Endeavour je v pohotovosti kvůli možným problémům
Za normálních okolností by v případě potíží hledali astronauti útočiště na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde mohou na návrat na Zemi čekat i několik měsíců. Dráha Hubbleova teleskopu je ale asi o 170 kilometrů výše než dráha ISS. Bezpečný přesun ke stanici v případě poškození Atlantisu tak není možný.
Raketoplán Endeavour
K případné záchranné misi by Endeavour odstartoval týden po Atlantisu s prázdným zavazadlovým prostorem a sedmi sklopnými sedadly v kabině posádky, kde je za běžných okolností místo jen pro čtyři astronauty. Po setkání obou raketoplánů ve vesmírném prostoru by záchranáři z Endeavouru své kolegy během tří přechodů převedli do své lodi. Tato operace je označovaná za mimořádně technicky náročnou. Oba raketoplány se poprvé představily v roce 1981.
Astronauti opravovali Hubbleův teleskop už čtyřikrát
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v minulosti vyslal astronauty k Hubbleovu teleskopu už čtyřikrát, aby provedli nutné opravy a údržbu. První a nejsložitější oprava proběhla už na konci roku 1993. Další servisní mise se uskutečnily v letech 1997, 1999 a 2002. Pátá, plánovaná na rok 2004, byla zrušená kvůli havárii raketoplánu Columbia rok před tím.
Vesmírní mechanici z Atlantisu vymění Hubbleovu teleskopu baterie a
gyroskopy a provedou další opravy související s kamerovým systémem a
spektrometrem. Nová moderní širokoúhlá kamera a nový spektrometr mají
umožnit astronomům sledovat i velmi vzdálené vesmírné objekty. Astronom Milan Halousek také upozornil, že astronauté namontují na teleskop prstenec, ke kterému se v roce 2015 připojí nepilotovaný tahač. Ten pak Hubble přivede do atmosféry k zániku.
Do vesmíru letí také česká vlajka
Státní vlajka ČR
Na palubě raketoplánu odcestovaly do vesmíru také česká vlajka a výtisk Písní kosmických českého básníka Jana Nerudy. Netradiční náklad veze specialista pro práci ve volném prostoru Andrew Feustel, jehož manželka má české kořeny. "Splnil si svůj životní sen," řekl Feustelův český příbuzný Richard Pojer.
Česká vlajka neletí do vesmíru poprvé. V prosinci 1972 ji jako československou měl u sebe Eugene Cernan. Americký astronaut, jehož předci pocházeli z Čech a Slovenska, byl tehdy posledním člověkem, který zanechal stopy na povrchu Měsíce. V březnu 1978 měl československou vlajku na skafandru také první československý kosmonaut Vladimír Remek, který letěl do vesmíru na palubě sovětské kosmické lodi Sojuz 28.
