Rubrika Svět

Uprchlí Rusové čelí obtížím. Lotyšsko i Finsko přitvrzují a kritiky Putina nerozlišují

Z Ruska odešly podle odhadů desetitisíce lidí, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině nebo se chtějí vyhnout mobilizaci. Opustit vlast je přitom pro Rusy stále obtížnější. Pobaltské státy i Finsko totiž postupně uzavírají hraniční přechody a zpřísňují legislativu. Dopady pociťují i kritici ruského režimu.

První munici v rámci české iniciativy by mohl Kyjev získat v červnu, uvedl Fiala

Český premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu sešel v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a premiérem Nizozemska Markem Ruttem. Jednali například o české muniční iniciativě a o způsobech, jak posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Setkání se uskutečnilo ještě před startem dvoudenního summitu Evropské rady, který začal večer. Na programu má ve středu situaci na Ukrajině a vztahy Unie s Tureckem a Libanonem a ve čtvrtek pak zejména konkurenceschopnost Evropské unie.

Gruzie udělala první krok ke schválení kontroverzního „ruského zákona“

Nový zákon o zahraničním vlivu prošel v gruzínském parlamentu prvním čtením. Zákonodárci o něm debatovali skoro dvanáct hodin a došlo i na potyčky. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu demonstrovalo i ve středu. Podle unijních představitelů legislativa negativně ovlivní cestu země ke členství v EU.

Europoslanci bilancovali 20 let Česka v EU. Diskuse se vedla o migraci i Green Dealu

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Rusové zabili v Černihivu nejméně sedmnáct lidí, zraněných je přes šedesát

Rusové podnikli tři raketové útoky na Černihiv na severovýchodě Ukrajiny. Nejméně sedmnáct lidí zabili a dalších více než šedesát zranili. Poškozeno je několik vícepatrových budov, řada automobilů a další infrastruktura. Okupanti přímo zasáhli osmipatrovou budovu, kterou úřady označily za „sociální objekt“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval slovy, že by se něco takového nestalo, kdyby jeho země měla dostatek vybavení pro protivzdušnou obranu. Neoficiální zdroje pak píší o tom, že Ukrajinci zasáhli vojenské letiště v Džankoj na okupovaném Krymu.

Dubaj zasáhly extrémní přívalové deště. Za pár hodin napršelo tolik, co běžně za rok

Dubaj se potýká s následky přívalových dešťů, během kterých od pondělí do úterý napršelo 142 milimetrů srážek. Ulice se proměnily v řeky, řidiči dokonce ve spěchu kvůli rychle stoupající vodě opouštěli svá vozidla. V Dubaji prší i ve středu, srážky ale už nejsou tak intenzivní. Přesto se dubajské mezinárodní letiště, které patří k nejrušnějším na světě, stále potýká s problémy a omezuje lety. Cestující vyzvalo, aby si u své letecké společnosti předem ověřili, zda a kdy bude jejich spoj odbaven, než se na letiště vydají.

Končí mise, která selhala. Ruské síly opouštějí Náhorní Karabach

Ruská armáda se podle Kremlu začala stahovat z Náhorního Karabachu. Její jednotky tam měly za úkol zabránit střetům mezi Arménií a Ázerbájdžánem. To se jim však nepodařilo a Baku v září 2023 region po bleskové ofenzivě obsadilo. To vyvolalo odchod všeho arménského obyvatelstva z oblasti a vedlo i k ochlazení rusko-arménských vztahů. Boje o Náhorní Karabach trvaly s přestávkami více než tři dekády.

Polovina historické burzy v Kodani vyhořela, požár stále není zcela zlikvidován

Dánské úřady oznámily, že po úterním ničivém požáru polovina staré dánské burzy úplně vyhořela a zůstaly z ní jen obvodové zdi. Hasičům komplikuje práci lešení, na některých špatně dostupných místech požár stále není zcela uhašen. K záchranným složkám se v úterý připojili kolemjdoucí, kteří vynášeli z budovy velké obrazy a historické artefakty. Podle generálního ředitele Dánské obchodní komory, která budovu vlastní, Briana Mikkelsena se nejcennější předměty podařilo zachránit – i díky předem připravenému havarijnímu plánu.

Čeští studenti převálcovali evropskou konkurenci. Gymnazisté vyhráli prestižní vědeckou soutěž

Mladá česká věda ukázala opět svoje talenty. Středoškolskou soutěž vyhrála v konkurenci 45 týmů trojice složená z gymnazistů z Prahy a Českých Budějovic, druhý český tým skončil se stříbrnou medailí.

SPECIÁL: Válka Hamásu s Izraelem

Přehled hlavního dění, reportáže, analýzy
Vše k tématu
Načítání...

Do procesu s Trumpem v kauze plateb pornoherečce bylo vybráno šest porotců

Bývalý americký prezident Donald Trump se v pondělí dostavil k soudu na Manhattanu, kde výběrem poroty začal proces s ním v kauze údajného falšování finančních záznamů ve snaze zakrýt platbu pornoherečce Stephanie Cliffordové. Ta tvrdí, že s Trumpem měla poměr. V úterý, druhý den soudu, se podařilo vybrat šest z dvanácti porotců. Jde o první trestní proces s bývalým šéfem Bílého domu a první ze čtyř obžalob Trumpa, která se dostává před porotu.
16. 4. 2024Aktualizovánovčera v 23:45|

Izrael tají scénáře odvety. Může cílit na jaderné zařízení Íránu či milice

Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.
16. 4. 2024Aktualizovánovčera v 20:30|

Čína kvůli špionáži odsoudila akademika, který pracoval i v Česku, píše tchajwanský list

Bývalý tchajwanský výzkumný pracovník Čcheng Jü-čchin byl podle čínského ministerstva státní bezpečnosti odsouzen k sedmi letům vězení za špionáž. Informoval o tom tchajwanský web Taipei Times, který zmiňuje rovněž vazby Čchenga na Česko. V příběhu se objevují četná tvrzení čínské i tchajwanské strany, která nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včera|