Rubrika Svět

Nový zákon o zahraničním vlivu prošel v gruzínském parlamentu prvním čtením. Zákonodárci o něm debatovali skoro dvanáct hodin a došlo i na potyčky. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu demonstrovalo i ve středu. Podle unijních představitelů legislativa negativně ovlivní cestu země ke členství v EU.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Rusové podnikli tři raketové útoky na Černihiv na severovýchodě Ukrajiny. Nejméně sedmnáct lidí zabili a dalších více než šedesát zranili. Poškozeno je několik vícepatrových budov, řada automobilů a další infrastruktura. Okupanti přímo zasáhli osmipatrovou budovu, kterou úřady označily za „sociální objekt“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval slovy, že by se něco takového nestalo, kdyby jeho země měla dostatek vybavení pro protivzdušnou obranu. Neoficiální zdroje pak píší o tom, že Ukrajinci zasáhli vojenské letiště v Džankoj na okupovaném Krymu.

Dubaj se potýká s následky přívalových dešťů, během kterých od pondělí do úterý napršelo 142 milimetrů srážek. Ulice se proměnily v řeky, řidiči dokonce ve spěchu kvůli rychle stoupající vodě opouštěli svá vozidla. V Dubaji prší i ve středu, srážky ale už nejsou tak intenzivní. Přesto se dubajské mezinárodní letiště, které patří k nejrušnějším na světě, stále potýká s problémy a omezuje lety. Cestující vyzvalo, aby si u své letecké společnosti předem ověřili, zda a kdy bude jejich spoj odbaven, než se na letiště vydají.

Ruská armáda se podle Kremlu začala stahovat z Náhorního Karabachu. Její jednotky tam měly za úkol zabránit střetům mezi Arménií a Ázerbájdžánem. To se jim však nepodařilo a Baku v září 2023 region po bleskové ofenzivě obsadilo. To vyvolalo odchod všeho arménského obyvatelstva z oblasti a vedlo i k ochlazení rusko-arménských vztahů. Boje o Náhorní Karabach trvaly s přestávkami více než tři dekády.

Dánské úřady oznámily, že po úterním ničivém požáru polovina staré dánské burzy úplně vyhořela a zůstaly z ní jen obvodové zdi. Hasičům komplikuje práci lešení, na některých špatně dostupných místech požár stále není zcela uhašen. K záchranným složkám se v úterý připojili kolemjdoucí, kteří vynášeli z budovy velké obrazy a historické artefakty. Podle generálního ředitele Dánské obchodní komory, která budovu vlastní, Briana Mikkelsena se nejcennější předměty podařilo zachránit – i díky předem připravenému havarijnímu plánu.

Mladá česká věda ukázala opět svoje talenty. Středoškolskou soutěž vyhrála v konkurenci 45 týmů trojice složená z gymnazistů z Prahy a Českých Budějovic, druhý český tým skončil se stříbrnou medailí.

Dánsko ve snaze splnit své ambiciózní klimatické cíle bude zemědělcům dotovat zvláštní příměs do krmení, která u dobytka snižuje emise metanu až o 30 procent, informovala v úterý agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tamní vlády.

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Izrael volá po zpřísnění mezinárodních sankcí proti Íránu, hlavně v oblasti vývoje raketových projektů. Spojené státy už nová opatření plánují, jednat o nich má Kongres. Západní spojenci zároveň odrazují židovský stát od vojenské odpovědi na útok Íránu. Útok Kábulu z noci na neděli ovšem vystavil zvýšenému riziku beduínské obyvatele.

Haitská vláda v úterý zveřejnila dekret, v němž jmenovala členy přechodné rady, která má převzít moc v zemi. Podle agentury Reuters se tím země zmítaná násilím přiblížila k politické stabilitě poté, co premiér Ariel Henry minulý měsíc oznámil svou rezignaci a zanechal po sobě mocenské vakuum.

Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává, že spojenci budou krok Washingtonu brzy následovat.

„Jsem mírně optimistický, pokud jde o schválení balíku pomoci Ukrajině a Izraeli, ale samozřejmě to bude záviset na amerických zákonodárcích,“ řekl po jednání v americkém Kongresu český premiér Petr Fiala (ODS), který je na dvoudenní návštěvě USA. V úterý večer středoevropského letního času (SELČ) se v Kapitolu setkal s politiky, mimo jiné například s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem. Schůzky zhodnotil jako otevřené a přátelské.

Bývalý americký prezident Donald Trump se v pondělí dostavil k soudu na Manhattanu, kde výběrem poroty začal proces s ním v kauze údajného falšování finančních záznamů ve snaze zakrýt platbu pornoherečce Stephanie Cliffordové. Ta tvrdí, že s Trumpem měla poměr. V úterý, druhý den soudu, se podařilo vybrat šest z dvanácti porotců. Jde o první trestní proces s bývalým šéfem Bílého domu a první ze čtyř obžalob Trumpa, která se dostává před porotu.

Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.

Bývalý tchajwanský výzkumný pracovník Čcheng Jü-čchin byl podle čínského ministerstva státní bezpečnosti odsouzen k sedmi letům vězení za špionáž. Informoval o tom tchajwanský web Taipei Times, který zmiňuje rovněž vazby Čchenga na Česko. V příběhu se objevují četná tvrzení čínské i tchajwanské strany, která nelze bezprostředně nezávisle ověřit.