Charkov strana 5 z 5

Charkovské sídliště Saltivka Rusové bombardovali nepřetržitě řadu měsíců. V různé míře jsou poškozené téměř všechny budovy. Obyvatelé stále nemají vodu, plyn ani topení. Opravy však oddaluje nedostatek financí i hrozba dalšího ostřelování. Ve čtvrti natáčel štáb ČT s reportérem Janem Šilhanem.

Bývalé ústředí protiletecké obrany Charkovské oblasti bylo jedním z nejdůležitějších a nejvíce utajovaných míst celé ukrajinské armády. Střežilo nebe nad druhým největším městem země, dokud sem nedolétlo několik ruských raket. Natáčel zde štáb ČT s reportérem Janem Šilhanem.

Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který Unie zmrazila Rusku, a zároveň vytvořit zvláštní tribunál pro válečné zločiny. Při vyšetřování na Ukrajině asistuje řada nevládních organizací, zástupci tamní iniciativy Human Rights Centre ZMINA přijeli do Česka žádat o podporu.

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.

Blížící se zima a teploty pod nulou budou mít dopad i na válku na Ukrajině. Rusům se historicky v nízkých teplotách vojensky dařilo, tuto zimu ale budou hrát mrazy spíše proti nim. Ukrajina je díky západní pomoci pro boj v tuhých podmínkách lépe vybavená, Rusko navíc nutně potřebuje přestávku na přeskupení sil a obnovu. Podle vojenských expertů je ale Ukrajina nyní v první linii a bude tlačit, aby Rusům nedala čas se zotavit a připravit.

Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle Kyjeva překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Energetická situace je kritická, upozornil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, zasaženy byly dva obytné domy. Polovina odběratelů v metropoli je bez elektřiny, řekl starosta Vitalij Klyčko. Bez elektřiny se ocitla i řada dalších ukrajinských měst. Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po útocích bez proudu.

Na 150 tisíc lidí bez domova, zcela zničené čtyři stovky výškových obytných budov a téměř zničené všechny z devíti městských částí. Tak popsal v rozhovoru se spolupracovnicí České televize Vitalijí Tokarčukovou situaci v Charkově na severovýchodě Ukrajiny jeho starosta Ihor Terechov. Pondělní raketové útoky zastavily ve druhém největším ukrajinském městě provoz metra, tramvají i trolejbusů.

Série výbuchů se v pondělí v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, informovala agentura Reuters s odvoláním na svědky ve městě. Exploze oznámily také regionální úřady v severní, východní a střední části Ukrajiny, včetně měst Charkov, Záporoží či Kryvyj Rih. Zranění utrpělo nejméně třináct lidí, uvedla agentura Unian s odvoláním na šéfa ukrajinské policie Ihora Klimenka. V ukrajinské metropoli je naplánováno společné jednání ministrů české a ukrajinské vlády. Kvůli poškození infrastrukturních objektů ukrajinské úřady přistoupily v různých částech země k odpojování proudu. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba pondělní ruské údery na Twitteru odsoudil jako útoky proti civilistům.

Zatímco se ukrajinské jednotky blíží ke strategickému městu Cherson na jihu země, ruské síly, které město ovládají od začátku letošní invaze, posilují své obranné pozice, přestože se odvážením místních obyvatel snaží vytvořit iluzi o svém ústupu, myslí si šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov i analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Ukrajinské úřady hlásí exploze v několika regionech země. Ruské invazní síly podle nich podnikly útoky na Kyjev, Charkov, Dnipro i další města. V metropoli mířily na objekty kritické infrastruktury na severovýchodě města, píše agentura Unian. Útok na kyjevské energetické zařízení si vyžádal životy dvou lidí, uvedla městská prokuratura. Další člověk je podle předběžných informací zraněný. Ruské útoky zničily podle Kyjeva už třicet procent ukrajinských elektráren.

Už týden pokračují zesílené útoky Ruska na ukrajinská města, které zasahují především civilní cíle. Jsou výsledkem brutální strategie nově jmenovaného velitele ruských jednotek na Ukrajině Sergeje Surovikina. Ruské válečné zločiny pomáhají zaznamenávat i čeští dobrovolníci z organizace Team for Ukraine. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnovali Aneta Snopová a Hanuš Hanslík.

Ukrajinské ozbrojené síly od začátku října osvobodily v Chersonské oblasti na jihu od ruské okupace přes pět set kilometrů čtverečních. Podle agentury Reuters to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Natalija Humenjuková dříve hovořila o 400 kilometrech čtverečních. Ruská armáda podle Kyjeva zaútočila dvakrát raketami na infrastrukturu i obytné domy v Záporoží a znovu ostřelovala také Charkov. Dva útoky na Záporoží si podle tamních úřadů vyžádaly nejméně tři mrtvé a dvanáct zraněných.

Kupjansk v Charkovské oblasti osvobodila ukrajinská armáda v září. I když okupanti odešli, frontová linie je hned za městem a místní, kteří zatím zůstávají, nejsou v bezpečí. Ve městě neteče voda a nefunguje topení, policie také pátrá po kolaborantech, kteří se zde skrývají. V Kupjansku natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Upozornila také na znásilňování, mučení a protizákonné zadržování dětí. Komise se bude rovněž zabývat informacemi o nucených transportech a adopcích dětí. Hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum, řekl předseda Erik Möse.

Pražský dopravní podnik spolu s magistrátem věnuje ukrajinskému Charkovu dvě desítky vyřazených tramvají a městu Chmelnyckyj dva autobusy. Tramvaje a autobusy chce věnovat městu Konotop také ostravský dopravní podnik. Celkem má k dispozici až čtyřicet tramvají a sedm dieselových autobusů. Vozy by jinak byly k prodeji.

Ukrajina chce po Německu moderní bojové tanky typu Leopard. Berlín to zatím odmítá s tím, že žádná ze zemí NATO tanky z aliančního arzenálu na Ukrajinu neposílá. Po úspěšné ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti ovšem v berlínských koaličních stranách sílí hlasy, že by spolková republika měla svou pozici přehodnotit.

Podle ukrajinských úřadů zemřelo v důsledku Ruskem rozpoutané války nejmíň tisíc obyvatel Izjumu. Skutečné dopady okupace však před několika dny osvobozené město teprve odhaluje. Téměř všechny domy jsou zničené a lidé jsou odkázáni na humanitární pomoc. V Izjumu natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Ukrajinská protiofenziva v Charkovské oblasti a na jihu země je podle dostupných zpráv úspěšná nejen v obsazování území, ale rovněž při získávání ruské vojenské techniky. Západní pozorovatelé potvrzují, že velká část ruských zbraní v opuštěných oblastech zůstává nepoškozená a Ukrajincům slouží dál.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Válka na Ukrajině trvá už šest měsíců. Podle posledních oficiálních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva si půl roku agrese Ruska proti Ukrajině vyžádalo nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva jich zahynuly desítky tisíc.

Přístav v ukrajinské Oděse poškodil raketový útok. Přišel krátce poté, co vznikla dohoda umožňující vývoz ukrajinského obilí po černomořských námořních trasách. Kyjev následně vyzval mezinárodní společenství a také Turecko, aby zajistily, že Rusko skutečně splní to, k čemu se zavázalo. Na Ukrajině zatím pokračují pozemní boje. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) i britského ministerstva obrany se ruské síly připravují na obranu Chersonské oblasti, kterou nyní téměř celou kontrolují, očekává se však ukrajinská protiofenzíva. Podle zpravodajských informací britského ministerstva obrany je ale ohroženo ruské zásobování západně od řeky Dněpr. Ukrajinci podle Londýna podnikli další útoky na klíčový most přes ni.

Kyjev ve čtvrtek obvinil Rusko, že skladuje těžké zbraně a munici v areálu okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny. Jde o největší atomovou elektrárnou v Evropě. Moskva naopak viní ukrajinské ozbrojené síly z toho, že na areál tohoto zařízení tento týden zaútočily pomocí bezpilotních letounů. Ani jedno tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinská armáda se připravuje na protiútok na jihu země. Podle vojenských stratégů pro ně bude pokus o osvobození Chersonu novou kapitolou bojů, které by mohly být zásadní pro další vývoj války.