Téma Volby do Evropského parlamentu strana 5 z 5

Prezidenti a premiéři 28 zemí EU v Bruselu začali debatu o tom, kdo by měl od listopadu nahradit Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise. Šéf summitu Donald Tusk po jednání zdůraznil, že se nehovořilo o možných jménech, ale o způsobu, jak je najít. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se politici shodli na tom, že šéfem Komise by se neměl automaticky stávat vedoucí kandidát frakce, která získala nejvíc křesel v Evropském parlamentu.

Mezi poražené v letošních eurovolbách se v Česku řadí v první řadě ČSSD. Vládní strana se totiž do Evropského parlamentu vůbec nedostala. Ani druhá levicová stran – KSČM – však nepatří mezi vítěze: získala jediný mandát. Podle šéfa poslaneckého klubu komunistů Pavla Kováčika musí strana zlepšit komunikaci směrem k voličům: za řadu věcí z programu KSČM prý „lížou smetanu“ vládní strany. Místopředseda ČSSD Michal Šmarda pak v Událostech, komentářích apeloval, že má strana jednu z posledních možností, jak přesvědčit své voliče, že hájí jejich zájmy.

Obrovským problémem Evropské unie je rozevření nůžek mezi tím, jak myslí elity, a tím, co si myslí ostatní, kterých je drtivá většina. Tyto nůžky je třeba nyní zavírat, řekl v pořadu Interview ČT24 Alexandr Vondra. Ten díky preferenčním hlasům postoupil na kandidátce ODS z 15. na druhé místo a stane se jedním z nových europoslanců.

Evropské volby jsme vyhráli i přes to, že se proti nám vedla kampaň, konstatoval premiér Andrej Babiš (ANO). Europoslanci i vláda by spolu měli podle něj více spolupracovat. Šéf hnutí ANO to řekl v pořadu Události ČT, rozhovor s ním vedla Marcela Augustová.

Evropské volby přinesly politickým stranám nejedno překvapení. Voliči se rozhodli využívat preferenčních hlasů a upravovat pořadí zvolených kandidátů. A v několika případech se jim to i výrazně podařilo. Jednotlivých jmen na volebních lístcích si všímali a některým pomohli až do lavic evropského parlamentu. Naopak jiným kandidátům se přízeň vyhýbala. Kdo patřil mezi oblíbence a kdo mezi smolaře letošních voleb?

Hlavní akciové trhy v Evropě reagovaly na výsledky voleb do Evropského parlamentu lehce pozitivně, vyhodnotily je jako roztříštěné vítězství proevropských sil, shodli se analytici. Většinou se daří také dluhopisům, ale ani tam nebyly změny příliš velké. Společná evropská měna klesla těsně pod hladinu 1,12 dolaru za euro, britská libra mírně ztrácí. Koruna nezaznamenává výraznější pohyb. Významnější dopad na evropské trhy má v pondělí spíše jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault, míní analytici.

Evropské volby v Itálii drtivě vyhrála protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho, která získala 34,3 procenta hlasů. Zdvojnásobila tak zisk z loňských voleb do italského parlamentu, v nichž pro ni hlasovalo 17 procent voličů. Na druhém místě skončila opoziční Demokratická strana (PD) s 22,7 procenta hlasů a až třetí vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) se 17 procenty.

Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Například v Německu, Francii a Velké Británii ztrácely tradiční vládní strany, a svých nejlepších výsledků naopak dosáhli pravicoví nacionalisté v Itálii či Polsku. Navzdory jejich úspěchu se ale nenaplnila možnost razantního nástupu pravicových stran ve všech členských státech. Ty dohromady získaly zhruba 112 mandátů ze 751 křesel a na společně deklarovaný cíl rozkladu evropské integrace to tedy stačit nebude.

V neděli skončily volby do Evropského parlamentu. Celkových 21 mandátů českých europoslanců si rozdělí sedm politických stran. Nejvíce jich získá vítězné hnutí ANO, nově uspěli Piráti či SPD Tomia Okamury. Naopak ČSSD ve volbách propadla a nezískala ani jeden mandát. Jak se na volební podpoře projevovala míra nezaměstnanosti či jak se měnila volební účast? A kdo na volbách vydělal?

Ve státech EU pokračovaly třetím dnem volby do Evropského parlamentu. V sobotu se hlasovalo kromě Česka, kde jde již o druhý volební den, také na Slovensku, v Lotyšsku a na Maltě. Na Slovensku prezidentka Zuzana Čaputová očekává, že aktuální volby rozhodnou o míře další integrace Unie. Tak jako v Česku nabádali již předem všichni vrcholní slovenští politici občany k účasti, podobné výzvy zazněly také v Lotyšsku.