Umění strana 2 z 5

Letos již po osmé se mohli návštěvníci největšího londýnského festivalu světel projít okolo světelných instalací od nejinovativnějších světelných umělců ze všech koutů světa. Festival je volně přístupný veřejnosti a získal již několik ocenění. I tentokrát rozzářil stále ještě potemnělé ulice města a vdechl do nich ducha umění.

Ve věku 76 let během neděle zemřel ruský básník Lev Rubinštejn, který byl známý svou tvorbou odmítající tradiční formy sovětské éry. Podle agentury Reuters to oznámila jeho dcera. Rubinštejna v Moskvě během pondělí srazil automobil. Básník byl posléze několik dní v kómatu, než svým zraněním podlehl.

Kunsthistorikům se s pomocí umělé inteligence (AI) zřejmě povedlo rozluštit záhadu týkající se slavného obrazu renesančního mistra Raffaela, který má ve sbírkách madridské muzeum Prado. Odborníci se léta nemohli shodnout na tom, zda některé části olejomalby nazvané Madona s růží nejsou dílem jiného malíře. Algoritmus vyvinutý vědci z univerzity v britském Bradfordu nyní tuto verzi potvrdil – podle něj postavu svatého Josefa namalovala jiná ruka než Raffaelova.

Policisté se za loňský rok zabývali 166 případy krádeží uměleckých děl, ale zpět k majitelům se jich podařilo vrátit jen dvanáct. Proces navracení předmětů by měla pomoci zrychlit nová dohoda, kterou česká policie uzavřela s ministerstvem kultury a Národním památkovým ústavem. Zloději během posledních let změnili strategii. Zatímco dříve je lákaly špatně zabezpečené církevní stavby, nyní to jsou byty a rodinné domy.

Konflikt s teroristy z Hamásu prostupuje izraelskou kulturní sférou. Válka ohrožuje jak umění, tak i památky. Velká muzea a expozice v zemi nyní pracují v režimu takzvaného válečného protokolu. To znamená, že podstatnou část svých expozic musela odstranit a chrání ji v podzemních bunkrech.

Přehlídka Pokoje 2023 představí tvorbu studentů vizuálních oborů ze třinácti vysokých škol z České republiky i ze zahraničí. Letošní dvanáctý ročník se opět koná v barokním Paláci Hrzánů v Praze a nabídne i doprovodný program reflektující současná společenská témata. Instalace jsou navržené pro konkrétní prostor, se kterým se dále pracuje, tedy site-specific. Pořadatelé vybrali návrhy zástupců několika českých škol, pár pokojů připadlo studentům a studentkám ze Slovenska, Maďarska a Polska. Přehlídka se uskuteční od 11. do 19. listopadu.

Ve Francii slaví velký úspěch nový způsob prezentace děl světových umělců – velkoformátové digitální promítání. Autoři projektu představili koncept před pěti lety s obrazy Clauda Moneta. Následovaly ho další impresionisté a v současné době mohou návštěvníci Paříže obdivovat obrazy Marka Chagalla.

Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.

Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NAZK) vytvořila databázi, kde eviduje obrazy nebo sochy, o nichž předpokládá, že je vlastní nebo v posledních letech vlastnili Rusové, na něž Západ uvalil sankce v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Podle úřadu je účelem projektu nazvaného Válka a umění napomoci sledovat porušování sankcí na mezinárodním trhu s uměním, usnadnit obchodníkům s ním provádět vlastní „sankční“ kontroly a ztížit ruským oligarchům prodej takového majetku.

Anatomický atlas připomíná multimediální instalace Futura spagyrica, která je k vidění v pražském Domě U Kamenného zvonu. Tamní sklepení se dočasně přeměnila v sondu do lidského těla. Projekt uměleckého dua VestAndPage je součástí přehlídky Re-connect Art, která do pražských galerií a ulic přináší videoart i živé umění.

Soukromých sběratelů umění podle galeristů v Česku přibývá. Vznikají proto programy, které radí, jak se nenechat podvést a jak bezpečně uložit své finance do uměleckých děl.

Průřezová výstava Necenzurováno v Galerii Středočeského kraje (GASK) nahlíží na polské nezávislé umění, jak vznikalo v době osmdesátých let, především po vyhlášení výjimečného stavu a zákazu nezávislého odborového hnutí Solidarita. Expozice má přesahy i do tehdejšího Československa.

Díla současných českých a středoevropských umělců jsou k vidění v nové galerii v Kroměříži. Sbírka současného umění i galerie nese název Pekelné sáně, podle sochy výtvarníka Karla Nepraše. Opravená bývalá vojenská konírna i všechny vystavené artefakty patří Josefu Maixnerovi. Podnikatel osobně objíždí ateliéry, kde díla do své sbírky vybírá. Část kolekce teď za symbolické vstupné vystavuje.

Galerie hlavního města Prahy pořádá v Domě u Kamenného zvonu výstavu Raši Todosijeviće, příslušníka první generace jugoslávských konceptualistů. Ti se v sedmdesátých letech postavili proti tehdy dominantní klasické malbě a věnovali se například audiovizuálnímu umění. Podle Todosijevićova nejvýznamnějšího videa nese název i samotná výstava – Was ist Kunst?

Zemřel před devíti lety. Je někdy označovaný jako nejradikálnější konceptualista v Československu a Česku, jenž zapojoval diváka do „hry“. V ostravském Domě umění připravili retrospektivu Jana Wojnara: díla s bílým papírem, fotografie i jednoduché kresby.

V Paříži se dražila neobvyklá sbírka umění. Za šest desítek let ji nashromáždil herec Alain Delon. Sochy, kresby a obrazy vynesly v přepočtu víc než 190 milionů korun.

V Praze začal další ročník festivalu Arena, za nímž stojí bratři Petr a Matěj Formanovi. Všímají si, že si obecenstvo v postcovidové době více vybírá a spíše se chce bavit. „Divák je chráněné zvíře, a když můžete, musíte udělat všechno, abyste ho neztratili,“ říká Petr Forman. Oldschooloví – podle vlastních slov – kumštýři zároveň v Interview ČT24 přiznali, že nechtějí slevit z toho, co je v pojetí jejich divadelního světa podstatné: profesionalita, originalita a divadlo převažující nad výkony.

Když se matematici dívají na zajímavé a kvalitní vzorce a rovnice, aktivuje se u nich stejná oblast mozku, která reaguje na krásu v umění nebo hudbě. Podle autorů nové studie to ukazuje, že fenomén krásy má neurobiologické kořeny. Jejich článek vyšel v časopise Frontiers in Human Neuroscience.

Výtvarník František Skála v Interview ČT24 mluvil o tom, proč je ruční práce nenahraditelná i proč si myslí, že soutěžit v umění není nemorální. „Tvorba je veliké dobrodružství. Člověk to dělá kvůli tomu dobrodružství. Kdybych už věděl, co mám udělat, tak mě to bavit nebude,“ říká umělec, který stál u vzniku skupiny Tvrdohlaví i divadla Sklep. S kapelou Třaskavá směs, kde vystupuje sám za sebe a bez převleků, pokřtil nedávno novou desku Rotika.

Ukrajinci, kteří již více než rok houževnatě vzdorují ruské agresi na bitevním poli i globální politické scéně, se s nepřítelem vypořádávají také tvorbou ve veřejném prostoru. Na směrových tabulích se objevily vzkazy okupantům, na zdech měst memy o armádě či vlastenecká hesla, na náměstích projevy umění symbolizující odpor k válce i agresorovi, a to třeba i záměrnými gramatickými chybami. Některá z děl během monitorovacích misí Team4Ukraine v zimě a na jaře 2023 zachytil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Touze polské společnosti po svobodě, síle nezávislé umělecké scény i masovému odporu ke komunistickému režimu je věnována expozice Necenzurováno v kutnohorské GASK – Galerii Středočeského kraje. Představuje nejen polské výtvarné umění, ale i dobové fotografie, plakáty a dokumenty z protirežimních happeningů nebo nezávislé divadlo.

Kulturní oddělení v médiích je místem, kde při finančních škrtech nejčastěji padají hlavy. „Je to otloukánek,“ popisuje situaci na mediální scéně kulturní publicista Jan Vitvar z časopisu Respekt. Podle něj ale kultura v dnešní době nabývá na významu. „Není to jenom o kráse, v kultuře se čím dál častěji odrážejí důležité věci, které se řeší ve společnosti,“ říká. V podcastu Background ČT24 se kromě významu kultury zamýšlí i nad tím, proč právě v Respektu – na rozdíl od jiných tištěných médií – kulturní rubrika dlouhodobě funguje v takovém rozsahu.

Uměleckohistorická společnost kritizuje nedávno dokončenou rekonstrukci barokního Clam-Gallasova paláce v Praze. Podle odborníků se při opravách staly nevhodné zásahy, které poškodily umělecké prvky v exteriéru i v interiéru. Nelíbí se jim způsob provedení nátěrů kamenných soch na průčelí a přemalby, které podle nich poškodily nově odkryté fresky na stěnách hlavního schodiště, ani nové barevné pojetí vnějšího pláště.

Zemřela výtvarnice Jitka Svobodová. Bylo jí 81 let. Malířka, autorka kreseb a prostorových objektů patřila k respektovaným uměleckým osobnostem moderního a současného umění. Na československou výtvarnou scénu vstoupila v šedesátých letech. Galerie hlavního města Prahy jí v dubnu otevřela výstavu v Městské knihovně.