Rubrika Svět

Hlavní fasáda historické budovy kodaňské burzy, kterou v úterý zachvátil požár, se ve čtvrtek odpoledne zřítila, uvedl mluvčí dánských hasičů. I přes zpevnění a pokus o stabilizaci ohořelých nosných stěn se jich polovina propadla.

Za necelé dva dny od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než 1,6 milionu eur (40,4 milionu korun). Původní cíl byl získat milion eur. Oznámila to slovenská občanská iniciativa Mír pro Ukrajinu, která se na organizaci sbírky podílí.

Narůstá propast mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, pokud jde o konkurenceschopnost, prohlásil italský expremiér Enrico Letta na summitu lídrů členských zemí EU. Letta ve své zprávě o jednotném trhu navrhuje propojení vysokorychlostních železnic nebo zajištění dostupnějších energií, což by podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo pro Česko prospěšné. Prezidenti a premiéři se během noci ze středy na čtvrtek shodli na přijetí dalších sankcí vůči Íránu po jeho víkendovém masivním útoku na Izrael. Obě země zároveň vyzvali ke zdrženlivosti. V noci na čtvrtek byl také představen plán na boj proti zahraničnímu vměšování do evropských voleb.

Německá policie v Bavorsku zatkla dva německé Rusy, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství a server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu předvolalo ruského velvyslance, napsal deník Bild.

Na přelomu března a dubna zasáhla oblast Sahelu a západní Afriky vlna extrémního vedra, kdy maximální teploty dosáhly 48,5 stupňů Celsia. Extrémní horko bylo hlášené v celém Sahelu, včetně Senegalu, Guineje, Mali, Burkina Fasa, Nigeru, Nigérie a Čadu. V mnoha z těchto zemí došlo během veder k výpadkům elektřiny, což přežití extrémních teplot ještě ztížilo. Podle nové studie by k ní nemohlo dojít, kdyby neprobíhala lidmi způsobená klimatická změna.

Za velké pozornosti médií a také odpůrců krajní pravice začal ve čtvrtek proces s vlivným politikem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Björnem Höckem. Ten musí zemskému soudu v sasko-anhaltském Halle vysvětlit, proč v květnu 2021 použil na volebním mítinku zakázané nacistické heslo Vše pro Německo (v němčině Alles für Deutschland). V takovýchto případech hrozí pokuty, možné je ale vynést až tříletý trest vězení.

Vítězným snímkem letošního ročníku fotografické soutěže World Press Photo se stal snímek truchlící Palestinky, která drží v náručí tělo své mrtvé pětileté neteře zabalené do bílé látky. Fotograf agentury Reuters Muhammad Sálim ho pořídil 17. října 2023 v nemocnici ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.

Chorvatské parlamentní volby vyhrála středopravá vládní strana Chorvatské demokratické společenství (HDZ) premiéra Andreje Plenkoviče, o pět mandátů si ale pohoršila a pro sestavení vlády musí oslovit menší strany. Plenković avizoval, že domlouvat koalici začne ještě ve čtvrtek. Opoziční koalice neformálně vedená prezidentem Zoranem Milanovičem a jeho Sociálnědemokratickou stranou (SDP) skončila druhá.

V Indii probíhají volby do parlamentu. Aby však měli možnost hlasovat všichni občané země, musí se volební komisaři s vybavením dopravit i do těch nejodlehlejších vesnic, které jsou často dostupné jen pěšky. Tyto pochody mohou být i několik kilometrů dlouhé ve špatně prostupném terénu a se znatelným výškovým rozdílem.

Katar přehodnocuje svou roli prostředníka v rozhovorech o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Dauhá signalizovalo obavy, že snahy o klid zbraní podrývají někteří politici kvůli vlastnímu politickému prospěchu.

O plném členství Palestiny v OSN má tento týden jednat Rada bezpečnosti. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity se domnívá, že jde pouze o politické gesto, které nepovede k žádnému výsledku. Podle velvyslankyně Česka v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové by případné schválení bylo odměnou za říjnový útok teroristů z Hamásu na židovský stát. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i případné izraelské odpovědi na íránský útok.

Velká Británie hledá způsob, jak podpořit cestovní ruch. Úřady proto letošek vyhlásily rokem filmové turistiky. Věří, že návštěva oblastí spojených s natáčením slavných děl přinese do státního rozpočtu více než dosavadních 25 miliard korun ročně. Některé památky by navíc bez filmových fanoušků nedokázaly přežít.

Z Ruska odešly podle odhadů desetitisíce lidí, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině nebo se chtějí vyhnout mobilizaci. Opustit vlast je přitom pro Rusy stále obtížnější. Pobaltské státy i Finsko totiž postupně uzavírají hraniční přechody a zpřísňují legislativu. Dopady pociťují i kritici ruského režimu.

Český premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu sešel v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a premiérem Nizozemska Markem Ruttem. Jednali například o české muniční iniciativě a o způsobech, jak posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Setkání se uskutečnilo ještě před startem dvoudenního summitu Evropské rady, který začal večer. Na programu má ve středu situaci na Ukrajině a vztahy Unie s Tureckem a Libanonem a ve čtvrtek pak zejména konkurenceschopnost Evropské unie.

Nový zákon o zahraničním vlivu prošel v gruzínském parlamentu prvním čtením. Zákonodárci o něm debatovali skoro dvanáct hodin a došlo i na potyčky. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu demonstrovalo i ve středu. Podle unijních představitelů legislativa negativně ovlivní cestu země ke členství v EU.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).