil návštěvu Japonska. Šéf tuzemské diplomacie vedle vzájemných vztahů mezi Prahou a Tokiem jednal s japonskými partnery také o bezpečnosti. Shodli se mimo jiné na tom, že konflikty jsou v současné době globální a vzájemně propojené, vyžadují proto užší spolupráci. V Japonsku má také v příštím roce vzniknout český pavilon.

Čína násobí přítomnost svých lodí v blízkosti sousedního Tchaj-wanu. Mají prý zajistit bezpečnost jejích rybářů. Peking tak reaguje na incident z poloviny února, kdy po pronásledování tchajwanskou pobřežní hlídkou utonula dvojice čínských rybářů. Podle analytiků však komunistická země vyvíjí nátlak na Tchaj-pej před květnovou inaugurací prezidenta Williama Laje. Ten se netají silnými protičínskými postoji a snahou o spolupráci se Spojenými státy.

Práh pro použití taktických jaderných zbraní je v Rusku mnohem nižší, než veřejně prohlašují ruští představitelé, napsal list Financial Times s odkazem na uniklé tajné dokumenty, které získal. Kritéria pro případnou jadernou reakci sahají od počáteční fáze konfliktu s velkou světovou mocností, vpád nepřítele na ruské území až po konkrétnější spouštěcí mechanismy, jako je zničení pětiny ruských strategických raketových ponorek, vyplývá z 29 dokumentů z let 2008 až 2014. Někteří politici z ruského vedení užitím jaderných zbraní v posledních dvou letech často vyhrožují.

Po dvaceti letech navštívil český ministr zahraničí Austrálii. Šéf tuzemské diplomacie Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že globální význam celého indopacifického regionu roste a je nutné v něm hledat spojence, například v oblasti kybernetické bezpečnosti. V budoucnu by Česko od Austrálie mohlo pořídit také vojenský materiál, záleží to ale na dalším vyjednávání, řekl ministr v rozhovoru s australskou televizí ABC.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Z čínských serverů uniklo několik špionážních dokumentů. Jsou součástí komunikace jedné z firem, která se věnuje získávání osobních dat. Stovky stránek informací v tomto týdnu ukázaly na propojení státního aparátu komunistické Číny s hackery, kteří přitom operují po celém světě včetně Česka. Se zjištěním přišly deníky New York Times a Washington Post.

Tichomořský ostrůvek Nauru v lednu zaujal zpřetrháním vazeb na Tchaj-wan a přimknutím k Číně. Atol umí využívat diplomacii k získání financí, které tamní skomírající ekonomika potřebuje. Navzdory nevelké rozloze se pravidelně ocitá v hledáčku regionálních i globálních mocností. Aktuálně zejména Číny, která se na úkor Austrálie a Spojených států snaží prosadit v jižním Pacifiku.

Čína se snaží zachránit krachující realitní sektor, který je pilířem ekonomiky. Centrální banka rekordně snížila sazbu pro hypotéky ze 4,20 na 3,95 procenta, ale důvěra zákazníků v trh s nemovitostmi je nízká. Prodeje váznou, hromadí se dluhy a nedokončené projekty. Dělníci stávkují, protože jim podniky neplatí.

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili další balík sankcí proti Rusku, už třináctý v souvislosti s plnohodnotnou ruskou pozemní invazí na Ukrajinu. Opatření rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské války, které připadá na sobotu.

Největší česká letecká společnost Smartwings se vrátila původním majitelům Jiřímu Šimáněmu a Romanu Vikovi. Společnost Prague City Air, za níž oba zakladatelé aerolinek stojí, koupila podíl, který prostřednictvím dceřiné firmy vlastnila čínská firma CITIC. O prodeji téměř polovičního podílu ve Smartwings infromovaly aerolinky samotné, podle jejich mluvčí Vladimíry Dufkové se ale firmy dohodly, že nebudou zveřejňovat cenu transakce.