Výzkum strana 2 z 5

Mezinárodní skupina vědců hlásí objev více než sta nových druhů živočichů žijících na podmořských horách u pobřeží Chile. Výsledkem nedávné expedice Schmidtova oceánského institutu byla identifikace hlubokomořských korálů, mořských ježků, chobotnic a dalších druhů, které jsou pro vědu nejspíše nové. Dle vedení institutu může však úplná identifikace vzhledem k množství druhů trvat mnoho let.

Mladí Češi jsou na tom nejhůře v plýtvání s potravinami, vyplývá ze zjištění vědců z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Odborníci to chtějí změnit, spustili tak projekt, který se právě na nakládání s potravinami v této věkové skupině zaměřuje. Obsah odpadkových košů vědci sledují na deseti univerzitních kolejích ve městě. Zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc například kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin.

Brněnští vědci budou spolu s evropskými odborníky příštích pět let zkoumat následky sepse. Tým z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, získal na projekt evropský grant přesahující sto osmdesát milionů korun. Výzkum bude koordinovat v šesti evropských zemích. Snahou je kromě jiného naučit umělou inteligenci, aby uměla předpovídat rozvoj následků po prodělání sepse.

V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Například jeden druh potemníka, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný, nebo atraktivní druhy nočních motýlů. Vědci zkoumali pětačtyřicet míst v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management.

Domácí násilí může být „dědičné“, ukázal výzkum, který nechala vypracovat Asociace pracovníků intervenčních center. Vyplývá z něj, že třetina lidí, kteří mají zkušenosti s domácím násilím, ho zažívala v dětství i dospělosti – a to buď jako svědek, oběť nebo i původce násilí.

Kvůli poruše chladícího zařízení, která nastala kolem vánočních svátků ve švédském Karolinském institutu, přišly vniveč vzorky získané za desítky let výzkumu. Případ byl nahlášen policii, informoval rakouský deník Der Standard. Hodnota zničeného materiálu se odhaduje na více než miliardu českých korun.

Zubaři z plzeňské fakultní nemocnice v rámci svého výzkumu zjistili nádor v těle u čtvrtiny vyšetřovaných pacientů. Pomáhají jim i kolegové z dalších oddělení. Zpozornět by měli lidé, pokud se jim dlouhodobě nehojí rány v ústech.

Žáci devátých tříd mají realistická očekávání o tom, co chtějí dále studovat, nejúspěšnější řešitelé úloh z češtiny a matematiky se hlásí na gymnázia, nejslabší pak na učební obory. Žáci, kteří dosahují průměrných výsledků, se pak hlásí na ostatní typy středních škol. Vyplývá to z výsledku projektu Národní testování 9. tříd, který realizuje společnost Scio. Testování, kterého se zúčastnilo 21 800 deváťáků, se uskutečnilo loni na podzim.

O dětech, které mají rodiče ve vězení, se někdy mluví jako o neviditelných obětech trestných činů. Právě jim se věnuje unikátní výzkum Masarykovy univerzity. Ten mimo jiné ukázal, že často zůstávají samy na těžké emoce a traumata, které jim uvěznění matky nebo otce přineslo.

Ruská invaze na Ukrajinu narušila životy desítek milionů lidí. Ničí ale také ukrajinskou vědu, která trpí lidskými i materiálními ztrátami, emigrací špičkových expertů i nedostatkem financí.

Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy se v tomto směru podceňují. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na jihoamerických Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times (NYT).

Na udržení a rozvoj českého nadzvukového letectva bude do roku 2036 vyčleněno 215,8 miliardy korun. Program, který obsahuje vyčíslení výdajů na letectvo na příštích 13 let, ve středu schválila vláda. Kromě nákupu 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun, který vláda schválila na konci září, částka zahrnuje například náklady na pronájem nyní používaných gripenů. Dalších přibližně šest miliard má jít do roku 2029 na vývoj, výzkum a inovace v obranném sektoru.

Během pouhého jediného roku se o třetinu snížil počet špičkových vědců, kteří jsou spojení s univerzitami v Saúdské Arábii. Stalo se to jen několik měsíců poté, co nezávislé investigace odhalily, že tato pracoviště lákají ke spolupráci vědecké celebrity. Velmi často za to dostávají finanční odměny, univerzitám díky tomu zase stoupá hodnocení.

V Antarktidě bylo letos průměrně o čtyři stupně Celsia tepleji než loni. Průměrná teplota na nejjižnějším kontinentu letos stoupla na minus tři stupně Celsia, řekl na konferenci k pátečnímu Mezinárodnímu dni Antarktidy vedoucí Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy univerzity Daniel Nývlt. Kvůli zvyšujícím se teplotám hrozí odledňování Antarktidy. Klimatická změna také podle něj způsobila, že se mezi významně ohrožené druhy přidal tučňák císařský.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získala kardioložka Zuzana Moťovská. Kromě Moťovské dostali cenu například Jan Martínek za nové minimálně invazivní způsoby léčby onemocnění žaludku a jícnu nebo archeolog Jiří Macháček za objev germánských run na slovanském sídlišti. Laureáty představil předseda správní rady projektu Česká hlava Martin Vlach na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská v Praze. O ocenění Moťovské tento týden rozhodla vláda.

V hnízdě sršní asijských, které zlikvidovali hasiči v Plzni, bylo pouze pět dospělých královen. Podle odborníků nejspíše nestihla žádná hnízdo opustit, aby založila novou kolonii. Jak se sršně asijské, které v Evropě představují nebezpečí hlavně pro včely, do Plzně dostaly, se expertům nepodařilo zjistit a už se to ani nepodaří.

Dva čeští vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali prestižní evropské granty. Z této finanční podpory ve výši desítek milionů korun mohou vybudovat své týmy a ještě tak zlepšit výzkum, který provádějí.

Mužům v bohatých zemích už desítky let ubývá spermií, respektive klesá jejich koncentrace. Podle některých studií má například současná generace mužů pohlavních buněk o polovinu méně než ta předchozí. Vědci zatím spíše spekulovali o tom, co by mohlo být příčinou. Autoři rozsáhlého výzkumu, jehož závěry otiskl časopis Environmental Health Perspectives, tvrdí, že silným faktorem by mohlo být vystavení insekticidům, tedy látkám, které se používají v zemědělství na likvidaci hmyzu.

České zemědělství a lesnictví má zatím nevyužitý potenciál snížit množství emisí, které Česko vyprodukuje, nejméně o deset procent, možná ale až 15 procent. V současné době je nyní čistým producentem emisí, tedy oxidu uhličitého, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů. A po rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě je jejich producentem i lesnictví.

Ostravští vědci prokázali přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. Ve výzkumu chtějí dále pokračovat a vyhodnotit, jakým způsobem mohou tyto látky poškodit plod či komplikovat těhotenství. Ostravští výzkumníci tvrdí, že prokázání mikroplastů v plodové vodě se jim podařilo jako prvním na světě.

Germánské sídliště z doby římské u Sadové na Hradecku objevené letos mezi říčkou Bystřicí a železniční tratí nemá podle archeologů na východě Čech obdoby. Jde o soustavu několika dvorců včetně výrobních objektů, které vymezovaly ulice i veřejná prostranství. Sídliště pravděpodobně obývala tehdejší elita, řekl vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové Miroslav Novák. Vědci je datují do třetího až čtvrtého století našeho letopočtu, nálezy dál analyzují.

Být vtipný a rozesmát svůj protějšek na první schůzce nejspíš nijak nezvyšuje šance na navázání vztahu. Tradiční představa, že lidé se smyslem pro humor to mají při seznamování jednodušší, tak neplatí, zjistili vědci z australské Queenslandské univerzity. Tým vědců tvrdí, že to, co ukazují romantické komedie, nemá s realitou mnoho společného. Napsal o tom deník The Times.

Koho čeká zákrok u dentisty, měl by si na zubařském křesle pustit třeba baladu od Adele, vyplývá z výzkumu vědců z McGillovy univerzity v Montrealu. Ukázal, že melodie patřící mezi posluchačovy oblíbené působí jako analgetika, obzvláště účinná je dojemná hudba, která vyvolává mrazení či husí kůži.

Lidský organismus je vybavený řadou systémů, které brání poškození genů. Jenže někdy se stane, že se v obraně vyskytne díra – a využije toho například rakovina. Čeští vědci nyní popsali, jak jeden z podobných nedostatků v obraně organismu vzniká i jak by se dal případně opravit.